Co přesně Arestovyč řekl, a co ne

Arestovyčův telegramový komentář k „případu Vyšneve“ stojí na dvou pilířích. Za prvé: informační prostředí kolem ukrajinské armády je podle něj příliš děravé. Ruská rozvědka nemusí vyvíjet nadlidské úsilí, aby zjistila, kde co leží, stačí poslouchat. Za druhé: Ukrajina za více než čtyři roky plnohodnotné války nevybudovala dostatečnou síť podzemních a zabezpečených skladišť, a tak se munice hromadí v objektech, které k tomu nejsou určeny. Včetně těch u obytných domů.

Konkrétní jména ani případy úniku informací ale Arestovyč neuvedl. Jeho výrok „všichni kecají“ je zobecněním, nikoli doloženým obviněním. Důležitý detail: ve stejném příspěvku výslovně odmítl narativ o radioaktivním zamoření Vyšnevého kvůli ochuzenému uranu. Tím se dostáváme k nejcitlivější části celého příběhu.

Uranová munice: co je doloženo a co ne

Potvrzené je, že ve Vyšnevém se nacházel sklad munice patřící podniku z koncernu Ukroboronprom. To přiznal sám prezident Zelenskyj. Že by šlo konkrétně o munici s ochuzeným uranem, však v otevřených a důvěryhodných zdrojích potvrzeno není.

Ochuzený uran je extrémně hustý kov, vedlejší produkt obohacování uranu, používaný především v průbojných střelách tankového kalibru. Západní spojenci takovou munici Ukrajině prokazatelně dodali: Velká Británie potvrdila zásilku průbojných střel ráže 120 mm pro tanky Challenger 2 už v roce 2023, Spojené státy totéž pro tanky M1 Abrams. Jenže to, že taková munice na Ukrajině existuje, neznamená, že byla právě ve Vyšnevém. Polský fact-checkový portál Demagog konstatoval, že pro toto tvrzení chybějí důkazy. Podle WHO navíc dostupné studie nepřinesly přesvědčivou vazbu ochuzeného uranu na rakovinu či vrozené vady. Narativ o „radioaktivní katastrofě“ ve Vyšnevém tak spadá do kategorie neověřených spekulací, které šířily především dezinformačně zatížené zdroje.

Pět ulic, které „zmizely“

Formulace o zmizení pěti ulic není Arestovyčova nadsázka, pochází přímo od šéfa Kyjevské oblastní správy, který 6. července řekl agentuře Interfax-Ukraine, že „téměř pět ulic je úplně zničeno“. Nejde o administrativní vymazání ulic z mapy, ale o souvislý pás devastace, kde z domů nezbylo nic použitelného.

Čísla, která postupně zveřejnily ukrajinské úřady, dokreslují rozsah:

• Celkem 251 poškozených objektů jen ve Vyšnevém
• Zasažená plocha obytné zástavby: 13 hektarů
• Stovky evakuovaných obyvatel, připraveno 600 míst pro dočasné ubytování
• Úřady vydaly zdravotní varování kvůli silnému znečištění ovzduší, doporučovaly zůstat uvnitř, zavřít okna a použít respirátor

Pro srovnání: při explozích muničních skladů v Balakliji v roce 2017 muselo být evakuováno kolem dvaceti tisíc lidí, v Černihivské oblasti v roce 2018 zhruba dvanáct tisíc. Vyšneve je v absolutních číslech menší incident. Ale hustota civilní zástavby na předměstí Kyjeva z něj dělá něco jiného: katastrofu, která se odehrála doslova za humny hlavního města.

Kdo selhal: ruská raketa, nebo ukrajinský systém?

Tady se příběh Vyšnevého láme. Ruský úder je nepopiratelný, agresor cílil na vojensky relevantní objekt a zasáhl ho. Jenže to, co z něj udělalo katastrofu pro civilisty, nebyla jen přesnost ruské rakety. Bylo to umístění skladu.

Ukrajinská oficiální reakce se vyvíjela v jasně čitelných krocích. Dne 6. července prezident Zelenskyj hovořil o „vážné situaci“ a nařídil prověření. Následující den mluvčí generálního štábu Dmytro Lychovij zdůraznil, že zasažený objekt nebyl podřízen ozbrojeným silám, a připomněl, že existoval platný zákaz umisťovat sklady munice u civilních budov. Dne 9. července Zelenskyj veřejně přiznal, že šlo o muniční sklad podniku z Ukroboronpromu, oznámil trestní vyšetřování a personální důsledky.

