Turecký tank vychází z K2 Black Panther

Vývoj tanku Altay, který je založený na jihokorejském K2 Black Panther, probíhal v Turecku přes 15 let; Wikipedia uvádí, že od roku 2008. Mělo se jednat o takto dlouhou dobu mimo jiné proto, že na něm provedlo zásadní úpravy a instalovalo řadu zařízení domácího původu. Výsledkem má být tank, který začal v roce 2025 sjíždět z výroby, a to více přizpůsobený podmínkám Turecka a údajně s vyšší úrovní ochrany, než má K2 Black Panther.

NATO se po desetiletích konečně vzchopilo a vyrábí více munice než Rusko. Opotřebovávací válku by nevyhrálo

Hlavní zbraní Altaye je kanon ráže 120 milimetrů s délkou hlavně 55 ráží využívající standardní munici NATO. Je vlastně srovnatelný s kanonem, jakým disponuje nejnovější německý Leopard 2A8, a lepší než kanon amerického M1A2 Abrams, protože ten má délku jen 44om ráží. Výzbroj pak doplňuje koaxiální kulomet ráže 7,62 milimetrů a dálkově ovládaná stanice s kulometem 12,7 nebo 7,62 milimetrů, uvádí DefenseNews, což je standard západních tanků.

iZdroj fotografie: Aselsan

Altay má být tank se čtyřčlennou osádkou, takže je jasné, že na rozdíl od K2, stejně jako Abrams a Leopard 2, nebude mít automatické nabíjení, ale lidského nabíječe, upozorňuje Armádní Zpravodaj. Systém řízení palby, velení a další pak pochází od turecké společnosti Alsesan. Je samozřejmě otázkou, jaké bude kvality, ale turecké zbrojovky dokáží vyprodukovat mnoho moderních systémů srovnatelných se západními, a proto budou podobné.

Altay má systém aktivní ochrany

Turecký tank by měl mít i velice solidní úroveň ochrany. Vychází z konstrukce K2, ale je vylepšena o balíček turecké společnosti Roketsan, a má být lepší. Zahrnovat má i reaktivní pancéřování a slat mříže. Altay má také disponovat systémem aktivní ochrany AKKOR. ArmyRecognition uvádí, že je schopný ničit protitankové střely přilétající ze všech stran, a to i seshora. Není ale nikde uvedeno, zda má schopnost vypořádat se i se sebevražednými drony.

Beautiful close-up shot of the recently inducted Altay Main Battle Tank.
📸On Image https://t.co/kRbbCTyQ3D pic.twitter.com/Dj9jbjbbkF

— International Defence Analysis (@Defence_IDA) October 29, 2025

Hmotnost tanku je 65 tun, což ho klade zhruba na roveň s německými a americkými protějšky. Jeho nejvyšší rychlost pak 65 km/h, tedy o něco méně než u Leopardu 2 a Abramsu, ale rozdíl je nejspíše nepodstatný. První Atlaye budou ještě používat motor vyrobený v Jižní Koreji, u dalších ale bude použita turecká pohonná jednotka. Dojezd má potom být 450 kilometrů.

Video: Když taktika zvítězí, Pokrovsk může být pro Rusy pastí. Ukrajinští vojáci vytvořili blokády, aby je obklíčili

Turecko má objednáno 250 tanků, ale v budoucích letech by jich armáda měla dostat až 1 000. Navíc má v plánu stavět až vylepšené typy, a vyloučena není ani varianta s bezosádkovou věží. O Altay už přitom projevil zájem Katar s objednávkou 100 kusů. Vzhledem k tomu, že je Turecko stále větším dodavatelem zbraní po světě, hlavně do muslimských zemí, i když nejenom tam, určitě se objeví i další zájemci. Nabízí se třeba Ázerbájdžán.

Článek Turecko spustilo sériovou výrobu vlastních tanků Altay. Ročně jich dají skoro 100, Abrams i Leopard 2 mají velkou konkurenci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Balistická raketa s hypersonickou rychlostí

Turecko označuje podle TurkiyeToday svou raketu Tayfun Block-4 za hypersonickou balistickou, ale Armádní Zpravodaj soudí, že jde podle všeho hlavně o propagandistické označení a snahu zdůraznit, že tento nejnovější počin překonává magickou hranici Mach 5, což je více než pravděpodobné. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že balistické rakety s větším doletem toho jsou schopné již z principu, protože padají k zemi z výšky desítek i více kilometrů. Obecně proto není správně, pokud někdo označuje balistické rakety za hypersonické.

