Jak vypadají fyzické testy pro vstup do AČR: v základu mají muži 4 podmínky, ženy 3; a některé útvary to mají těžší než jiné

V Armádě České republiky aktuálně slouží necelých 28 tisíc profesionálních vojáků, a do roku 2030 by jich mělo být rovných 30 tisíc. Armáda proto v současné době nabírá nejen rekruty, aby tak nahradila vojáky, kteří odchází do výslužby, ale také z důvodu plánovaného posilování. Neznamená to však, že by brala každého, uchazeči musí splnit řadu podmínek. Asi největším oříškem bývají fyzické testy, na nichž vypadává značná část zájemců.

Většinu požadavků si může uchazeč otestovat

Jestliže chce být někdo českým vojákem, musí mít v první řadě české občanství a být starší 18 let. Podmínkou je ale také trestní bezúhonnost, dobrý zdravotní stav, a alespoň výuční list. Voják také nesmí být politicky činný, což znamená, že v době vstupu do armády nesmí být členem žádné politické strany, ale ani odborové organizace. Pak jsou zde fyzické předpoklady – ty jsou přitom prezentovány po celý rok, takže uchazeči vědí, na co se připravit.

Testy jsou rozděleny na mužské a ženské, a ještě podle věku – pod 30 a nad 30 let:

• sedlehy, kterých musí mladší muž udělat alespoň 33, starší pak 31 za minutu; u žen je podmínka 28 / 23 cviků
• skok do dálky z místa, u mužů je podmínkou 182 cm, u starších potom 173 cm; u žen jsou nároky nižší, a sice 144 a 134 centimetrů
• jenom muži musí zvládnout ještě 19 kliků-vzporů, u starších 30 let jich postačuje 16 za 30 sekund
• následuje test na rotopedu (tzv. sálový test W170) při tepové frekvenci 170 tepů za minutu, což obvykle doma otestovat nelze, ale v kdejakém fitness centru ano

Kdo nesplní, může testy ještě jednou opakovat – armáda navíc na stránkách radí, jak správně trénovat. Vcelku výrazné posuny se při pravidelném trénování dostaví za pár týdnů.

iZdroj fotografie: Armáda České republiky

Některé útvary mají testy náročnější

Vstupním testem však prověřování fyzické kondice teprve začíná. Na nějaké vojenské pozice, například ke speciálním jednotkám nebo k výsadkářům, jsou požadavky mnohem náročnější. Jak ukazuje i příklad českého Youtubera Jana Hanka z návštěvy ve vojenské škole ve Vyškově, vojáci při výcviku prochází přezkoušením, z něhož si odnáší bodování (známkování). V něčem jsou testy podobné jako vstupní, ale v mnohém i jiné.

Rozlišováno už je totiž více věkových kategorií, přičemž je pro splnění několik stupňů. Třeba sedlehů musel Youtuber udělat minimálně 38 za minutu, aby prošel, a pokud jich bylo 46 a více, prospěl výborně. Kliků bylo zase vyžadováno alespoň 20, a na výbornou pak 28. Testován byl rovněž v běhu na 12 minut, kdy musel Youtuber ve svém věku zaběhnout minimálně 2,4 kilometrů, zatímco za výborný výkon je považována trasa o ještě 400 metrů delší.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Nicméně ani každý, kdo takové základní testy splní, nemá nástup do služebního poměru jistý. Armáda se následně rozhoduje (i na základě psychotestů a jiných faktorů), komu místo nabídne. Bez nadsázky je možné říci, že projdou jenom ti nejlepší, zdaleka to ale neznamená, že by se uchazeči museli na vojenské povolání připravovat „celý život“. Dlouhodobým budováním fyzické kondice uchazeč nic nezkazí, ale jinak stačí základy – zbytek ho doučí výcvik.

Zájem o vstup do armády přitom není úplně malý, v některých letech ale vypadne až 80 % uchazečů buď na fyzických, případně na psychických testech. AČR tak ve výsledku nabírá několik vyšších stovek rekrutů ročně, třeba v roce 2021 to ale bylo více, konkrétně 1 228 vojáků a vojákyň. Vzhledem k aktuální válce na Ukrajině je ale v plánu výraznější posilování řad profesionálních vojáků, a vítáni jsou také zájemci o službu v aktivní záloze.