Tečku zatím udělala SBU, která 16. července zadržela dva manažery obranného podniku. Obvinění: služební nedbalost s těžkými následky. Sklady neměly potřebná povolení, stály v těsné blízkosti obytných domů a porušovaly interní pravidla i rozkazy.

Český rozměr: co to znamená pro muniční iniciativu

Česká republika patří mezi klíčové zprostředkovatele dodávek munice na Ukrajinu. Ministerstvo obrany opakovaně zdůrazňuje, že celá iniciativa běží v utajovaném režimu právě proto, že „agresor systematicky sbírá citlivé informace“ o dodávkách. Bezpečnost zásilek před vstupem na ukrajinské území je tak pod kontrolou. Co se s municí stane po doručení, kde bude uložena, kdo ji bude střežit, jak blízko civilistům skončí, to už závisí na ukrajinském systému skladování a rozptylu. Vyšneve ukázalo, že tento systém má trhliny.

Arestovyčova teze o „kecání“ je v jádru politická provokace bez doložených detailů. Ale problém, na který ukazuje, tedy nedostatečná ochrana citlivých vojenských objektů a informací, je reálný. Ukrajina ho ve Vyšnevém nepopřela. Přiznala ho.

Článek Arestovič vysvětlil, proč Rusové trefili sklad s údajnou uranovou municí: „Na Ukrajině všichni kecají.“ Zmizelo pět ulic se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pásmo 30–180 kilometrů: nová zóna ohrožení

Analytický text Reutersu z 19. 5. 2026 popisuje operační hloubku ukrajinských středních úderů jako pásmo zhruba 30 až 180 kilometrů za frontovou linií. Velitel s krycím jménem Kusto mluví především o cílech do 100 kilometrů od kontaktní linie, kde Rusko dosud relativně bezpečně provozovalo muniční sklady, překladiště a velitelská stanoviště.

Když se toto pásmo stane pravidelně zasahovaným, zbývají dvě možnosti: buď sklady rozptýlit do menších, hůře detekovatelných bodů, nebo je odsunout hlouběji. Obojí prodlužuje zásobovací smyčku. Každý kilometr navíc znamená delší obrátku nákladních aut, víc meziskladů, víc překládky mezi železnicí a silnicí, vyšší spotřebu paliva, a hlavně pomalejší reakci velitelství na změny na frontě. Nejde o jednorázovou překážku. Jde o permanentní logistickou daň.

Ekonomika, která mění pravidla

Klíč k pochopení celého fenoménu neleží v jednom „zázračném“ dronu. Leží v systému, který Ukrajina vybudovala, od nejlevnějších FPV strojů po střední úderné platformy.

Několik čísel to ilustruje lépe než jakýkoli přívlastek:

• Interceptor Sting od jednotky Wild Hornets stojí podle výrobců 1 300 až 2 200 dolarů za kus. Průměrně potřebuje dva výpady na sestřelení jednoho ruského Šahédu, jehož cena se pohybuje kolem 50 000 dolarů. I při horní hranici ceny vychází jeden sestřel na zhruba 4 400 dolarů proti cíli za padesát tisíc.
• FPV drony dokáže ukrajinský průmysl podle Národní bezpečnostní a obranné rady vyrábět v kapacitě přes 8 milionů kusů ročně, zapojeno je více než 160 firem.
• Anti-šahédové drony se na frontu dostávají tempem přes 1 500 kusů denně.
• FP-2, střední úderná platforma firmy Fire Point, nese až 105 kilogramů nákladu na vzdálenost 200 kilometrů a výrobce ji sám označuje za nákladově efektivní.

Tohle není kusová výroba pro propagandistická videa. Je to průmyslový ekosystém s krátkými inovačními cykly, kde se zpětná vazba z fronty promítá do nové verze dronu v řádu týdnů.

Dvojí úder: logistika a koridory pro hlubší zásahy

Brovdiho jednotky v dubnu nezasáhly jen sklady a velitelství. Zničily také 25 systémů protivzdušné obrany a 13 radarových a systémů elektronického boje. A právě tady se odkrývá druhý, méně viditelný efekt.

Každý vyřazený radar nebo protiletadlový komplex otevírá koridor, kterým mohou projít drony s delším doletem a zasáhnout cíle v ruské energetické nebo vojensko-průmyslové infrastruktuře stovky kilometrů od fronty. Reuters to nazývá „dvojím úderem“: střední drony ničí operační týl a zároveň odstraňují překážky pro hlubší údery. Obě vrstvy se vzájemně posilují.

Rusko se adaptuje, ale za cenu

Bylo by naivní tvrdit, že ruská armáda jen pasivně přijímá ztráty. Reuters z dubna 2026 popisuje, jak Rusko cíleně láká technické studenty do dronových jednotek vysokými finančními pobídkami a zavádí regionální náborové kvóty i pro firmy. Rozptyluje sklady, posiluje maskování, nasazuje další vrstvy elektronického boje.

