Tisíce ze skladů: co říkají satelity

Formulace o tisících vytažených T-80 drží, ale vyžaduje kontext. Podle satelitní rekonstrukce analytika @a_from_s bylo do poloviny roku 2023 ze skladových základen odvezeno zhruba 1 090 tanků celé rodiny T-80. Přibližně 740 z nich prošlo renovací nebo modernizací, dalších asi 350 čekalo na zpracování v závodě Omsktransmáš. Tempo následujících let se odhaduje na přibližně 300 renovovaných kusů ročně.

Jenže zásoba není nekonečná. Satelitní odhady z počátku roku 2024 ukazují zůstatek kolem 850 až 900 kusů v základnách a opravárenských závodech, a většina z nich je ve špatném technickém stavu. Analýza Janes k tomu přidává konkrétní číslo: počet aktivních T-80BVM v ruské armádě vzrostl zhruba ze 100 na 280 kusů do září 2025, přičemž typ se rozšířil ze čtyř na dvacet tři útvarů. Carnegie Endowment ve své analýze ruské vojenské rekonstituce upozorňuje, že Moskva před invazí výrobu nových tanků nenavýšila a zjevně nepočítala s tak těžkými ztrátami. Teprve v září 2023 ředitel koncernu Uralvagonzavod Potapov veřejně hovořil o obnovení výroby T-80 a potřebě nových kapacit.

Shrnutí je prosté: Rusko skutečně vytáhlo tisíce T-80, ale jde o celkový objem od začátku více než čtyři roky trvající války, nikoli o jednorázovou várku hotových modernizovaných strojů.

Z roxoru k továrnímu kitu: co je dnes „mangal“

Původní „mangal“ byl přesně tím, jak vypadal: svařenec z roxorů a pletiva, který si posádky nebo týlové dílny montovaly přímo u útvarů. Princip byl jednoduchý: vytvořit odstup mezi detonací kumulativní hlavice a vlastním pancířem věže, aby se energie výbuchu rozptýlila dřív, než prorazí ocel.

Nová generace ochrany na T-80BVM, kterou Janes označuje termínem „kryša“ (střecha), je něco kvalitativně odlišného. Jde o továrně vyráběný kit z Omsktransmáše, který zahrnuje:

• Střešní kryt nad věží s výrazně větším krytím horní polosféry než původní mříže
• Integrované prvky dynamické ochrany Relikt na bocích a blatnících
• Rozšířenou ochranu zadních projekcí věže, kam FPV drony tradičně míří
• Rušičky FPV dronů: Janes pod maskovací sítí na střeše identifikuje systém elektronického boje Triton

Sekundární OSINT analýza snímků z roku 2025 navíc popisuje sklopný štítek nad průlezem řidiče a čelní ochranný „plot“ navázaný na modul Relikt. Je ale potřeba dodat, že jde o analytickou interpretaci fotografií z ruských sociálních sítí, nikoli o oficiálně potvrzenou specifikaci.

Základ T-80BVM přitom zůstává známý: 125mm kanon 2A46M-4 s kompatibilitou se střelou 9M119M Refleks (dostřel řízenou střelou až 5 km) i podkaliberní municí Svinec, zaměřovač Sosna-U s termovizí a plynová turbína o výkonu kolem 920 kW (1 250 koní), která dává tanku vynikající akceleraci a mobilitu v mrazu.

Drony versus pancíř: kdo vyhrává

Klíčová otázka zní, jestli to celé funguje. Odpověď není černobílá. Švédský výzkumný ústav FOI ve své studii účinnosti FPV dronů uvádí, že zničení obrněného vozidla často vyžaduje pět i více zásahů. Právě tady hraje vrstvená ochrana roli: neposkytuje imunitu, ale zvyšuje šanci, že tank přežije první kontakt a posádka získá čas na reakci nebo ústup.

Materiál sdílený na portálu NATO Lessons Learned potvrzuje, že už rané verze klecí snižovaly podíl úspěšných zásahů. Současně ale studie RUSI o kombinovaném manévru na Ukrajině přináší střízlivou brzdu: v srpnu 2025 ukrajinský průzkum v jednom sledovaném období detekoval pouhých 23 ruských tanků do 70 kilometrů od fronty. Drony a zpravodajský průzkum obrněnou válku svazují bez ohledu na to, kolik klecí tank nese.

