Co přesně se u čtyř vesnic stalo

DeepState, neoficiální, ale vlivný ukrajinský analytický projekt pracující s geodaty a satelitními mapovými servery, 14. července překreslil pásmo u Maliivky, Sičneveho, Novoheorhiivky a Zaporizkého z červené (okupované) do šedé zóny. Šedá zóna v jeho metodice znamená prostor, kde kontrola není jednoznačná ani na jedné straně. Celková překreslená plocha činí 33,37 km², ale zahrnuje i části prostoru u Komyšuvachy, Voroného a Ternového, není tedy korektní připisovat celou výměru jen čtyřem vesnicím.

Důležitý detail: DeepState sám upozornil, že ruský personál je stále detekován v týlu. Proto zatím nepoužil modrou barvu, která by znamenala plně potvrzené osvobození. Boj o prostor zkrátka není definitivně uzavřen. Pozice jsou zatlačené, nikoli vyčištěné.

Proč se mluví o hroucení fronty

Slovo „hroutí“ se vztahuje ke konkrétnímu jevu: Rusko na hraně Dněpropetrovské oblasti ztrácí souvislou linii, kterou potřebovalo k tomu, aby mohlo mediálně i operačně prezentovat výběžek jako stabilní předpolí. Novoheorhiivka, dříve vedená jako plně okupovaná, je teď celá v šedé zóně. Části Maliivky a Zaporizkého rovněž. Tam, kde měla být pevná ruská kontrola, je dnes mozaika nejistoty.

Širší kontext dodává 425. samostatný útočný pluk „Skelja“. Podle jeho tvrzení, zachovaného v sekundárních zdrojích na ArmiaInform a Ukrajinské pravdě, desítky útočných skupin vyrazily souběžně z prostoru Velké Mychajlivky na východ a jih. Průběžná letecká podpora, systematický lov ruských operátorů dronů a úder na shromaždiště 656. motostřeleckého pluku v Temyrivce, to vše mělo vést k postupu na 25 kilometrů a osvobození šesti obcí na ploše přes 120 km². Pluk uváděl i číslo 126 km², ovšem původní příspěvek byl smazán a jde o širší, časově neupřesněný součet, který nelze směšovat s dnešními 33,37 km² od DeepState.

Tři čísla, která se nesmí zaměňovat

V mediálním prostoru se teď míchají tři různé metriky a je zásadní je oddělit:

• 33,37 km² – plocha překreslená DeepState 14. července z okupované do šedé zóny. Ověřitelná, konzervativní, ale zahrnuje širší pásmo než jen čtyři vesnice.
• 84 km² – čistý přírůstek ruské okupace za celý červen 2026 podle DeepState. To je měsíční saldo celé fronty, přičemž DeepState sám přiznal, že „prakticky nic“ z ukrajinských červnových úspěchů tehdy ještě nemohl veřejně ukázat.
• 126 km² – tvrzení 425. pluku o celkové ploše osvobozené v šestivesnické operaci za blíže neurčené období. Širší záběr, jiná metodika, primární zdroj smazán.

Pokud srovnáme jen dnešní posun s červnovým ruským přírůstkem, 33,37 km² představuje zhruba 40 % toho, co Rusko za celý červen získalo na všech úsecích fronty dohromady. To není zanedbatelné číslo.

Delší příběh, ne izolovaná epizoda

Dění u čtyř vesnic není blesk z čistého nebe. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už 5. dubna uváděl, že na takzvaném olexandrivském směru Ukrajina od konce ledna obnovila kontrolu nad 480 km² a dvanácti obcemi. Rusko se od jara snažilo vytvářet tlak směrem k „nárazníkové zóně“ v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská strana odpovídala aktivní obranou a protiútoky. Červencový posun je pozdní fází téže operace.

Podle 425. pluku klíčovou roli sehrála palebná kontrola nad logistickým uzlem přes Temyrivku a ztráty způsobené ruské 120. divizi námořní pěchoty. To není jen statistika na mapě, je to konkrétní vojenský mechanismus, který zhoršuje udržitelnost celého ruského výběžku. Obklíčení potvrzeno není, ale tlak roste.