Jenže už samotná potřeba takto agresivního náboru ukazuje, že kvalifikované kapacity nejsou samozřejmé. A každá adaptace, ať jde o rozptyl skladů, nové trasy nebo přidanou protivzdušnou obranu, stojí čas, peníze a organizační kapacitu. Ukrajina mezitím pokračuje v inovačním cyklu, který je rychlejší. NATO už ukrajinské lekce přebírá do vlastních programů: v Lotyšsku spustilo testovací polygon pro interceptory a elektronický boj, alianční velitelství buduje vrstvenou protidronovou architekturu LCI-X s přímým využitím bojových zkušeností z Ukrajiny.

Česká stopa v ukrajinském ekosystému

Část tohoto ekosystému má i český otisk. Třebíčská PBS GROUP veřejně uvádí, že její proudové motory „pomáhají obranyschopnosti Ukrajiny“. Materiály českého ministerstva zahraničí prezentují český systém UAV označený jako bojově ověřený na Ukrajině a modulární jednorázový útočný dron odolný vůči rušení. Přímou vazbu na konkrétní typy jako Sting nebo FP-2 veřejné zdroje nepotvrzují, ale směr je zřejmý: české technologie jsou součástí dodavatelského řetězce, který Rusku komplikuje válku.

Ukrajinské drony neobracejí válku samy o sobě. Ale každý den, kdy ruský kamion jede o 40 kilometrů dál a velitelství čeká o hodinu déle na munici, je den, kdy se poměr sil na frontě posouvá, tiše, levně a systematicky.

Článek Rusko muselo odsunout „muničáky“ daleko od fronty. Levné ukrajinské drony mu rozbily celou logistiku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Schytal to stovky kilometrů vzdálený „muničák“

Muniční sklad je nesmírně důležitý jak pro jednotky v týlu, kde působí hlavně protivzdušná obrana a letectvo – které může být též její součástí, ale stejně tak se účastnit útoků – tak rovněž pro jednotky na frontě. V „muničáku“ může být munice do dělostřeleckých systémů, tanků nebo BVP, a stejně tak pěchotních zbraní, ať jde o útočné pušky nebo granáty.

Ukrajinci ukradli Rusům carský tank, který jim měl prolomit pozice. Nasadí ho proti nim

Jednat se může o ruční, protitankové i jiné, potvrzuje Wikipedia, zatímco pro letectvo to budou zase různé pumy k bombardování pozemních cílů, střely vzduch-vzduch apod. Zkrátka v něm může být cokoliv, co potřebují vojáci doplňovat, aby mohli bojovat. A pokud nemají, dostávají se pochopitelně do nevýhody, která jim může prohrát boj, nebo na něj ani nedojde.

Armádní Zpravodaj zjistil od OSINT analytika „Dnipro Osint“, se v tomto případě jednalo o dělostřelecký muniční sklad ve vesnici Mizhhirya, což je asi 23 km východně od Simferopolu, a zhruba 125 km od hranic s Ukrajinou, ačkoliv bojová linie sahající k řece Dněpr je vzdálená nejméně 220 km, potvrzuje LiveUAmap. Útok též potvrdil 07. ledna 2026 velitel Bezpečnostní služby ozbrojených sil Ukrajiny, Robert Brovdi, známý jako „Maďar“.

Američané použili neznámou zbraň, tvrdí Madurovi strážci. Ani nemuseli střílet, těsně před útokem vše selhalo, vojáci si „trhali hlavy zevnitř“

Ze satelitního snímku to nicméně vypadá, že nebyla ani jedna ze tří zasažených budov zničena, ale jenom jim zůstaly otvory ve střechách. Armádní Zpravodaje se domnívá, že nebyly v té době naplněny municí, takže údery dopadly mimo ni, případně sloužily k jinému účelu. Ukrajinci tak alespoň připomněli ruské armádě, jak daleko na ně umí udeřit.

Není ovšem jasné, jaké zbraně k tomu ukrajinští vojáci použili. Vzhledem ke vzdálenosti to redakce Armádního Zpravodaje odhaduje na drony FP-1 s doletem až 1 600 km, ale pokud mají nést 120kg hlavici, bude do nejspíše ve stovkách kilometrů, shoduje se Militarnyi. Tento dron je k úderům na Krymu používán opakovaně a ruská PVO ho neumí efektivně zachytit.