A nejde jen o ruský problém. Podle informací citovaných deníkem Guardian musela Ukrajina stáhnout z čela boje i americké Abramsy, právě kvůli dronům. Tank za desítky milionů dolarů je stejně zranitelný shora jako přestavěný sovětský stroj ze skladu.

Západ se směje, západ kopíruje

Výsměch protidronovým klecím měl krátkou trvanlivost. V červnu 2026 francouzská armáda veřejně ukázala svůj Leclerc XLR s protidronovou klecí a začala ji dodávat tankovým jednotkám. Nejnovější německý Leopard 2A8 sází na aktivní ochranný systém Trophy od izraelského Rafaelu a ochranu proti hrozbám z horní polosféry. Americký M1A2 Abrams SEPv3 může Trophy nést rovněž.

Rozdíl v přístupu je v penězích a filozofii. Západ preferuje sofistikovanější aktivní ochranu: Trophy dokáže detekovat a zničit přilétající projektil ještě před dopadem. Rusko masově nasazuje levnější pasivní řešení, protože ho k tomu donutila válka a nemá kapacity na plošné zavádění aktivní ochrany. Obě cesty ale vedou ke stejnému závěru: bez ochrany střechy je dnes tank zranitelný bez ohledu na vlajku.

Pro český kontext je to přímo relevantní. Armáda ČR v červenci 2026 dokončila převzetí 42 Leopardů 2A4 u 73. tankového praporu a ministerstvo obrany počítá s pořízením minimálně 61 tanků Leopard 2A8 s dodávkami v letech 2028 až 2031. Starší T-72M4 CZ zůstávají ve výzbroji během přechodu. Veřejně oznámená sériová protidronová klec ani aktivní ochranný systém u českých Leopardů 2A4 a T-72M4 CZ zatím nejsou; u budoucích 2A8 je Trophy součástí konfigurace.

Co to znamená pro bojiště

Upravené T-80BVM nejsou zázračnou zbraní. Jsou důkazem, že drony změnily pravidla tak zásadně, že i modernizovaný tank potřebuje levnou pasivní ochranu, kterou by ještě před pár lety žádný konstruktér nepovažoval za hodnou sériové montáže. Piloti FPV se přizpůsobují: míří na pásy, optiku, boky, motor, nezakrytá místa pod hranou krytu. Ochrana nutí k složitějšímu útoku a většímu počtu dronů na jeden cíl, ale nezastavuje adaptaci druhé strany.

Strategicky je podstatnější jiné číslo než počet klecí: zbylá skladová rezerva T-80 se tenčí a její kvalita klesá s každou další vytaženou sérií. Databáze Oryx dlouhodobě upozorňuje, že vizuálně potvrzené ztráty jsou jen spodní hranicí skutečných ztrát. Rusko tedy vyhrává závod s časem jen do chvíle, než dojdou trupy, které se ještě vyplatí opravit. A ta chvíle se blíží rychleji, než by Moskva chtěla přiznat.

Článek Rusové vytáhli ze skladů tisíce T-80 a předělávají je. Z „mangalu“ na věži udělali zbraň, jakou drony nečekají se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co říkají vlastní posádky

Ruský tankista vystupující pod jménem „Tim“ popsal v rozhovoru původně publikovaném serverem Vault8 a převzatém Defence Blogem sérii provozních potíží, které z T-80BVM dělají na frontě komplikovaný stroj. Úniky hydrauliky, špatná ergonomie, hlučná a žíznivá plynová turbína, mizerné chování v bahně. A k tomu všemu ještě věc, kterou nikdo při návrhu modernizace nepředpokládal: těžké anti-drone konstrukce namontované na věž negativně ovlivňují její pohony.

Není to drobnost. Věž tanku musí rotovat rychle a přesně, na tom závisí schopnost reagovat na hrozbu. Pokud na ni naložíte desítky kilogramů ocelových mříží a sítí, pohonný mechanismus pracuje pod zátěží, na kterou nebyl dimenzován. Výsledek? Rychlejší opotřebení, vyšší poruchovost, v krajním případě omezení samotné funkce hlavně.

