Jaké kroky se v armádě spouští, když přijde skutečná krize? Ověřte si, jestli se vyznáte v řetězci velení, rolích velitelů a spolupráci s IZS v krizových scénářích.
Opravdu stačí, aby někdo „zmáčkl červené tlačítko“, a armáda se automaticky rozjede? Většina lidí si představuje krizové velení jako jednoduchý rozkaz shora dolů, ale realita je mnohem složitější. Když přijde povodeň, útok nebo kybernetický incident, musí vojáci, úřady i složky záchranného systému jednat podle přesných pravidel. Každý krok má své místo v řetězci velení, od politického rozhodnutí až po velitele družstva v terénu. Právě v těchto chvílích se ukáže, zda systém funguje, nebo se začne zadrhávat na nepochopených kompetencích. Tenhle kvíz vám umožní nahlédnout do logiky vojenského velení v krizi a zjistit, jak byste se v ní orientovali vy.
Co se skutečně děje, když přijde krize
V posledních letech sledujeme častější kombinaci vojenských hrozeb, kyberútoků i přírodních katastrof, takže otázka, kdo a jak v krizi velí, už dávno není jen teorie. Česká armáda i spojenci v NATO proto pravidelně zkouší své štáby v rozsáhlých cvičeních, kde se simuluje souběh různých krizových scénářů. Nedávná cvičení typu Odolné Česko prověřují, zda dokáže hlavní místo velení ozbrojených sil plánovat a řídit nasazení jednotek pod skutečným tlakem. V redakci se setkáváme s tím, že i lidé, kteří sledují zprávy, mají v těchto situacích zmatek v rolích vlády, generálního štábu a záchranných složek. Zkušenosti z armádních cvičení i reálných nasazení přitom ukazují, že nejasnosti v kompetencích dokážou zdržet zásah i ve chvíli, kdy sil a techniky je dost.
Jak fungují pravidla a principy velení
Tenhle kvíz prověří hlavně to, jestli rozumíte základním principům velení v krizové situaci, ne jen názvům funkcí. Čekají vás otázky na rozdíl mezi strategickou, operační a taktickou úrovní, ale i na to, jak se propojuje vojenské velení s integrovaným záchranným systémem. Armáda je totiž při nevojenských krizích zařazená mezi ostatní složky IZS a nastupuje na pomoc až ve chvíli, kdy základní složky potřebují posílit kapacity. Do otázek jsme promítli i princip tzv. mission command, kdy velitel stanovuje záměr a cíle, ale podřízení mají prostor najít vlastní cestu, jak jich dosáhnout. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z reálných doktrín NATO, českého systému IZS a zkušeností z armádních cvičení i záchranných prací.
Uměli byste rozhodovat jako velitel?
Zkuste si kvíz projít bez nápovědy a vžijte se při tom do role velitele, který má málo času a hodně odpovědnosti. Některé otázky vás postaví do situace, kdy je potřeba vybrat, kdo má v daný moment poslední slovo, jiné se zaměří na to, jak má armáda spolupracovat s hasiči nebo policií při velké mimořádné události. I NATO dnes staví krizové řízení na schopnosti rychle sladit politické rozhodování, vojenské velení a civilní struktury, takže orientace v těchto principech je stále důležitější i pro běžného občana. Možná zjistíte, že máte cit pro systém a souvislosti jako důstojník ve štábu, nebo naopak, že jste dosud vnímali krizové situace jen přes titulky ve zprávách. Ať už dopadnete jakkoli, výsledek vám dá jasnou zpětnou vazbu, jak dobře rozumíte tomu, co se děje v zákulisí, když stát opravdu čelí krizi.
Kvíz: Kvíz: Víte jak funguje vojenské velení v krizové situaci? Tenhle test zvládnou jen lidé v obraze
Spustit kvíz