Kvíz: Kdo dnes patří mezi vojenské špičky světa? Výsledky vás možná překvapí

Většina lidí si bez váhání vybaví jména Biden, Putin nebo Si Ťin‑pching, protože je vídáme v televizi i na sociálních sítích skoro denně. Když se ale zeptáte, kdo je Dan Caine nebo Alexus Grynkewich, nastane většinou ticho. Právě tito muži a jejich kolegové přitom v krizích navrhují plány, schvalují operace a posílají jednotky do akce. Nejsou tolik vidět před kamerami, ale v zákulisí tahají za ty nejtvrdší páky moci. Jejich podpis rozhoduje o tom, kde budou stát jednotky NATO, jak zareaguje ruská armáda nebo kdo bude mít na starosti obranu Evropy. Zkuste si upřímně říct, kolik současných vojenských špiček byste dnes dokázali jmenovat z hlavy. Tenhle kvíz vás nechá ten pocit ověřit na konkrétních jménech a funkcích.

Proč znát jména generálů právě teď

Poslední roky ukázaly, jak rychle se může vojenské vedení měnit – stačí se podívat na válku na Ukrajině, napětí v Indo‑Pacifiku nebo rozsáhlé čistky v čínské armádě. V NATO mezitím nastoupili noví velitelé, mění se hranice odpovědnosti a aliance se znovu učí myslet na velkou válku, ne jen na mise v Afghánistánu. V naší redakci vidíme, že právě články a kvízy o bezpečnosti a geopolitice patří dlouhodobě mezi nejčtenější, i když jména generálů většina lidí nezná tak jistě jako jména politiků. Typický komentář pod podobnými texty říká něco ve smyslu: „Tušil jsem, že NATO má generálního tajemníka, ale netušil jsem, kdo mu vlastně velí vojákům.“Přitom právě znalost toho, kdo sedí na špici armád, pomáhá lépe chápat zprávy o přesunech jednotek, manévrech nebo raketových úderech. I proto dává smysl podívat se na vojenské špičky chvíli soustředěněji, než jen při rychlém scrollování feedu.

Poznáte rozdíl mezi politikem a velitelem?

Tenhle kvíz prověří hlavně váš orientační přehled: jestli poznáte, ke které zemi patří jméno velitele, jakou funkci vlastně jeho post má a co v rámci aliance znamená. Mnoho lidí si totiž plete politické a vojenské role – třeba šéfa NATO s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě nebo ministra obrany s náčelníkem generálního štábu. Otázky vycházejí z veřejných životopisů, oficiálních vojenských materiálů a nedávných jmenovacích dekretů ke stavu začátku roku 2026, takže se opírají o reálná, aktuální data. V redakci jsme proto vybrali takové situace, které odrážejí skutečné zmatky v debatách – třeba když někdo zamění SACEUR, předsedu Vojenského výboru a náčelníka obrany konkrétní země. Nebudete potřebovat odbornou znalost vojenské techniky, ale spíš schopnost spojit si jména, funkce a organizace do logického obrazu. Kdo se zajímá o zprávy jen letmo, možná se chytí podle kontextu, ale bez poctivého soustředění se správné odpovědi hledají překvapivě těžko.

Kdo doopravdy stojí za silou velmocí?

Berte tenhle test jako bezpečný způsob, jak si změřit vlastní přehled, ne jako zkoušku, u které „propadnete“. Zkuste si projít otázky bez nápovědy a bez vyhledávače, i kdyby to znamenalo tipovat podle intuice. Možná zjistíte, že znáte víc, než jste čekali, nebo naopak, že jména generálů zůstávají až překvapivě anonymní i těm, kdo denně sledují zprávy. Pokud vás během kvízu napadne, že byste si některé postavy měli dohledat podrobněji, berte to jako ideální odrazový můstek. My jsme v redakci vybrali otázky tak, aby pokrývaly Spojené státy, Rusko, Čínu, klíčové posty v NATO i několik evropských armád, které se nás přímo týkají. Ať už dáte tři správné odpovědi, nebo všech deset, získáte jasnější představu, kdo dnes reálně stojí za vojenskou silou velmocí a aliancí – a možná budete výsledkem sami překvapeni.