Co se mělo stát u Dobropilje

Dobropilský směr patří na začátku září 2026 k nejaktivnějším úsekům fronty. Nezávislá polská analytická skupina OSW potvrzuje, že jižní a východní okraj Dobropilje byl zónou bojů a zásobovací silnice na Kramatorsk se nacházela pod tlakem. Velitelská stanoviště a logistické uzly v tomto prostoru jsou logickými cíli, to nikdo nerozporuje.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že dvě vysoce přesné řízené rakety Tornáda-S zasáhly podzemní velitelské stanoviště. Konkrétní typ střely ministerstvo neupřesnilo. Klip ukazuje výbuch v terénu, ale bez přerušené sekvence, bez orientačních bodů pro geolokaci a bez následné dokumentace škod nelze z něj vyčíst víc než samotný fakt exploze. Podle metodiky Bellingcatu pro verifikaci bojových videí je takový materiál primárním sdělením zainteresované strany, nikoli důkazem.

Tornádo-S vs. HIMARS: kde srovnání funguje a kde končí

Ruský slogan „vlastní HIMARS“ zní líbivě. Oba systémy jsou dálkové raketomety na kolových podvozcích, oba střílejí řízenou munici a oba slouží k ničení bodových cílů v operačním týlu. Tím ale povrchní podobnost končí.

Britský think-tank RUSI výslovně upozorňuje, že Tornádo-S je kapacitou dvanácti střel blíž americkému M270, tedy „dvojitému HIMARS“, a že ekvivalence s HIMARS končí právě u navedení a přesnosti. Analytik Samuel Cranny-Evans z RUSI tuto korekci formuluje jasně: vnější podobnost existuje, ale v kritických parametrech rovnítko neplatí.

Síla HIMARS nikdy nespočívala jen v samotném nosiči. Spočívala v celém ekosystému: satelitní navigaci odolné vůči rušení, rodině munice od GMLRS přes ER GMLRS až po balistické ATACMS, a především v celém řetězci od průzkumu přes rozhodnutí po palbu, kde tyto fáze tvoří sevřený cyklus s veřejně doloženými výsledky. Právě tady je propast nejhlubší: zatímco ukrajinské údery HIMARS prošly desítkami nezávislých OSINT verifikací, u Tornáda-S se opíráme téměř výhradně o materiály ruského ministerstva obrany.

Přesnost pod lupou: co říkají nezávislé zdroje

Technický základ pro přesnost Tornáda-S existuje. Janes potvrzuje, že řízené střely 9M544 a 9M549 používají aerodynamická kormidla a inerciální navigační systém, což znamená, že při rušení satelitního signálu úplně „neoslepnou“. Jenže inerciální navigace bez satelitní korekce akumuluje chybu s každým kilometrem letu, a při dostřelu 120 km to není zanedbatelné.

Ruský Rostec prostřednictvím agentury TASS v březnu 2026 tvrdil, že Tornádo-S dosahuje „chirurgické přesnosti“ i pod elektronickým rušením, a v červnu 2026 přidal tvrzení o vysoké pravděpodobnosti průniku ukrajinskou protivzdušnou obranou. Obě tvrzení pocházejí od výrobce zbraně distribuovaného státní tiskovou agenturou. Žádný nezávislý zdroj je nepodepřel tvrdými daty. Představme si, že by Lockheed Martin prohlásil, že jeho střely jsou nezastavitelné, a Pentagon to bez dalšího převzal jako fakt; skeptická reakce by byla na místě. Stejný metr platí i tady.

Proč Moskva potřebuje příběh o „vlastním HIMARS“

Od roku 2022 se HIMARS stal globální značkou západní přesné raketové války. Zásahy na ruské muniční sklady, velitelství a logistické uzly v prvních měsících po dodání systémů Ukrajině vytvořily mediální i vojenský narativ, který Rusko dodnes nedokázalo plně vyvážit. Tornádo-S je pokusem o protiváhu, ne nutně technickou, ale komunikační.

Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a obě strany soutěží nejen na bojišti, ale i v informačním prostoru. Krátké emotivní klipy s minimálním kontextem a maximalizací dojmu přesnosti jsou součástí ruské státní komunikace, nikoli neutrálním důkazním materiálem. Novinka není samotná existence Tornáda-S, systém slouží v ruské armádě od roku 2016. Nové je, jak agresivně Moskva jeho nasazení mediálně prodává jako chirurgický nástroj proti velitelským uzlům.