Paradox dronové ochrany

Situace je paradoxní. Bez anti-drone nástaveb T-80BVM na dnešní frontě nepřežije, FPV drony za pár set dolarů dokážou zasáhnout zranitelné partie stropu věže a motorového prostoru. S nástavbami přežije déle, ale ztrácí část vlastností, kvůli nimž měl být obávanou zbraní.

Podle RBC-Ukraine ruské jednotky v poli přidávají k továrním sítím ještě vlastní „ježkové“ konstrukce, masivnější, těžší, hůře provedené. Vzniká tak vrstvení improvizací, kde každá další zvyšuje mechanickou zátěž a komplikuje údržbu. Tank, který měl být symbolem moderní obrněné převahy, se mění v platformu draze a chaoticky se bránící levným dronům.

Tohle je podle nás jádro celého příběhu: nejde o jednu konkrétní konstrukční vadu, ale o systémový střet mezi konvenčním tankem a prostředím, kde dominují miniaturní bezpilotní prostředky. T-80BVM tento střet nevyhrává, jen ho přežívá, a to za rostoucí cenu.

Čísla, která mluví jasně

Databáze Oryx, sledující vizuálně potvrzené ztráty, eviduje u T-80BVM nejméně 149 ztrát různého typu, od zničení po ukořistění. Pro srovnání: T-90M, nominálně nejmodernější ruský sériový tank, má 154 doložených ztrát, starší T-72B3 obr. 2016 pak 299. T-80BVM tedy rozhodně nevypadá jako „bezpečnější liga“. Spadá do stejné reality dronové zranitelnosti jako zbytek ruské tankové flotily.

Důležitý kontext přináší i akademická studie publikovaná v European Journal of International Security, jejíž autoři kolem Oldřicha Krpce z brněnské Masarykovy univerzity analyzovali ruskou obrannou produkci na základě otevřených zdrojů. Jejich odhady jsou střízlivé:

• 2022: zhruba 150 vyrobených nebo modernizovaných tanků
• 2023: asi 250 kusů
• 2024: kolem 300 kusů

U samotného T-80BVM má být skutečná produkce přibližně na polovině dřívějších odhadů. To vysvětluje, proč Rusko drží v boji i problematické stroje a proč improvizuje, nemá luxus cokoliv odstavit.

Co se z toho učí NATO i Česko

Zkušenost s T-80BVM není jen ruský problém. Je to lekce pro každou armádu, která provozuje těžkou obrněnou techniku. NATO přes své Joint Analysis, Training, and Education Centre (JATEC) od února 2025 systematicky sbírá a zavádí poznatky z ukrajinské fronty. Nejde už jen o taktiku, aliance zkracuje celý cyklus od lekce z bojiště přes výcvik po změnu schopností.

Česká republika na to reaguje konkrétně. V září 2025 vláda premiéra Fialy zřídila koordinační skupinu pro anti-drone ochranu státu. A česká vojenská pomoc Ukrajině už dávno odráží pragmatickou logiku frontové reality: podle přílohy ministerstva obrany šlo k únoru 2025 o 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 645 protitankových řízených střel, přes 8 000 pancéřovek a téměř 95 000 kusů dělostřelecké munice. Jako kompenzaci Česko obdrželo mimo jiné 28 tanků Leopard 2A4. Investice směřují do munice, dělostřelectva a protidronové ochrany, ne do představy, že jeden typ tanku rozhodne válku.

Proč Moskva T-80BVM neodstaví

Odpověď je prostá: nemůže si to dovolit. Omsktransmaš dál dodává modernizované kusy armádě a při omezeném tempu výroby má každý funkční T-80BVM svou cenu. Tlak půjde dvěma směry, od polních improvizací k továrně navržené anti-drone ochraně, ale proti tomu stojí průmyslové limity, které studie dokumentuje bez příkras.