Co z toho plyne

Ruská armáda, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě, tu na jednom konkrétním úseku přišla o souvislou kontrolu, kterou budovala měsíce. Ukrajinská strana přitom operovala koordinovaně, s inovativním nasazením dronů a cíleným ničením logistiky, přesně tím stylem boje, kterým menší armáda stírá rozdíly s větší. Situace zůstává tekutá, šedá zóna není totéž co osvobozené území a ruský personál se v týlu stále pohybuje. Ale výběžek, který měl být zárodkem ruské nárazníkové zóny na Dněpropetrovsku, dnes vypadá spíš jako past pro ty, kdo ho drží.

Článek Ukrajinci zatlačili Rusy u čtyř vesnic najednou. V Dněpropetrovské oblasti se jim hroutí fronta se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velký nedostatek vojáků nedokáže Rusko zalátat

I když nelze tvrdit, že by Ukrajinci celkově vyhrávali – iniciativu mají v celkovém měřítku stále Rusové – tak na některých úsecích sklízí velké úspěchy. Nejlépe se jim daří na jihu, kde se ženou k Huljajpole, a dokonce si připsali nějaká vítězství u Pokrovsku a Kupjansku, kde pro ně jinak byla situace poslední měsíce hodně kritická a nedokázali nepřátele zadržet.

Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat

Jde proto o jeden z důvodů, proč se začali soustředit na jižní frontu – nejenom, že tam je ruská armáda mnohem slabší, což dokazuje ztráta více než 500 kilometrů čtverečních okupovaného území, ale i neschopnost zadržet ukrajinskou ofenzivu. Ukrajinci si tam tedy mohou snáze připisovat vítězství, kterých by na obtížnějších úsecích fronty nedosáhli.

Sekundárně tím přitom odlehčují právě kritické východní frontě, protože jsou Rusové nucení přesouvat jednotky z ní na jih, aby doplnili ztráty a obranné pozice. A dokonce tam dali přednost útokům ve směru Huljajpole před obranou proti ukrajinským protiútokům ve směru na Oleksandrivku, ale ani tak nedosahují západně od něj významných postupů.

Video: Rusové zajali ukrajinské vojáky a radovali se. Netrvalo dlouho a pobil je protiútok, s nímž nepočítali

A vypadá to, že výhledově nemusí být situace pro ruskou armádu lepší. Ukazuje se totiž, že Rusko stále více trpí problémy s náborem a personálem. Má kupříkladu hlášené nedostatky v náboru vzhledem k vysokým obětem, nasazení strategických rezerv a zvýšení podpisových bonusů, a dokonce se snaží rozšířit tajné mobilizační aktivity.

TheMoscowTimes potvrzuje, že rozjelo velkou mobilizační kampaň mezi vysokoškoláky, kdy dokonce nařídilo, že musí 2 % z nich vstoupit do armády. A podobně tomu má být u podniků, ale tam není číslo známé. To jenom potvrzuje, v jak moc velké krizi se Rusko nachází – lidé už zkrátka do války nechtějí, a ti, kteří jdou, mají často problémy s alkoholem, dluhy apod.

Ukrajina útočí na Rusy v Africe. Každá jejich prohra je fatální pro Kreml i válku na Ukrajině

Čísla přitom hovoří jasně. V prvních třech měsících roku 2026 naverbovalo ruské ministerstvo obrany asi 940 vojáků denně, resp. 80 456 za čtvrtletí, což je méně než 1 100 až 1 150 denně, které by potřebovalo, aby bylo na správné cestě k dosažení náborového cíle 409 000 vojáků pro rok 2026, a též to je nedostatečné k nahrazení asi 85 290 ztracených jednotek.

Zájem o vstup do ruské armády přitom klesá i přes rostoucí náborové příspěvky. A co je pro Kreml ještě horší, tak že musel na bojiště začít nasazovat strategické rezervy, aby alespoň částečně vykompenzoval rostoucí ztráty. Pokud bude situace pokračovat, mohou se Rusové bez radikálního náboru během několika měsíců vyčerpat a začít ztrácet více.