Opet Turska…! Ovo je veliko.
Turska tvrtka Roketsan predstavila je na sajmu IDEF 2025 u Istanbulu prvu tursku hipersoničnu balističku raketu Tayfun Block-4, dugu 6,5 metara, tešku 2300 kg, s dometom od 800 km, brzinom preko Mach 5 (oko 6100 km/h) i preciznošću unutar 5 metara!!… pic.twitter.com/2w6mi8Vi3J

— Vuk83J 🇭🇷 (@putnik833) July 23, 2025

Tayfun Block-4 je raketa o hmotnosti 7,2 tun, přičemž její délka činí 10 metrů, popisuje ArmyRecognition. Pohání ji potom raketový motor na tuhé palivo, takže je snadné ji odpálit – odpalovač má být mobilní. Využívá inerciální a satelitní navigaci, což jí dává přesnost mezi 5 až 10 metry, zatímco dosah je 800 km. Ale ve vývoji má být i upravená verze s doletem až 1 000 km. Jedná se tedy o zbraň spadající mezi balistické rakety krátkého doletu.

Tayfun Block-4 bude nejspíše dost ničivá

Hlavice turecké rakety má být fragmentovaná a vysoce explozivní. Wikipedia uvádí, že u předchozího modelu měla hmotnost 500 kg, a není vyloučeno, že byla tato sestava u Tayfun Block-4 zachována. Pak by raketa byla silná přibližně jako těžká letecká puma, takže by nejspíše dokázala zničit strategické cíle, třeba velitelství, ale šlo by ji samozřejmě použít i proti postavení protivzdušné obrany, letišti, skladu a mnoha dalším cílům.

19 íránských balistických raket může znít hrozivě, ale pro Patriot je to jenom předkrm a ani se nezapotí. Sestřelit jich může 100 %

Balistické rakety jsou obtížně sestřelitelné, což bude jistě případ i té turecké. Vzhledem k jejímu dosahu by ji dle Armádního Zpravodaje asi nezvládal ani systém MIM-104 Patriot, protože ten je určen proti raketám s kratším doletem. V dosahu Turecka má zřejmě jedinou adekvátní obranu Izrael. Raketa mu tak dává možnost odstrašení vůči možným soupeřům v regionu, i když jiné země si pochopitelně mohou pořídit podobné zbraně také.

Odhalení rakety Tayfun Block-4

Článek Turecko odhalilo vlastní hypersonickou raketu Tayfun Block-4: 7tunové monstrum by nejspíše nezničil ani MIM-104 Patriot se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Aktivní ochrana pro tank Altay

Turecký systém aktivní ochrany AKKOR 10 by měl být určen hlavně pro nový domácí tank Altay. Wikipedia uvádí, že jde o obrněnec postavený na základě jihokorejského tanku K9 Black Panther, a to díky transferu technologií do Turecka, ačkoliv u něj došlo k náležitým úpravám. Jeho sériová výroba je již v běhu a v létě 2025 by měl oficiálně vstoupit do výzbroje turecké armády. Armádní Zpravodaj se domnívá, že bude vybaven i tímto moderním systémem, ale zároveň by se mohl objevit i na tancích Leopard 2A4, které armáda užívá.

iZdroj fotografie: Aselsan

AKKOR 10 má poskytovat ochranu před raketami, kumulativními náboji a řízenými střelami, uvádí ArmyRecognition. přičemž má pokrývat prostor v oblasti 360 stupňů – tedy ničit i střely přilétající shora, například FGM-148 Javelin, a to prostřednictvím fragmentačních protistřel. Neexistuje žádná zmínka o tom, zda umí ničit i drony, ale není to vyloučené. Systém má zároveň detekci laserového zaměření a multispektrální munici rušící laserové a infračervené navádění.

AKKOR 10 prošel vojskovými testy

Jaká je účinnost systému, není známé, ale Defence-Industry s odvoláním na Aselsan uvádí, že prošel úspěšně všemi zkouškami. Jeho skutečná bojová hodnota se ukáže až v reálném nasazení, což nemusí dlouho trvat, jelikož turecké ozbrojené síly nasazují tanky v různých konfliktech, ať už doma nebo v blízkém zahraničí. Wikipedia uvádí, že je ve světě více podobných systémů, například izraelský Trophy, ruský Arena-M nebo čínský GL-5.

I české Leopardy 2 by mohly být odolné proti největší současné hrozbě na bojišti. Systém aktivní ochrany Trophy dokáže ničit i drony

V boji je plně vyzkoušený izraelský Trophy, který se velice osvědčil. Vsází na něj i mnohé západní armády – instalovaný by měl být do amerických tanků M1 Abrams nebo německých Leopard 2A8. Naopak výsledky ruského systému Arena-M jsou spíše rozporuplné. Z toho lze usuzovat, že ne každý systém umí zvládnout všechny možné hrozby. Navíc lze předpokládat, že se konstruktéři protitankových zbraní budou snažit najít způsob, jak je obejít.

Článek Turecký systém aktivní ochrany AKKOR 10 odvrátí zničení tanku i tou nejsilnější protitankovou střelou. Ale efektivitu ukáže až akce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rakety a kanon i proti malým dronům

Turecký systém Burç z dílny společnosti Roketsan vlastně není žádnou převratnou konstrukcí. EdrMagazine ho popisuje jako věž, kterou je možné umístit na různé mobilní platformy, a na ní je kombinace 2 zbraní – protiletadlových střel krátkého dosahu a rychlopalného Gatlingova kanonu, a samozřejmě detektory k zaměření cíle. Větší cíle, třeba letadla a vrtulníky, je tak možné ničit raketami, menší drony zase za pomoci levnějších projektilů z kanonu.

