Ruská armáda se potýká s akutním nedostatkem vojáků. Ztrácí proto dobytá území a nedaří se jí efektivně útočit, což se snaží kompenzovat rezervami a skrytou mobilizací.
V posledních měsících, a zejména pak týdnech, kdy je mnohem příznivější počasí, přebírají na některých úsecích fronty inciativu Ukrajinci. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jde zejména o jižní frontu, i když se jim daří také na východní, a co více, Rusové krvácí tak silně, že museli povolat rezervy, ale stejně se jim nedaří ukrajinskou ofenzivu zadržet, uvádí analýza ISW z 13. dubna 2026. To je vede mj. k vyvíjení většího tlaku na „skrytou mobilizaci“.
Velký nedostatek vojáků nedokáže Rusko zalátat
I když nelze tvrdit, že by Ukrajinci celkově vyhrávali – iniciativu mají v celkovém měřítku stále Rusové – tak na některých úsecích sklízí velké úspěchy. Nejlépe se jim daří na jihu, kde se ženou k Huljajpole, a dokonce si připsali nějaká vítězství u Pokrovsku a Kupjansku, kde pro ně jinak byla situace poslední měsíce hodně kritická a nedokázali nepřátele zadržet.
Jde proto o jeden z důvodů, proč se začali soustředit na jižní frontu – nejenom, že tam je ruská armáda mnohem slabší, což dokazuje ztráta více než 500 kilometrů čtverečních okupovaného území, ale i neschopnost zadržet ukrajinskou ofenzivu. Ukrajinci si tam tedy mohou snáze připisovat vítězství, kterých by na obtížnějších úsecích fronty nedosáhli.
Sekundárně tím přitom odlehčují právě kritické východní frontě, protože jsou Rusové nucení přesouvat jednotky z ní na jih, aby doplnili ztráty a obranné pozice. A dokonce tam dali přednost útokům ve směru Huljajpole před obranou proti ukrajinským protiútokům ve směru na Oleksandrivku, ale ani tak nedosahují západně od něj významných postupů.
A vypadá to, že výhledově nemusí být situace pro ruskou armádu lepší. Ukazuje se totiž, že Rusko stále více trpí problémy s náborem a personálem. Má kupříkladu hlášené nedostatky v náboru vzhledem k vysokým obětem, nasazení strategických rezerv a zvýšení podpisových bonusů, a dokonce se snaží rozšířit tajné mobilizační aktivity.
TheMoscowTimes potvrzuje, že rozjelo velkou mobilizační kampaň mezi vysokoškoláky, kdy dokonce nařídilo, že musí 2 % z nich vstoupit do armády. A podobně tomu má být u podniků, ale tam není číslo známé. To jenom potvrzuje, v jak moc velké krizi se Rusko nachází – lidé už zkrátka do války nechtějí, a ti, kteří jdou, mají často problémy s alkoholem, dluhy apod.
Čísla přitom hovoří jasně. V prvních třech měsících roku 2026 naverbovalo ruské ministerstvo obrany asi 940 vojáků denně, resp. 80 456 za čtvrtletí, což je méně než 1 100 až 1 150 denně, které by potřebovalo, aby bylo na správné cestě k dosažení náborového cíle 409 000 vojáků pro rok 2026, a též to je nedostatečné k nahrazení asi 85 290 ztracených jednotek.
Zájem o vstup do ruské armády přitom klesá i přes rostoucí náborové příspěvky. A co je pro Kreml ještě horší, tak že musel na bojiště začít nasazovat strategické rezervy, aby alespoň částečně vykompenzoval rostoucí ztráty. Pokud bude situace pokračovat, mohou se Rusové bez radikálního náboru během několika měsíců vyčerpat a začít ztrácet více.