Satelitní snímek potvrzuje zásah 3 budov v dělostřeleckém muničním skladu ve vesnici Mizhhirya na Krymu (zveřejněno 13. ledna 2026, ale k útoku došlo asi o týden dříve)

Článek Satelitní snímek: velký ruský dělostřelecký „muničák“ to opakovaně schytal. Ukrajinci ho s přesností trefili na stovky kilometrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

V potrubí byl sklad minometné munice

Záběry ukazují, co se povedlo natočit na kameru útočícího dronu, který vnikl nejspíše do velké betonové stoky vedoucí pod zemí. Ruská armáda si v ní udělala sklad munice, a pouzdra naznačují, že tam naskládala munici do středního minometu. Jestli si ovšem myslela, že tam bude v bezpečí, velice se zmýlila, jelikož to ukrajinský operátor zvládl na jedničku.

Tradiční odběratel zbraní zasazuje Rusku opakovanou ránu. Připravil ho o desítky miliard v jediné zakázce

Do potrubí se mu nejspíše podařilo dostat s kvadrokoptérou. Wikipedia uvádí, že je vybavena čtyřmi vrtulemi, kdy se dvě otáčí ve směru, a dvě proti směru hodinových ručiček. Je díky tomu velice stabilní a dokáže skvěle manévrovat, což každopádně v potrubí operátor dronu předvedl. Armádní Zpravodaj se domnívá, že byla na dronu hlavice, která vybuchuje při kontaktu, takže stačilo málo, aby zavadil o stěny potrubí, a akce by byla zmařená.

Vše nasvědčuje tomu, že byl skvěle vycvičený. Musel totiž potrubím uletět několik metrů, přičemž moc prostoru na žádné straně neměl, ale přesto to zvládl. Ruští vojáci naskládali munici hluboko a nejspíše si mysleli, že je tam v bezpečí, jenomže je při tom nejspíše viděl průzkumný dron. Někdo totiž musel zachytit, jak munici do potrubí nosí.

Video: nejsilnější válečná loď světa provedla rychlý útok a byl konec. Putin sleduje, jak mu Američané likvidují stínovou flotilu

Uskladnili tam pravděpodobně minometné projektily ráže 82 milimetrů, což je standardní ráže ruských středních minometů. Arsenal-Bg uvádí, že v projektilu 82 mm HE 82M je až 420 gramů výbušniny. Na záběrech lze vidět asi 20 uskladněných pouzder, takže je tam minimálně 8 kilogramů TNT, a nelze vyloučit, že byla za první řadou uskladněna ještě další. I výsledný výbuch byl obrovský, a skladiště v potrubí evidentně rozmetal.

Zničení ruského skladu munice v potrubí (zveřejněno 29. prosince 2025)

Článek Video: Rusové si mysleli, jak dobře munici pod zemí ukryli. Ukrajinci jim jedním úderem celý sklad odpálili se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinci zničili více než důležitý muniční sklad

Muniční sklad je nesmírně důležitý de facto pro všechny typy jednotek na bojišti, od pěchoty přes bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry a tanky, po děla, letadla nebo sabotážní skupiny, které potřebují výbušniny, potvrzuje Wikipedia. Musí být přitom velmi dobře ukrytý a chráněný, jelikož stačí opravdu málo, aby se stal celý minulostí.

Video: Rusové se shromáždili k útoku na Pokrovsk. Ukrajinci jim zasadili ránu raketometem, který dostřelí skoro 100 km

Což také Ukrajinci útokem jasně ukázali. Ten samotný sice vidět není, ale následky hovoří za vše. Stoupající dým je obrovský a vysoký, tak je patrné, že došlo k opravdu mohutné detonaci, a právě všemožná uskladněná munice tomu odpovídá. Jednat se mělo o 100. arzenál Hlavního ředitelství raketového a dělostřeleckého (GRAU) Ministerstva obrany Ruska, známý rovněž jako vojenská jednotka 55486, který se nachází poblíž města Neja.

To leží od hranic s Ukrajinou asi 900 km, a protože použili útočníci dron, jednalo se dle redakce Armádního Zpravodaje o An-196 Liutyi nebo FP-1, ale teoreticky mohlo jít také o superlight napěchovaný výbušninami a opatřený dálkovým ovládáním, i když ten je mnohem větší a bylo by u něj vyšší riziko, že ho objeví radar. Zřejmě šlo tak o jeden z jmenovaných.

F-16 nefungují proti Rusku tak, jak si Američané mysleli. Ukrajinský pilot kriticky zhodnotil F-16 po více jak 1 roce užívání

An-196 doletí v 50kg hlavicí až 2 000 km, potvrzuje Wikipedia, a je z materiálů, díky nimž ho odhalí radary relativně těžko. Oproti tomu FP-1 doletí méně, max. 1 600 km, ale i to by bohatě dostačovalo, a navíc unese těžší, až 120kg hlavici, ačkoliv čím dále letí, tím bude menší, shoduje se Militarnyi. Při dobrém zásahu by stačil na odpálení muničáku jediný.