T-80BVM zůstane na frontě. Bude dál nosit své ocelové ježky, jeho posádky budou dál nadávat na hydrauliku a turbínu žeroucí palivo. A ukrajinští operátoři FPV dronů budou dál hledat mezery v mřížích, s vědomím, že i pouhé znehybnění tohoto tanku stačí k tomu, aby ztratil svou bojovou cenu.

Článek Ruský tank T-80BVM naráží na problém, který nikdo nečekal. Ukrajinci se ho tak stále nebojí, jak by Moskva chtěla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nepoškozený T-80BVM uvízl na poli

Výhodou tanku T-80BVM, který se ukrajinským vojákům podařilo získat na jaře 2022, bylo, že byl absolutně nepoškozený. Militarnyi uvádí, že uvízl v polích ještě s další ruskou technikou, nejspíše v blátě, které pod názvem rasputica postihuje Ukrajinu každé jaro. Ruským vojákům nezbylo nic jiného, než vystoupit a vydat se do bezpečí po svých. Tank přitom nezneschopnili, takže do něj Ukrajinci mohli po vyproštění nasednout a začít ho používat.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

T-80BVM je cenná kořist, ArmyRecognition uvádí, že jde o nejlepší modernizaci původně sovětského tanku T-80. Rusko dokonce nedávno obnovilo jeho výrobu, aby doplňoval T-90M. Má typickou plynovou turbínu, což mu zajišťuje velmi dobrou rychlost až 75 km/h, a vyzbrojen je kanonem ráže 125 mm schopným používat i nejnovější ruskou protitankovou munici zkonstruovanou proti moderním západním tankům; navíc může odpalovat i protitankovou řízenou střelu. Jeho osádka je potom tříčlenná, jelikož má automatické nabíjení.

Tank měl za úkol odminovat cestu

Záběry tanku (níže) ukazují, že je na něm namontovaný i odminovávací pluh. Armádní Zpravodaj se domnívá, že by se mohlo jednat o KMT-6. Jeho úkolem je vyorávat protitankové miny a odsunout je mimo trasu, aby mohla technika bezpečně projet. ArmedConflicts uvádí, že jakmile je pluh sklopen a používán, nemůže tank samozřejmě vyvinout nějak vysokou rychlost. Ale v zaminovaném terénu má podobné zařízení doslova cenu zlata.

Frontový voják bez příkras odpovídá na otázky a vysvětluje, jaké zbraně rozhodují bitvy. „Otec mě má za nacistu,“ zoufá

Výhodou T-80BVM je i zvýšení jeho odolnosti za pomoci reaktivního pancéřování Relikt, které je účinné jak proti kumulativním hlavicím, tak i proti kinetickým projektilům. V zadní části lze potom vidět také slat mříže. Zajímavostí je, jak se vzhled tanku liší od toho, co ruská i ukrajinská armáda používají dnes – není na něm žádná klecová ochrana proti dronům, protože v té době ještě nebyly bezpilotní letouny pro obrněná vozidla tak nebezpečné. To se ale již několik měsíců po ukořistění tanku Ukrajinci radikálně změnilo.

Článek Ukrajinští vojáci vzali Rusům moderní tank T-80BVM a nasadili ho proti nim. Udělali chybu, takže stačilo nasednout a vyrazit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Protidronová ochrana a zesílená zadní část

Hlavní změnou na nově vyráběných ruských tancích T-80BVM je již přímo z výroby instalace takzvané protidronové klece, která chrání hlavně jejich horní partie před údery sebevražedných dronů. Zvýšena je však i ochrana některých míst, na něž se ukrajinští operátoři zaměřovali, protože věděli, že tam jsou zranitelné, uvádí Zona-Militar. Jedná se hlavně o zadní části, především tam, kde se nachází chladící systém.

Video: klečel na kolenou a prosil o život, ale Ukrajinci neměli slitování. Ruského žoldnéře poslali na věčnost ranou zepředu

Rusko neposkytuje přesné informace o tom, kolik tanků vyrábí, a Armádní Zpravodaj upozorňuje, že některé odhady může zkreslovat i modernizace tanků, kdy jsou starší verze ze skladů předělané na novější, což se týká i T-80 a jejich úpravy na T-80BVM. Přesto je Rusko v současné době pravděpodobně schopné vyrobit až 150 nových tanků T-80BVM ročně, odhaduje Defence-Ua, a kromě toho vyrábí až 250 tanků T-90M.