Český kontext: munice místo zázračných zbraní

Čím častěji Rusko ukazuje přesné zásahy na operační týl, tím silnější je v české debatě logika průběžného zásobování Ukrajiny. Česká republika hraje v tomto příběhu specifickou roli, ne jako dodavatel jedné „zázračné“ zbraně, ale jako koordinátor muniční iniciativy, která Ukrajině zajišťuje velkorážovou munici z globálních zdrojů. Generální tajemník NATO při návštěvě Prahy v dubnu 2026 výslovně zmínil zásadní dopad této iniciativy. Vládní souhrn české pomoci uvádí mimo jiné raketomety RM-70 Vampír, protidronové systémy Viktor a objemy munice za desítky miliard korun; žádný z těchto systémů ale není určen specificky k zachytávání 300mm řízených raket Tornáda-S.

Odpověď Ukrajiny na hrozbu typu Tornádo-S ostatně nestojí primárně na sestřelování každé rakety. Stojí na rozptýlení velitelství, maskování, neustálém přesunu, elektronickém boji a ničení ruského průzkumu dřív, než vůbec dokáže předat souřadnice. RUSI v srpnu 2026 popisuje ukrajinskou vrstvenou protivzdušnou obranu jako napjatou, ale funkční, klíčovou hlavně proti dronům a střelám s plochou dráhou letu, méně jako jednoduchý štít proti všem dělostřeleckým raketám.

Jeden dvaadvacetisekundový klip na Telegramu nedělá z Tornáda-S ruský HIMARS. Dělá z něj ale připomínku, že Rusko investuje do přesných úderných prostředků a do příběhu kolem nich. A právě ten příběh, ne samotná exploze, je to, co má čtenář vidět jako hlavní zbraň.

Článek Rusko tvrdí, že má vlastní HIMARS. Tornádo-S srovnalo se zemí pozice Ukrajinců a Kreml ukazuje záběry jako důkaz přesnosti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dronu se 105kg hlavicí raketomet neodolá

BM-30 Smerč s 12 hlavněmi představuje vrchol sovětské éry těžkých raketometů ráže 300 mm, který dokáže během 38 s zasypat plochu o rozloze 67 hektarů ničivou salvou až na vzdálenost 120 km. Je navržen pro ničení koncentrací vojsk, obrněné techniky i velitelských stanovišť, přičemž využívá širokou škálu kazetové i monoblokové munice, uvádí Wikipedia.

„Právě jsme zajali 4 krásky.“ Ruští velitelé vyslali vojáky vztyčit vlajku ve vesnici, která jim nepatřila. Ukrajinci si na ně počkali

Modernizovaný nástupce Tornado-S pak posouvá jeho schopnosti do 21. století díky integraci digitálního řízení palby a navigace GLONASS. Hlavní výhodou jsou přesně naváděné rakety 9M544 a 9M549, které zasahují cíle s vysokou přesností na vzdálenost až 120 km. Tornado-S tak funguje jako ruská odpověď na systémy HIMARS, ovšem s mnohem větší ničivou silou.

Na druhou stranu je oproti nim méně přesný. Trefí se nejspíše s odchylkou min. 7 metrů, kdežto M142 HIMARS zasáhne s přesností pod metr. Tornado-S to nicméně částečně kompenzuje právě vysokou ráží a salvou zacílenou na jednu oblast. Ukrajinci se proto logicky snaží o zničení vždy, když tento raketomet lokalizují, jelikož jim působí nemalé škody.

Video: americké letectvo odtajnilo záběry, jak totálně zničilo íránskou raketovou základnu

„Nejšpinavější a zároveň nejsilnější konstrukce v řadě sovětských/ruských raketových systémů. Právě Tornado-S terorizuje Charkov, Záporoží, Sumy, Cherson, Nikopol a další klidná města Ukrajiny,“ vysvětlili ukrajinští vojáci. Generálporučík Robert „Maďar“ Brovdi potom doplnil, že se podařilo na Krymu, konkrétně u vesnice Sovchozne, podařilo zničit tři raketomety BM-30 Smerč nebo Tornado-S, a též TZM (transportní nakládací vozidlo) pro ne.

Soudě dle ovládacího rozhraní se redakce ArmádníZpravodaj.cz domnívá, že k tomu posloužily drony FP-2, které jsou k úderům na Krymu stále oblíbenější. Doletí až 200 km a unesou na ně hlavici těžkou až 105 kg, uvádí Militarnyi. Jejich výhodou je, že je nelze tak snadno rušit, a PVO má problém s jejich lokalizací, protože jsou z kompozitů, dřeva a překližky.

