Končící životnost a neschopnost ruského průmyslu

Iljušin Il-78 je sovětský, resp. ruský tankovací letoun pro doplňování paliva za letu. Založen je na strategickém transportním letounu Il-76, a dohromady vznikl v počtu přes 50 kusů. V základní verzi unese až 57,7 tun paliva ve vnitřních nádržích, a s přídavnými až 85,7 tun. Ani to ovšem nestačilo, tak Sověti stvořili Il-78M s kapacitou až 105,7 tun, uvádí Wikipedia.

Video: zůstala jenom tma. Raketový útok uvrhl do tmy 330tisícové ruské město jenom 30 km od hranic

Ve službě se objevil v roce 1987 jako specializovaný tanker vybavený třemi nádržemi v trupu, přičemž z celkově nesených až 138 tun paliva je přenosných až 105,7 tun. Iljušin Il-78MP je pak exportní verze pro Indii, která má integrované tankovací moduly Cobham Mk.32B, s nimiž lze tankovat jak ruská, tak západní letadla. Celkem si jich v roce 2002 objednala šest.

Indické ozbrojené síly jsou přitom do značné míry založené právě na ruské technice a zbraních, ať jde o letadla, tanky, houfnice nebo útočné pušky. Stále více se od ní ovšem odklání, jelikož se ve válce na Ukrajině jasně ukázalo, že zdaleka nedosahují takových kvalit, a také je problém s dodávkami nových a údržbou těch současných, což ohrožuje bezpečnost Indie.

Orešnik dal Ukrajincům ochutnat, co dokáže. Sdílené záběry ukazují mnohonásobný úder 60 km od Polska

Letounům Il-78MKI přitom dochází životnost a přestávají být schopny kooperovat s Rafale, Su-30MKI a Tejas. Nahradit se je proto rozhodlo šesti Boeingy 767, které přestaví izraelská IAI na víceúčelové tankovací letouny MMTT. Ty budou splňovat standardy NATO, a chybět jim nebude ani elektrooptický systém pro provoz za všech povětrnostních podmínek.

Již dříve kupříkladu koupila pro svou letadlovou loď francouzské Rafale M, které porazily ruské soupeře Mig-29K, ale to není jediný případ. Ruské vrtulníky se pak rozhodl nahradit Kyrgyzstán, a dokonce i Bělorusko, což je nejbližší spojenec Vladimira Putina, zařazuje do výzbroje raději své obrněné transportéry, jelikož není s těmi ruskými z mnoha důvodů spokojeno.

Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu

Jedna zakázka samozřejmě ruský zbrojní průmysl nepoloží. Na druhou stranu nejde o zbraně za pár milionů, ale o desítky miliard korun. A co je důležité, tak sami Rusové přiznali, že jim vývoz zbraní klesl za poslední roky o 50 %. To je jasným indikátorem, že nejenom ztrácí respekt, ale že tím utrpěl dlouhodobé ztráty, kdy se z většiny už nejspíše nevyhrabe.

Článek Tradiční odběratel zbraní zasazuje Rusku opakovanou ránu. Připravil ho o desítky miliard v jediné zakázce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve průzkumný letoun, poté i stíhačky

K incidentu došlo již 15. dubna 2025, ale britské královské letectvo (RAF) o něm informovalo až o pět dní později. Eurofightery přitom startovaly hned dvakrát – v prvním případě k identifikaci neznámého letounu, který se ukázal jako průzkumný Iljušin Il-20M, a v druhém k zachycení, tou dobou již známých, stíhacích letounů Suchoj Su-30MKI.

Evropský zbrojní průmysl trpí, přišel o obrovskou zakázku. Německo zablokovalo Turecku prodej Eurofighterů Typhoon

RAF uvedlo, že byly letouny zadrženy kvůli letu bez aktivních odpovídačů a z důvodu přiblížení se vzdušnému prostoru NATO, což představuje riziko pro civilní letectví a porušuje mezinárodní normy. Stejně jako v nedávném případě, kdy startovala dánská F-35, aby vyprovodila rovněž Iljušin Il-20, se incident obešel bez konfliktu a ruský letoun hranice nepřekročil.

Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že ačkoliv vznikl Iljušin Il-20 ještě v dobách SSSR z turbovrtulového dopravního Iljušinu Il-18 a jeho výroba probíhala v letech 1968 až 1976, byly později na jeho základě vytvořeny ještě další verze, konkrétně Il-20RT k telemetrickému měření raketových technologií, Il-20M k elektronickému a optickému průzkumu, a Il-22PP k zajištění elektronického boje, vysvětluje Wikipedia.

Německo plánuje více než 2násobnou armádu, aby čelilo Rusku. Většina mají být záložníci a bývalí profesionálové

Dvojice těžkých stíhacích letounů Suchoj Su-30MKI potom sloužila jako doprovod, což je opět běžná taktika. Vyzbrojena je pro tyto případy silnými střelami vzduch-vzduch, kdyby došlo na souboj s jinými letouny, ale dokáže odpalovat i střely s plochou dráhou letu, uvádí Wikipedia. Redakce Armádního Zpravodaje se však shoduje, že by ke střetu nedošlo, i kdyby tam přítomny nebyly, jelikož by tím Severoatlantická aliance riskovala rozpoutání konfliktu.

Článek Britské královské letectvo vyprovodilo hned tři ruské letouny, které kroužily nad Pobaltím. Včetně dvou těžkých stíhačů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-30MKI má jenom radar PESA

Letoun Su-30MKI začal přicházet do výzbroje indického letectva v roce 2002. První kusy byly vyrobeny v Rusku, ale další pak na základě licence v Indii, a v současnosti by jich mělo být kolem 260. Jedná se o dvoumotorové stroje dosahující rychlosti až Mach 2. Vybaveny jsou radarem N011M, uvádí Airforce-Technology, což je starší typ radaru typu PESA – v současnosti jsou nejmodernější letouny vybaveny vyspělejšími radary typu AESA.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Indický radar typu AESA pro Su-30 MKI měla vyrobit společnost DROD a označovaný je jako Virupaakhsha, uvádí Idrw. Zdá se, že se Indie rozhodla dát Rusku košem, ačkoliv letectvo v minulosti mluvilo o ruském radaru AESA Zhuk. Ten indický má být založený na systému vytvořeném pro indický letoun HAL Tejas, k němuž Wikipedia uvádí, že oproti N011M s dosahem 140 kilometrů by měl mít dosah až 1,7násobný, tedy téměř 240 kilometrů.

Nový radar umožní použít moderní střely

Instalace nového radaru Virupaakhsha znamená i možnost sledování mnohem většího počtu cílů, mohlo by jich být až 100 v jednom okamžiku. Osádkám letadel umožní takový radar využít i potenciál nově vyvíjených indických radarem naváděných střel Astra Mk3, jejichž dosah by měl být až 350 kilometrů, uvádí Wikipedia. Se starým radarem by ale Su-30 MKI dokázal cíle zaměřit jenom na 140 kilometrů a dlouhý dosah střel by nedokázal využít.

Významná modernizace posune staré letouny Suchoj Su-30MKI na 4,5. generaci, ovšem bez pomoci Ruska

Pokud se Indii podaří flotilu letadel Su-30MKI úspěšně modernizovat, znamenalo by to pro ni významný posun schopností jejího letectva v příštích letech. S výkonným radarem by se takové letouny měly být schopné vyrovnat těm nejmodernějším protějškům 4. generace, například pákistánským CAC/PAC JF-17 Thunder nebo čínským Chengdu J-10C Vigorous Dragon a Shenyang J-16 Qianlong taktéž vybavenými radary typu AESA.

Článek Modernizace indických Suchojů Su-30MKI opět bez Ruska: nový radar má dosah 1,7krát větší, dokáže tak využít potenciál střel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.