T-80BVM má moderní reaktivní pancíř

Rusko poprvé oficiálně představilo T-80BVM v roce 2017, a do výzbroje začal přicházet o rok později, uvádí ArmyRecognition. Cílem modernizace bylo zvýšit jeho odolnost a palebnou sílu, pročež dostal nový typ reaktivního pancéřování Relikt účinný nejen proti kumulativním hlavicím, ale zvyšuje i ochranu proti kinetickým projektilům. Tank disponuje i novým řízením palby typu Irtyš, termovizí a dalšími vylepšeními posilujícími jeho schopnosti.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Vyzbrojený je pak kanonem ráže 125 milimetrů s automatickým nabíjením, takže je osádka tříčlenná, a může používat nové typy ruské protitankové munice a protitankovou řízenou střelu 9M119M Refleks. Na druhou stranu se ovšem potýká s obvyklými problémy sovětských nebo ruských tankových konstrukcí, kterými je nepohodlí osádky, a hlavně náchylnost k explozi munice v jejím prostoru v případě zasažení tanku. Poháněný je pak plynovou turbínou, což mu dodává vysokou rychlost 75 km/h, ale zase má vysokou spotřebu.

Článek Ruské tanky T-80BVM mají od roku 2025 zásadní vylepšení, která zvyšují jejich přežití na bojišti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

T-80BVM je vyráben, T-14 Armata nikoliv

Že bude obnovena výroba tanků T-80BVM, bylo pravděpodobně rozhodnuto již v roce 2023, kdy o tom informovala agentura Tass. Rusko se nejprve soustředilo na modernizaci starších tanků, které mělo ve skladech, protože to bylo rychlejší a levnější než výroba nových od základu. Ovšem i skladové zásoby z dob Sovětského svazu došly nebo dochází, a proto došlo podle dostupných informací k obnovení výroby ve společnosti Omsktransmash. Naopak moderní T-14 Armata, která měla být novým ruským tankem, armáda nepořizuje.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Rusko je v současné době schopné vyrobit zhruba 150 tanků T-80 BVM za rok, uvádí United24Media. Jde ale o odhady, protože přesná čísla Kreml nezveřejňuje. Není také jasné, jakým způsobem se liší předválečné typy T-80BVM a současné. Armádní Zpravodaj předpokládá, že některé komponenty, například termovize, byly z původně západních nahrazeny ruskými ekvivalenty. To se muselo projevit na kvalitě, ale není jasné, jak moc.

Základ T-80 pochází z roku 1976

T-80 je stará konstrukce. Wikipedia uvádí, že byla do výzbroje sovětské armády zařazena v roce 1976, ovšem modernizovaná verze BVM je mnohem novější. Představena byla v roce 2017, upřesňuje ArmyRecognition, přičemž přinesla posílení ochrany, a to montáží reaktivního pancéřování typu Relikt. Vedle toho dostala pokročilé řízení palby s denním i nočním zaměřováním včetně termovize, a mnoho dalšího. Stále však platí, že jeho základní konstrukce pochází ze 70. let 20. století, a kritické nedostatky ani modernizace BVM neřeší.

Jedna z historických zakázek na F-35A v troskách. Letectvo zkoumá švédskou nabídku na Gripeny E/F

Vybavena je kanonem ráže 125 mm schopným používat i nové typy protitankové munice, která byla vyvinuta proti západním protějškům, a její osádka je tříčlenná, jelikož má automatické nabíjení. Podobně jako jiné ruské tanky trpí slabinou v podobě rizika exploze munice v prostoru pro osádku, je-li proražen zejména pancíř věže. I přesto Rusku nejspíše nezbývá nic jiného, než se soustředit na jeho výrobu, protože produkce T-90M není dostatečná.

Článek T-14 Armata definitivně skončila. Rusko místo ní obnovilo výrobu 50 let starého tanku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

1) Plynová turbína jako logistické peklo

Srdcem T-80BVM je plynová turbína GTD-1250, která mu poskytuje vysokou mobilitu, rychlou akceleraci a spolehlivost v extrémní zimě. Tyto výhody jsou však draze vykoupeny – zejména má extrémně vysokou spotřebu paliva, a to jak při jízdě, tak při chodu na místě. Ve srovnání s dieselovým tankem T-72B3 může T-80BVM spotřebovat až dvojnásobek paliva.