Opakovaná detonace měla být natolik rozsáhlá, že tamní úřady začaly evakuovat obyvatelstvo z okolních osad. Ruská armáda tím přišla o sklad zásobující municí sklady „nižší úrovně“ ve směru západním a centrálním, což představuje značné komplikace pro jednotky na frontě.

The local authorities of Ney report that the consequences of the fall of the „debris“ have been eliminated. And in the same message:

❗️A temporary accommodation center has been set up for the residents of Ney. It can accommodate up to 1,200 people, including overnight stays. pic.twitter.com/k3aCBxKV8h

— Exilenova+ (@Exilenova_plus) January 6, 2026

Hořící muniční sklad ruské armády u města Neja asi 900 km od Ukrajiny (zveřejněno 06. ledna 2026)

Článek Video: 900 km od hranic vyhodili Ukrajinci do povětří hlavní muničák. Ruská západní i centrální fronta přišla o zásobování se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

105kilová hlavice odpálila vojáky i „muničák“

Ukrajinské speciální jednotky měly v prvním případě nesnadný úkol – zastavit ruské vojáky, kteří si zřídili základnu ve výškové budově v Pokrovsku, na který se v posledních týdnech velmi intenzivně tlačí z vícero směrů, potvrzuje LiveUAmap. Z akce je však vidět jenom náraz do oken, v nichž jsou vidět siluety postav. Po nějaké době je vidět nejméně jeden další úder.

Video: Nikdo neunikl. Ukrajinské speciální jednotky se tiše připlížily k ruským vojákům a pohřbily je v jejich úkrytu

Není jasné, kolik vojáků se takto podařilo eliminovat, ale několik nižších jednotek nejspíše ano, což může být pro jednotku v dané oblasti kritické. CNN totiž potvrzuje, že v ní často volí přístup vysílání malých skupin s několika vojáky, které se usazují na různých místech a zabírají je tak, a až když mají oblast zajištěnou, pokračují dále. V tomto případě se nicméně mělo jednat o větší základnu sloužící k rotaci, ačkoliv nebylo uvedeno, kolik vojáků tam bylo.

Na záběrech je potom vidět ještě zničení muničního skladu zřízeného v nějaké přízemní budově, opět v Doněcké oblasti (v níž leží Pokrovsk), ale není jasné, jak daleko od něj se nacházel – jelikož ho však mají na svědomí stejní vojáci, je pravděpodobné, že poblíž. Ukrajinské speciální jednotky přitom použily k úderům drony FP-2, které jsou poměrně novinkou. Militarnyi vysvětluje, že vychází z FP-1, který je dalekonosný s doletem 1 400 km.

Trumpův mírový plán sepsali Rusové, ale nelze jim věřit. Uvrhl by tím na Evropu i celé NATO ještě větší nebezpečí

FP-2 má oproti němu dosah 200 km, což je pro taktické údery velmi slušná hodnota, a co mu oproti klasickým FPV bezpilotním letounům rovněž dává výhodu, je nosnost. Má totiž hlavici těžkou 105 kg, což je několikanásobně více než klasické malé drony vznášející se nad frontou. Ukrajinské speciální jednotky je používají už poměrně přesně, třeba k devastaci Krymu.

Údery ukrajinských speciálních jednotek na rotující se ruskou armádu v Pokrovsku a muniční sklad, pravděpodobně v blízkosti (zveřejněno 26. listopadu 2025)

Článek Video: Ukrajinské speciální jednotky přerušily rotaci ruské pěchoty v Pokrovsku a jako bonus odbouchly muniční sklad se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejspíše šlo o práci speciálních jednotek

K incidentu došlo 03. listopadu 2025 v Dovžansku v Luhanské oblasti, který je asi 180 km od hlavní bojové linie u Pokrovsku, potvrzuje LiveUAmap. Prakticky se tedy jedná o týl v teoreticky bezpečné vzdálenosti, ale jak vidno, opak je pravdou. Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo zjistit, jakým způsobem k jeho odpálení došlo, ale nejpravděpodobnější je užití dronů.