Článek Video: Ukrajinci udeřili daleko v týlu, aby zničili ty „nejšpinavější“ raketomety, jaké Rusové mají. A dostali hned tři se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Průzkum našel raketomet při střelbě

Na záběrech je vidět, jak působení těžkého ruského raketometu zjistil nějaký ukrajinský průzkumný dron. Zachytil ho v okamžiku, kdy odpaloval rakety, načež ho operátor sledoval až do okamžiku, kdy s ní její obsluha vjela do zalesněného pásu. Pravděpodobně proto, aby ho zamaskovala a nebylo snadné ji objevit průzkumnými drony – to ovšem nevěděla, že je v tu chvíli jedním sledována. Na pozici raketometu pak Ukrajinci poslali útočné drony.

Rusové se bojí, jakmile se objeví nad Ukrajinou. Francie pošle osvědčené letouny, které je devastují

Popis videa uvádí, že útok proběhl na raketomet BM-30 Smerč, ale Armádní Zpravodaj zjistil, že se jednalo o mnohem modernější raketomet Tornado-S, potvrzuje GeekWeek. Jedná se o relativně vzácnou zbraň, kterou má ruská armáda jenom v několika kusech. Její obsluha podle všeho udělala při přesunu fatální chybu a přišla o ni, a navíc se zdá, že nebyla daleko od fronty, protože na ni útočil i sebevražedný FPV dron typu kvadrokoptéra.

ArmyRecognition uvádí, že Tornado-S je významně modernizovaná verze raketometu Smerč, oproti němuž je největší rozdíl v tom, že jsou střely ráže 300 milimetrů naváděné za pomoci GPS, a tedy jsou mnohem přesnější. Jejich dosah je 120 kilometrů, takže jsou schopné udeřit hluboko v týlu nepřítele, a mají několik typů hlavic. Tornado-S je umístěný na kolovém podvozku, díky čemuž je velmi mobilní a po silnicích se může přesunout v podstatě kamkoliv; v zaznamenaném případě do Chersonské a Záporožské oblasti.

Sabotéři zapálili malou budku a pohyb ruské armády zamrzl. Efektivní akce odlehčila Záporoží

V lesíku na raketomet nejprve zaútočil sebevražedný dron, jehož operátor se velice šikovně propletl mezi stromy a zasáhl ho do horní části. Nebyla ale pravděpodobně zničena, i když s ní nejspíše již nešlo pohybovat, neb obsluha neodjela. Později tak přiletěl bombardovací dron, zřejmě typu Baba Jaga, a svrhl malou pumu. Tou se trefil do odpalovací části a veliká exploze naznačuje, že musely vybuchnout rakety, které tam zůstaly po předchozí střelbě.

Zničení raketometu Tornado-S (zveřejněno 17.října 2025)

Článek Video: Ukrajincům se podařilo vystopovat a odrovnat modernizovaný ruský raketomet Tornado-S, který terorizoval východní bojiště se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

S přesností Tornado-S to není slavné

Jednou ze slabých stránek ruského raketometu Tornado-S, jinak hvězdy ruské propagandy, může být jeho satelitní navádění. Spoléhá na domácí GLONASS, zatímco západní zbraně využívají GPS. Family1st uvádí, že s výjimkou vyšších zeměpisných šířek je ruský systém méně přesný, zvláště pak v oblasti rovníku, a je také náchylnější k rušení, což se může projevit i na přesnosti. HIMARS ji má kolem 1 metru, ArmyRecognition u Tornado-S uvádí 10 až 20 metrů.

Tornado-S 9K515 300mm MLRS in service with the Russian Army, Kharkiv Direction, July 2025. The fact that it lacks any sort of drone protection cages tells me that they do not get targeted a lot. pic.twitter.com/LZhQqMqIHG

— B-AREV (@trip_to_valkiri) July 30, 2025

Tornado-S využívá střely ráže 300 mm s dosahem až 120 km, takže jsou větší a mají delší dosah než standardní střely GMLRS u HIMARS, ale žádné jiné další nemůže ruský raketomet používat. Jediné, co u nich lze změnit, je typ hlavice, zatímco ten americký má širokou škálu munice včetně balistické rakety. Je to díky nabíjení za pomoci kontejnerů, zatímco u Tornado-S musí být nabíjena střela po střele, a navíc to jde velice pomalu. Což je další její nevýhoda, protože v okamžiku, kdy dávku vyčerpá, je dlouhou dobu nepoužitelný.