Armáda tak musí v rámci logistiky zajistit více cisteren, ale také častější tankování, kvůli čemuž se musí vojáci buď vydat do bojové linie, nebo se z ní tank stáhnout, aby mohl doplnit PHM. Turbína je navíc citlivá na prach, vyžaduje častou údržbu, což je technicky náročné. Při dlouhodobém provozu v polních podmínkách to hodnotu T-80BVM značně snižuje.

2) Automatický nabíječ přináší katastrofické následky

T-80BVM sdílí se svými předchůdci, T-72 a T-64, zásadní konstrukční problém, a sice umístění munice. „Autoloader“ tanku je totiž konstruován jako karusel pod věží, v němž jsou granáty i prachové nálože uskladněny kolem posádky, která od nich není nijak oddělena. Tato koncepce sice snižuje počet obsluhy o jednoho (nemusí být nabíječ), ale při zásahu do prostoru posádky dochází často k odpálení munice a její okamžité explozi a odhození věže.

Výroba se zastavila, ruské letectvo nedostalo ani jeden nový Suchoj Su-57. Dává to smysl, nepotřebuje je

Zejména operátoři dronů se proto rádi trefují do spoje mezi věží a podvozkem, aby prorazili dovnitř. Ani modernizace BVM tak nepřinesla oddělené muniční schránky, protiexplozivní panely nebo alespoň systém odklonu tlaku v případě, že minuce exploduje. Západní tanky naopak tato opatření mají a v bojích se ukazují jako schopná zachraňovat životy.

3) 2krát odolnější reaktivní pancíř není všude

Reaktivní pancéřování Relikt je oproti Kontaktu-5 velkým posunem, ale nepokrývá celý tank, což odhaluje jeho slabá místa. Nejvíce má chráněnou věž a přední část podvozku (korby), zatímco z boku chránila původní verze jenom vpředu, uvádí ArmyRecognition. Postupně bylo instalováno po celé délce a prázdná místa na věži, zezadu i pod okraji věže zastiňuje klec.

4) Zastaralá konstrukce trupu limituje modernizaci

Konstrukčně je T-80 odvozen ze 70. let minulého století a nese si s sebou řadu limitů, které se ani při modernizaci BVM odstranit nepodařilo, ačkoliv některé zakrývá. Jde o relativně tenký základní pancíř, omezený vnitřní prostor pro moderní elektroniku, absenci robustního uchycení pro APS systémy, a starší geometrií trupu, která neodpovídá současným hrozbám. Modernizace může zlepšit senzory a pancéřování, ale samotný „skelet“ T-80BVM je problematický.

Ne jestli, ale kdy. „Pád Pokrovsku je otázkou času,“ přiznává odborník. Ukrajinci ale pořád drží až 30 % města

5) Nedostatečná spolehlivost při dlouhodobém nasazení

Vysoká mobilita je velkou předností T-80BVM, ale při dlouhodobém nasazení má spolehlivost horší než tanky s dieselovými agregáty. Armádní Zpravodaj zjistil, že si posádky opakovaně stěžují na problematický start turbíny v prašném prostředí, přehřívání při dlouhé jízdě nízkou rychlostí, vyšší poruchovost motorů a rychlejší opotřebení převodovky a filtrů.

6) Optika na úrovni modernizace, nikoliv skutečně moderního tanku

T-80BVM dostal moderní zaměřovací systém Sosna-U, který proti původnímu T-80BV zvýšil několikanásobně kvalitu nočního vidění, ale přesto má stále daleko ke standardům západních tanků jako Leopard 2A7 nebo Abrams M1A2SEP. Slabiny zahrnují nižší rozlišení termovizí, kratší identifikační dosah, pomalejší „auto-tracking“, absenci plnohodnotného „hunter-killer“ režimu, a velitel má také horší přehled, který je ale dnes nezbytný ve všech směrech.