NATO: „Rusko zvyšuje výrobu vybavení dostatečné kvality pro boj.“ Putin opakuje Stalina, na životech mu nezáleží

Ty mohly vypustit ukrajinští vojáci prakticky kdekoliv – speciální jednotky působí v týlu nepřítele běžně, a nasazují jak letouny startující pomocí katapultu, tak malé kvadrokoptéry, které vypustí bez dalšího náčiní prakticky kdekoliv. Ale vzhledem k tomu, že by se svou slabou hlavicí jenom těžko prorazil do budovy, nabízí se druhá, vysoce manévrovatelná, možnost.

Užívané kvadrokoptéry jsou často komerčního typu, hojně DJI Mavic, k nimž je přidělána nějaká nálož, kupříkladu z protitankového granátu RPG-7. Konkrétně PG-7VL má průraznost 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia, ale posloužit mohl též fragmentační OG-7V vhodný proti pěchotě, neboť se stal cílem na zapálení extrémně citlivý obsah muničního skladu.

„Program F-35 je extrémně neuspokojivý,“ rozčilují se Britové. Nasazení je schopných pouze 40 % letounů

Armádní Zpravodaj je proto názoru, že se podařilo s dronem proletět dovnitř a zažehnout třeba bednu s granáty (nebo s čímkoliv jiným), což způsobilo řetězovou reakci. Je běžné, že vojáci s dronem přistanou v blízkosti objektu, kde ho ukryjí a vyčkávají – jakmile se potom objeví správná příležitost, vzlétnou a misi dokončí. Co ve skladu bylo, však jasné není.

Vzhledem k tomu, že se nacházel na východě Ukrajiny, mohl ukrývat munici do dělostřeleckých systémů, tanků, ale i BVP, a stejně tak pěchotních zbraní, ať šlo o útočné pušky nebo granáty, jak ruční, tak protitankové, potvrzuje Wikipedia. Zkrátka v něm mohlo být cokoliv, co potřebují vojáci doplňovat, aby mohli bojovat. V momentě, kdy to nemají, jsou v nevýhodě.

Článek Video: Ukrajinci udělali Rusům ohňostroj 180 km od fronty. Odpálili jim muniční sklad v samotném týlu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačí jedna rána a celý muniční sklad shoří

Udeřit na mimořádně významný strategický cíl, jakým je muniční sklad, je pro armádu obrovský úspěch, protože tím dokáže omezit nepřátelské operace v mnoha směrech. V tomto případě se jednalo o rozsáhlý objekt, v němž měly být desítky tisíc min, granátů a munice různých typů, ale také tisíce kusů tankové munice a dělostřeleckých granátů.

Video: Ukrajinci zničili extrémně cenný ruský radar, který vidí až 3 800 km daleko, a dokonce také F-35

Mezi nimi také vysoce přesná munice ZUBK-14 schopná zasáhnout obrněné cíle na značnou vzdálenost, ale Armádnímu Zpravodaji se o ní nepodařilo dohledat informace. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny také doplnil, že mělo být do skladu přivezeno dalších asi 19 tisíc dronů, přičemž v něm byly nejčastěji Molniya, Boomerang, Vandal Novgoro nebo Gorynych.

Na satelitní snímky upozornili vojenští OSINT analytici „Dnipro Osint“, a jak je patrné, celá budova muničního skladu byla prakticky vymazána, což značí skvělou práci ukrajinské armády i nízký stupeň zabezpečení. Sice není jasné, jak se to podařilo, ale protože se nacházel u Bohdanivky v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, mohlo se jednat o letecký úder.

Metla nebes, proti níž se ruští piloti neodváží: Jakmile je Piorun zaměří, už nemají šanci uniknout. Maximálně se katapultovat

Ukrajinské letectvo nejčastěji ničí muniční sklady, stejně jako jiné objekty, pomocí MiG-29, který využívá v roli frontových bombardérů, i když jde původně o stíhací letouny, potvrzuje Wikipedia. K tomu slouží ve většině případů klouzavé pumy AASM Hammer nebo GBU-39, obě vycházející z gravitační Mk.82, na níž je konverzní sada umožňující dosah kolem 70 km.

Krom toho se mohlo jednat také o práci dronů, v tomto případě ale bez možnosti určit, jakého typu. Jednotky je mohly vypustit v blízkosti, ale také z dálky desítek až stovek kilometrů. U muničního objektu přitom stačí, aby se jediný dostal dovnitř, případně mu třeba zapálil střechu (což často zvládnou i trosky), a dojde snadno ke vznícení veškeré munice.

iZdroj fotografie: Dnipro Osint

Článek Ruské tanky se na moment zastavily. Satelitní snímek potvrzuje zničení obřího „muničáku“, který živil jejich kanony se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dron vletěl do domu s municí oknem

Na záběrech videa pořízeného z útočícího, a nejspíše ještě průzkumného dronu, je vidět značně poničený dům. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se tam děla nějaká aktivita, ale dá se logicky předpokládat, že ji tam nějaký průzkum musel předtím zaznamenal. I proto se operátor vydal se sebevražedným dronem do útoku a vletěl s ním rozbitým oknem dovnitř.