Kartonové drony jsou naprosto geniálním řešením: radary je nevidí, člověk neslyší a unesou až 5kg nálož; navíc jsou extrémně levné

Informační brožura o této zbrani uvádí, že v ní je obsažených 8 raket Sungur, a dále kanon ráže 20 nebo 30 milimetrů. Burç by měl být schopen ničit cíle do vzdálenosti až 8 kilometrů, přičemž zbraň i senzor pak mají být schopné působit v plném rozsahu 360 stupňů. Výrobce dokonce slibuje, že bude schopen ničit drony malého typu, což je pro mnohé takové zbraně problém – potýká se s ním třeba podobný koncept ruského Pancir S1.

Střely vycházejí z MANPADS

Rakety Suncur použité v systému Burç byly zkonstruované jako turecká verze MANPADS. Wikipedia uvádí, že mají postupně nahrazovat FIM-92 Stinger, a kromě běžného odpalování z ramene bylo při jejich konstrukci počítáno i s možností montáže na různá vozidla; každá střela má přitom infračervené navádění a hmotnost 14,5 kg. Jako kanon pak může být použitý 3hlavnový Gatling M197 ráže 20 milimetrů používaný na vrtulníku TAI T129 ATAK.

Roketsan BURC.
4 x AESA
1x 3-barrel 20mm cannon
8x Sungur MANPAD pic.twitter.com/tkYPeab5hN

— Junsupreme (@RyszardJonski) July 24, 2023

Na vyobrazeních je Burç umístěn na korbě vozidla FNSS Pars 8×8. Wikipedia ho označuje za kolové obrněné vozidlo nové generace schopné odolat minimálně palbě z ručních zbraní, přičemž se pohybuje rychlostí až 100 km/h a je schopné plavby. Ale pravděpodobně jde jenom o jeden z návrhů, možností, kam věž umístit, bude dle všeho nepřeberné množství.

Článek Turecké řešené protivzdušné obrany 2v1: systém Burç kombinuje rakety a Gatlingův kanon, předčít má dokonce ruský Pancir S1 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

HISAR-O má parametry jako ruský Tor-M2

Zbraňové systémy HISAR jsou společným projektem firem Roketsan a Aselsan. Wikipedia uvádí, že se začátky vývoje datují někdy do roku 2007 s cílem vyvinout zbraně schopné poskytnout vícevrstevnou protivzdušnou obranu. Konkrétně HISAR-O hraje roli ve středních vzdálenostech, jak už jsem zmiňoval, a výkonově ho lze přirovnat třeba k ruskému 9K332 Tor-M2 nebo norsko-americkému NASAMS, o nichž psal ArmádníZpravodaj nejednou.

🔴 Hisar-A+ ve Hisar-O+ hava savunma füze sistemleri pic.twitter.com/Gt6YBPglel

— Conflict (@ConflictTR) June 18, 2023

Roketsan na stránkách uvádí, že je HISAR-O určený k ničení letadel, vrtulníků, řízených střel a dronů, přičemž má dosah kolem 25 kilometrů do dálky a 15 kilometrů do výšky. Z toho vyplývá, že nezvládne hrozby, jakými jsou třeba balistické rakety nebo hypersonické střely, ale to ostatně není úloha zbraní této kategorie. Střely má pak vybavené infračerveným hledačem a radarovým naváděním, uvádí ArmyRecognition, a cíl ničí vysoce explozivní hlavicí.

Turecký systém PVO v sériové výrobě

HISAR-O lze umístit na různé podvozky, většinou však bývá namontován na nějakém nákladním automobilu. To mu dává možnost se podle potřeby snadno přemístit na místo určení, event. ho rychle opustit. Baterie by se měla skládat z radaru určeného k detekci cílů, velitelského a řídícího centra a několika odpalovacích vozidel s vlastními střelami. ArmádníZpravodaj mimochodem v září 2024 psal, že by mohl HISAR-O také zlepšit vztahy Turecka a Ameriky.

Ruský systém S-400 dokáže „chytit“ i vyspělé letouny jako F-22, F-35 nebo F-16, může to být vážný problém hlavně pro Ameriku

Jako nová zbraň musel HISAR-O projít náročnými testy, které podle všeho zvládl na výbornou, neboť je podle TurDef chystána jeho sériová výroba s tím, že bude pravděpodobně hlavním odběratelem v prvních letech turecká armáda. Systémy tohoto typu jsou dnes potřeba třeba k ochraně před průzkumnými nebo sebevražednými drony většího typu, ale i dalším hrozbám zmíněným výše. Pokud se HISAR-O osvědčí, mohl by být vhodný i pro export – mezi potenciální zákazníky bude zřejmě Ázerbájdžán nebo některé arabské země.

Článek Ruský PVO systém Tor-M2 má obrovskou konkurenci. Turecký HISAR-O se mu vyrovná ve všech směrech; na hypersonické střely ale nemá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.