Článek Krize, jakou Rusové nezažili. Ukrajinci je ženou tak svižně, že přitlačili na skrytou mobilizaci, aby se jim fronta nesesypala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci postoupili, a sami skoro vše ubránili

Několik let měla iniciativu ruská armáda. Sice za obrovských ztrát při minimálních územních ziscích, ale nějak postupovala. Zabírala zhruba 500 čtverečních kilometrů měsíčně, což udělalo za rok cca 0,6 % z celkové rozlohy Ukrajiny. A to je žalostně málo. O to horší pro ni potom je, když Ukrajinci na přelomu prosince 2025 a ledna 2026 spustili protiofenzivu.

Výkon ruského Iskanderu na Ukrajině dává světu velké poučení. Putin vůbec není nadšený, jak se mu Číňané vysmáli

Původně se mělo jednat o stabilizační tažení jižní fronty, ale ukázalo se, že tam jsou Rusové tak oslabení, protože se soustředili na Pokrovsk, že by byla chyba toho nevyužít. Později navíc přišli o Starlink a zakázali Telegram, na čemž závisela jejich armádní komunikace, takže vojáci často neměli rozkazy a prostě zůstávali na místě, aniž by věděli, co dělat.

Ne, neznamená to, že by Ukrajinci všude vítězili – na mnoha místech jsou stále v defenzivě a ruské hordy pomalu postupují – což sami přiznávají a soustředí se proto na oblasti, kde mají větší šanci na úspěch. Jedná se hlavně o jižní frontu, tedy o Dněpropetrovskou oblast, kterou už de facto celou získali, a oblasti Záporožskou a Doněckou, které s ní sousedí.

Ukrajina útočí na Rusy v Africe. Každá jejich prohra je fatální pro Kreml i válku na Ukrajině

Několik dní zpět úspěšně postoupili směrem k Huljajpole, které je jejich zřejmým cílem, neboť se jedná o klíčovou logistickou křižovatku. Zabrali však také u Kupjansku a Pokrovsku, kde pro ně byla situace velmi kritická. Rusové proto dle očekávání využili velikonoční příměří hlavně k přeskupení sil, což by za normálního stavu možné nebylo.

Upřednostňují přitom útočné operace ve směru Huljajpole před obranou proti ukrajinským protiútokům ve směru na Oleksandrivku, ale navzdory této prioritě nedosahují západně od něj významných postupů. Ale nějakých přece jenom ano. Kupříkladu jižně od Novohryhorivky (jihovýchodně od Oleksandrivky), ačkoliv útočili i na řadě jiných míst.

Průser, který sráží největší pýchu i páteř ruského letectva. Továrnu na Su-35S a Su-57 zachvátil požár

Rusové měli zároveň sáhnout do svých rezerv – jde zejména o pozemní techniku jako tanky, BVP a transportéry, aby pozice na Ukrajině posílili, ale nezdá se, že by je poslali do kriticky zasažených oblastí. Naopak ukrajinští vojáci postupovali například ve směru Kosťantynivka-Družkovka asi 40 km severovýchodně od Pokrovsku. Jde o dvě obce, které chce Vladimir Putin dobýt do konce dubna 2026, ale moc to nevypadá.

Ve výsledku to vypadá, že i když se Rusové snažili využít velikonoční příměří k přeskupení lidí, techniky i zásob, stejně jako k opevnění současných pozic, velkých úspěchů nedosáhli, a naopak musí opět přecházet do defenzivy, ale ani ta se jim nedaří. Potvrzuje to personální potíže, s nimiž se potýkají – už 4 měsíce po sobě mají ztráty větší než nábor.

Odzbrojený Krym: Ukrajinci nejdříve oslepili, a poté demilitarizovali celý poloostrov. A Rusové nic nezmohou

Armádní Zpravodaj připomíná, že to je za více než 4 roky trvající válku poprvé, co Ukrajinci na některých místech převzali iniciativu a připisují si nemalé úspěchy. I oni sice jedou nadoraz, ale díky velkému odhodlání a moderním technologiím, hlavně dronovým, se jim daří nepřátelskou přesilu v některých místech zatlačovat, což je pro druhou největší armádu světa (ruskou) velmi hanebné. A to bez přehánění, neboť by měla být násobně silnější než ukrajinská.

Článek Rusové těžce prohrávají a nasazují rezervy. Marně, Ukrajinci se derou vpřed a sráží je na kolena na jihu i východě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.