Inženýři celého světa by se měli poučit z ruského Suchoje Su-57. Často je vysmívaný, ale má unikátní koncept, který hodně nabízí

Z charakteru letu je jasné, že byla použita kvadrokoptéra. Wikipedia vysvětluje, že jde o dron se čtyřmi vrtulemi, kdy se dvě otáčí jedním, a zbylé druhým směrem. To zajišťuje velmi stabilní let a lze s ním dosáhnout i vysoké přesnosti. Podobné drony přitom unesou náklad o hmotnosti maximálně jednotek kilogramů, ale Armádní Zpravodaj se domnívá, že pokud se i malá nálož trefí do uskladněné munice, je to více než dostatečné.

Ukázalo se to i v daném případu, protože dům najednou mohutně explodoval, načež jeho trosky létaly desítky metrů daleko, a z již dříve poničené stavby zbyla jenom hromada sutin. Z toho plyne, že uvnitř bylo určitě uskladněno větší množství munice, jejíž zničení určitě omezí operace ruských jednotek v okolí, dokud z týlu nedovezou další.

Vietnam oživil stařičké sovětské dělo D-20. Udělal z něj samohybnou houfnici s malým dosahem, ale využití najde

Ačkoliv není jasné, jaké munice v budově byla, určitě nešlo jenom o náboje do pušek. V blízkosti fronty mohly být uskladněny třeba projektily do středních minometů, tedy zbraní používaných na vzdálenost jen několika kilometrů. Třeba standardní explozivní do ruského minometu 2B14 Podnos mají hmotnost 3,1 kg a je v nich 454 g trhaviny, uvádí Wikipedia. I pouhých 100 kusů munice tedy znamená, že v domě mohlo být přes 45 kg explozivních látek.

Článek Video: Jediný dron zastavil postup ruské armády, když odpálil muniční sklad. Exploze měla v průměru desítky metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Muniční sklad nebývá dobře opevněný

Termobarické hlavice jsou jedny z nejhrůznějších zbraní, s jakými se mohou vojáci setkat. Není proti nim obrany ani v zákrytu, jelikož – na rozdíl od těch klasických neexplodují. Fungují na principu jemných částic aerosolu, které se rozptýlí do okolí, a tento „oblak“ je poté zažehnut, takže nejenom vše spálí, ale zároveň vytváří podtlak trhající lidské orgány.

Ruští inženýři solidně vylepšili sadu UMPK montovanou na pumy, díky čemuž doletí dále a budou přesnější, ale moc neprozradili

Wikipedia upřesňuje, že došlo k jejich vyvinutí nacistickým Německem již během 2. světové války, avšak po roce 1945 s nimi pokračovala americká a sovětská armáda. Obě v průběhu experimentovaly s různými plyny – metanem, propanem, butanem a jejich směsmi – nakonec se ovšem uchytila práškovitá směs průmyslové trhaviny typu anomal.

Není jasné, co sklad s termobarickými zbraněmi zasáhlo, ani jaké v něm byly. Armádní Zpravodaj nicméně připomíná, že ruská armáda využívá například raketomet TOS-1 nebo v roce 2003 modernizovaný TOS-1A, z nichž odpaluje rakety ráže 220 mm rychlostí 30 ran během 15 sekund, potvrzuje Wikipedia. Pěšáci pak zase mají k dispozici termobarické granáty do různých granátometů, např. RPG-7V2 produkovaný Ruskem, uvádí Wikipedia.

Ukrajinská taktika, jak ničit nejlepší ruský tank T-90M: Slabiny si nese z dob SSSR, zrazuje ho karuselové nabíjení

Výbuch to byl mohutný, takže je zřejmé, že se jednalo o jeden z větších skladů. V některých momentech to vypadá že rakety odlétají i přes 100 metrů daleko, stejně jako do výšky. Jakým způsobem byl zasažen, také není známo, ale na takové objekty slouží často letecká puma shozená z MiG-29, případně stačí i dron, není-li opevněný nebo jinak chráněný.