Šokující cena války proti Ukrajině. Rusko se topí ve výdajích, které silně nezvládá. A bude hůře

7) Nízká ochrana proti dronům a munici útočící seshora

Současné bojiště je ovládáno drony, toulavou municí a naváděnými dělostřeleckými projektily, pokud jde o útoky na obrněnce. Ty ovšem mají extrémně slabý pancíř na střeše, který nezvyšují nijak zásadně ani přídavné bloky ERA v některých částech, a už vůbec klec. T-80BVM postrádá plnohodnotný systém aktivní obrany a systém detekce přibližujících se dronů. Silnější pancíř by to nejspíše nevyřešil, prorazit by ho šlo nejspíše stále stejnými zbraněmi.

Článek Proč modernizace nestačí: T-80BVM a jeho 7 kritických technických slabin, které se naplno projevují v reálném boji se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tank skončil rozervaný, a ještě bez věže

T-80 je stále jedním z lepších tanků, s nimiž se lze na současném, alespoň východním bojišti, setkat, i když byl zařazen do výzbroje již roku 1976, potvrzuje Wikipedia. Zejména s modernizaci BVM, tedy té nejlepší možné, má stále solidní vlastnosti – kupříkladu vylepšený 125mm kanon 2A46M-4 s moderní municí nebo raketový systém 9K119M Refleks-M.

Kreml zuří a neví, co má dělat. Američané zveřejnili záběry, jak rychle v mezinárodních vodách zabrali ruský tanker

S ničením nepřátel mu potom pomáhá řízení palby Irtyš a střelecký zaměřovač Sosna-U (stejný, jaký má T-90A), a nový nabíjecí automat je schopný střílet granáty 3BM59 APFSDS s ochuzeným uranem a wolframem 3BM60. Z hlediska ochrany má reaktivní pancéřování Relikt, o němž je známo hlavně to, že nabízí dvojnásobnou účinnost oproti Kontaktu-5.

To dle Wikipedie poskytuje ochranný účinek, v ekvivalentu RHAe, 200 až 250 mm proti APFSDS, zatímco proti tvarovým náložím (HEAT) 600 mm. Teoreticky jsou tedy hodnoty Reliktu až 500 mm proti APFSDS, a až 1 200 mm proti tvarovým náložím, ale v praxi se ukazuje, že ani to tank zdaleka neochrání, ač má T-80BVM kostky reaktivního pancéřování i na věži.

Video: ruské jednotky útočily zběsile a bez přestání, ale Ukrajinci si na nich smlsli. Nasadili i zbraň, proti níž není obrany

Konstrukce sovětských, resp. ruských tanků, mají už po desítky let velkou slabinu v podobě snadno vybuchující munice, která je částečně uložena v prostoru pro posádku. Když pak hlavice pronikne dovnitř, může ji odpálit, což tank de facto roztrhá zevnitř – častým následkem je odlétající věž. Tento jev má i vlastní název, Jack-in-the-box, uvádí Wikipedia.

Jak to vypadá v praxi, ukazují záběry, na nichž je vidět ruský tank T-80BVM zapadlý v nějaké jámě. Ta mohla vzniknout v důsledku exploze munice, jelikož se zdá, že má tank rozervanou levou stranu, takže se její síla soustředila do země a pod tank. Tomu zároveň odletěla věž, která ani není na záběrech vidět, takže byla zřejmě odmrštěna na desítky metrů.

Video: jenom 40 km od Putinovy moskevské rezidence vypukl velký požár. Narušil výrobu bojových letadel Suchoj

Co tank zničilo, není jasné. Armádní Zpravodaj připomíná, že dron unese třeba protitankový granát RPG-7 typu PG-7VL těžký 2,6 kg, potvrzuje Wikipedia, který prorazí 500 mm RHAe. Ale také se mohlo jednat o přímý zásah dělostřelectvem nebo protitankovou střelou do boku, což by poškození konstrukce odpovídalo. Výsledkem nicméně je, že je zcela na odpis.

Článek Video: ukrajinští vojáci natočili z pár metrů, co zbylo z ruského tanku T-80BVM. Věž se ani nepodařilo najít se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.