Kvíz: Dokázali byste odhadnout sílu nejničivějších atomových zbraní a kdo je vlastní? 10 otázek, které většinu lidí zaskočí

Když v zprávách zazní, že „test měl sílu desítek kilotun“, většina lidí jen pokrčí rameny. Čísla znějí hrozivě, ale reálnou představu, co takový výbuch znamená, má málokdo. V hlavě často zůstane jen mlhavá představa jedné obří exploze, bez rozdílu mezi staršími atomovými bombami a pozdějšími vodíkovými zbraněmi. Přitom jejich síla se liší o celé řády. Málokdo si taky uvědomuje, kolik států má dnes jaderné zbraně skutečně pod kontrolou. Zkuste si v duchu tipnout, než se pustíte do kvízu.

Víte, co je mýtus a co realita?

Jaderné zbraně se v posledních letech znovu vracejí do politických projevů i titulků, takže se o nich mluví víc než dřív. Přesto kolem nich koluje spousta polopravd a zjednodušení. V redakci se s tím setkáváme pokaždé, když připravujeme texty o Hirošimě, studené válce nebo dnešních raketových testech. Při jednom interním průzkumu u nás v redakci většina lidí přecenila sílu prvních bomb a zároveň podcenila největší testy. Podobně často čteme v diskuzích, že „jaderné zbraně má dnes každý větší stát“. Realita je mnohem střízlivější, ale o to důležitější znát ji přesněji.

Jak dobře odhadnete sílu výbuchu?

Tento kvíz prověří hlavně vaši orientaci v řádech velikosti a v tom, kdo jaderné zbraně skutečně vlastní. Nepůjde o detailní fyziku, ale o zdravý odhad: co je kilotuna, co megatuna a jak moc se liší taktická bomba od strategické. Mnoho lidí například netuší, že dva státy drží většinu světového arzenálu, zatímco jiné velmoci mají hlavic jen zlomek. Častým omylem je i představa, že atomová a vodíková bomba jsou v podstatě totéž. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z historických testů, veřejně dostupných odhadů a nejznámějších faktů o jaderných mocnostech. Budete potřebovat pozorné čtení zadání a ochotu tipovat podle logiky, ne podle první emoce.

Kolik bodů si skutečně troufnete získat?

Berte tenhle kvíz jako bezpečný způsob, jak si sáhnout na vlastní limity v tématu, které bývá spíš děsivé než srozumitelné. Zkuste odpovídat bez nápovědy a bez vyhledávání, jen podle toho, co si skutečně pamatujete nebo dokážete odvodit. Možná zjistíte, že máte v hlavě mnohem lepší přehled, než jste čekali, a možná vás naopak některé otázky nepříjemně zaskočí. I to je v pořádku – právě na těch omylech se člověk naučí nejvíc. Naše redakce záměrně zvolila deset otázek, které se často pletou i lidem, co sledují zprávy každý den. Tak schválně, kolik bodů z deseti zvládnete bez jediné nápovědy.