Zničení ruského muničního skladu s termobarickými zbraněmi (zveřejněno 28. února 2025)

Článek Video: útok odpálil ruský sklad termobarických hlavic. Mnohonásobný výbuch a střely z „ohňostroje“ létaly přes 100 metrů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nedbale zamaskovaná houfnice je skvělý cíl

Video níže ukazuje sestřih různých dronových akcí jednotky „Rytíři zimního tažení“ proti ruské armádě, a je skvělou ukázkou jejich schopností. V části záběrů se operátoři zaměřují na dělostřelectvo – jedním ze zničených systémů je starší houfnice 2S1 Gvozdika, což je dělo ráže 122 mm na pásovém podvozku MT-LB, uvádí Wikipedia. A protože ho obsluha nedbale zamaskovala, bezpilotní letoun ho snadno objevil a po jediném zásahu skončila v plamenech. Jiný potom pro změnu zasáhl hlaveň tažené houfnice D30, která je stále hojně užívaná.

Video: ani v noci nemusí být ujíždějící ruský náklaďák v bezpečí. Nic netušící vojáci na korbě to mohou napřímo schytat dronem

Jednou z dalších ukázek je objevení muničního skladu kdesi v budově. Je patrné, jak bezpilotní letoun vletěl přímo dovnitř vstupem, a výsledkem je totální spoušť – munice po zásahu totiž explodovala. Ale není to jediná akce; podobně dokázali dostat i pěchotu schovanou v jakémsi tunelu. Snadným cílem se pak ukázalo také vozidlo UAZ-452 Buchanka. Jde o dodávku vyvinutou ještě v SSSR, uvádí Wikipedia, a dron ji zasáhl v noci za pomoci termovize. Armádní Zpravodaj se domnívá, že její řidič neměl ani tušení, že se ve tmě ocitl pod útokem.

Akce jednotky Rytíři zimního tažení proti ruské technice a muničnímu skladu

Článek Video: Rytíři zimního tažení zdevastovali ruskou techniku jako na běžícím páse. Fenomenální bylo i odpálení muničního skladu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Veřejnosti nebezpečí nehrozí, oblast je však uzavřena

Když byla exploze v areálu Poličských strojíren (Bořiny) dnes 25. 03. 2025 v 08:54 nahlášena, vyrazily k ní zprvu dvě jednotky a vrtulník. Z místa byla transportována jedna zraněná osoba do fakultní nemocnice v Olomouci a proběhla evakuace celého areálu. Oblast byla následně uzavřena v okruhu 1 kilometru, aby nedošlo k případnému ohrožení civilistů.

Čeští hasiči testují náhradu za obojživelné vozidlo PTS ze sovětské éry. O ryze české vozidlo KALAN by mohla mít zájem i armáda

Aktuálně jim tak žádné nebezpeční nehrozí Redakce Armádního Zpravodaje zjistila u Hasičského záchranného sboru České republiky, že na místě zasahuje 11 jednotek HZS Pardubice, a na žádost Záchranného útvaru HZS ČR do něj byly vyslány i zodolněné hasicí vozy s cisternou CZS 15 Triton a CZS 40 Titan. Hasiči uvádí, že jsou vhodné právě do oblastí s možností výskytu nevybuchlé munice, tlakových lahví, jelikož jsou odolnější a mají zesílený podvozek.

Ve strojírenském podniku v Poličce došlo před 9:00 hodinou k explozi.
Vzhledem k nebezpečné povaze prostředí je vyhlášen 3. st požárního poplachu.
Hasiči evakuovali 1 zraněnou osobu a předali ji ZZS.
Další osoby z areálu evakuujeme. @HZS_Pardubice má na místě 11 jednotek.

— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) March 25, 2025

Z vyjádření společnosti STV GROUP a.s., která má část areálu pronajatou a vyrábí v ní velkorážní munici, vydala k incidentu prohlášení, že bere incident mimořádně vážně a spolupracuje s jednotkami IZS, přičemž jsou shromažďovány informace o rozsahu události.

„Dnes dopoledne došlo v našem areálu k mimořádné události, kterou vnímáme se vší vážností. Intenzivně spolupracujeme se složkami integrovaného záchranného systému. Bezpečnost našich zaměstnanců i okolních obyvatel je pro nás klíčová. Veškerá potřebná opatření byla přijata bezprostředně po incidentu,“ uvedl David Hác, předseda správní rady STV GROUP a.s.

Nejenom Vrbětice, ruská GRU nechala vybuchovat cíle po celé Evropě od roku 2011. V podstatě to byly teroristické útoky

Armádní Zpravodaj připomíná, že došlo ve stejném areálu k podobnému incidentu již v roce 2015. Tehdy explodovalo 320 tun střelného prachu, a výbuch byl natolik silný, že odmrštil střechu o velikosti 100 x 50 metrů na desítky metrů daleko, uvádí TN.

Článek Důvod exploze muničního skladu na Svitavsku upřesněn. Zasahovat musela i speciální technika proti výbuchům se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.