Osádku raketometu nic nechrání

Je na místě zmínit i poměrně vysokou zranitelnost. Že má citlivý odpalovač, překvapivé není, to platí pro každý raketomet, ale hlavně nemá pancéřovanou kabinu. To znamená, že je jeho osádka velice zranitelná protibaterijní palbou, případně jinými zbraněmi. Podvozek používá veliký nákladní automobil MAZ-543 8×8, který je mnohem těžší a větší než podvozek 6×6 u raketometu HIMARS, což znamená horší pohyblivost i rychlost, a také složitější maskování. To je v současnosti, kdy oblohu ovládají drony, relativně veliká nevýhoda.

Jedna z historických zakázek na F-35A v troskách. Letectvo zkoumá švédskou nabídku na Gripeny E/F

Analýza raket 9М544 odpalovaných z Tornado-S také odhalila, že pochází značná část jejich elektroniky z civilního sektoru, uvádí Defence-Ua. Není tedy tak odolná jako specializovaná vojenská, což se může projevovat na její spolehlivosti. Spolu s tím, že má ruská armáda raketometů Tornado-S nízké počty, ačkoliv přesná čísla nezveřejňuje, to z něj sice dělá silnou zbraň, ale rozhodně ne takovou, která by měla na bojiště nějaký zásadní dopad.

Článek Tornado-S bez Putinovy propagandy: raketomet s extrémně ničivou silou nedokáže na bojišti dominovat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Přesně naváděné rakety proslavil systém HIMARS

Raketomety s přesně naváděnými střelami jsou v poslední době velkým zbrojním hitem, to hlavně díky účinnosti amerických HIMARS, případně M270 ve válce na Ukrajině. Obětí jejich přesných střel se stává právě ruská armáda a dodnes jí evidentně působí starosti i velké škody. Nelze se proto divit, že chce federace světu ukázat svou obdobu takového raketometu s údajně s lepšími parametry, než jaké mají ty americké. Tedy alespoň co se dosahu týče.

Raketomety dlouhého dosahu vyvinul již Sovětský svaz, konkrétně šlo o BM-30 Smerč ráže 300 milimetrů, kdy se jednalo o účinný salvový raketomet, ovšem pouze n s neřízenými střelami. Ruští konstruktéři se ale po vzoru amerických zbraní snažili přijít s přesně naváděným typem. Systém dovozený od Smeč byl odsouhlasen v roce 2016 a do výzbroje ruské armády začal být zaváděn jako Tornádo-S.

Zbraň využívá raket ráže 300 milimetrů s naváděním GLONAS, případně GPS, a jedná se o odpalovač na 12 raket umístěný na podvozku těžkého nákladního automobilu 8×8. Původně naváděné střely měly mít dolet 120 kilometrů, ale Rusko vyvinulo i vylepšené s doletem až 200 kilometrů, i když dnes tvrdí, že doletí ještě o sto dále. To je mnohem více než 80 kilometrů u běžných střel do HIMARS, a 150 km u těch s prodlouženým doletem. Na druhou stranu jsou ruské rakety mnohem větší a obsahují i více paliva, a celý systém je také mnohem méně mobilnější.

Tornádo-S už Rusko používá, ale nejspíše ne často

Na začátku války na Ukrajině měla federace nejspíše 20 kusů Tornádo-S a v bojích je již použilo, střely z tohoto raketometu byly nalezeny třeba u Mikolajiva. Na druhou stranu skutečnost, že ukrajinské sklady a centra nezasypává příval přesně mířených raket, znamená, že jich Rusko nemá dostatek nebo nejsou tak přesné, i když údaje o přesnosti veřejně známé nejsou. Ví se pouze, že střely dokáže raketomet Tornado-S vypouštět tak, aby každá mířila na jiný cíl.

Je také možné, že Rusko nemá dostatek komponentů, aby přesně naváděné střely vyrábělo ve větších počtech, a právě veletrh IDEX může být příležitostí, jak získat zájemce o koupi a spolufinancování výroby a vývoje zbraně. Ukrajina navíc také z raketometu Smerč vyvinula svůj přesně naváděný systém Vilcha-M, a podle všeho je již několik týdnů v provozu a zasahuje ruské cíle dále než střely z amerických HIMARS. Jeho dosah má být 20 až 130 kilometrů a přesnost zásahu vychází kolem 30 metrů.

Článek Co přinese IDEX 2023 Rusku, nebo spíše Rusko IDEXU: zaujmout chce zejména raketometem Tornado-S s údajným dosahem až 300 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.