Amerika vstoupila za posledních 211 let do nejméně 11 velkých válek: zdůvodnění byla různá, vždy však chtěla „pomoci“ a konat dobro

Spojené státy prošly od svého založení řadou konfliktů, ale od roku 1942 přímo válku nikomu oficiálně nevyhlásily. Vlastně to lze tak trochu srovnat se současným chováním Ruska, které vede nevyhlášenu regulérní válku proti Ukrajině, ale vnitřně ji nazývá „speciální vojenskou operací“. Když přitom jednotky Spojených států útočily v Iráku, Afghánistánu nebo Panamě, oficiálně válka vyhlášena nebyla. Historicky nicméně americký Kongres schválil válečný stav v 11 případech, přičemž k tomu měl k tomu různé důvody.

1812 – válka s Velkou Británií

Spojené státy byly znepokojené, že Velká Británie neuznávala jejich neutrální status vůči Francii, s níž v době Napoleona vedlo království válku, a vedle toho Britové podporovali i některé indiánské kmeny proti Američanům. Všechny rozpory nakonec vedly americký Kongres k vyhlášení války, ale hlasování rozhodně nebylo jednomyslné. Po necelých třech letech válčení uzavřely země mír, a již nikdy spolu nebojovaly; dnes jsou naopak úzkými spojenci.

1846 – válka s Mexikem

Záminkou válečného konfliktu s Mexikem se stal Texas, což byla kdysi součást Mexika, ale jeho obyvatelé se od něj v roce 1836 odtrhli a vyhlásili republiku, a roku 1845 pak také kývli na nabídku stát se součástí USA. Mexičané poté napadli Fort Texas s americkou posádkou, což se stalo oficiální záminkou k vyhlášení války. V ní Spojení státy jednoznačně zvítězily, což vedlo k jejich expanzi právě na úkor Mexika.

1896 – válka se Španělskem

Nevraživost mezi Španělskem a USA na konci 19. století vyvolávala americká podpora hlavně kubánských, ale i filipínských nacionalistů ve snaze o samostatnost, kdy bylo Španělsko americkými politiky a médii prezentováno negativně. Když pak v únoru 1898 explodoval v havanském přístavu křižník USS Maine, obrátilo se veřejné mínění na stranu války. Američané ji nakonec drtivě vyhráli, a vlastně to byl zároveň první krok na cestě mezi světové velmoci.

iZdroj fotografie: Public Domain

1917 – první světová válka

Od počátku se sice USA držely stranou, ale válka „za velkou louží“ jim nebránila v obchodování s Velkou Británií nebo Francií. Když ale Němci spustili ponorkovou válku v Atlantiku, staly se její obětí i lodě převážející americké občany. „Malé nedorozumění“ nakonec konflikt nevyvolalo, Němci totiž po nátlaku přestali útočit na civilní lodě. Když ale v roce 1917 útoky obnovili, vedlo to Kongres k vyhlášení války Německu, a o několik měsíců později i Rakousku-Uhersku.

1941 – druhá světová válka

Úplně první vyhlášení války v období druhé světové války byla válka s Japonskem, když jeho námořnictvo napadlo americkou základnu Pearl Harbor. Krátce nato následovalo vyhlášení války Německu a Itálii, obě země ji však na základě spojenecké smlouvy se zemí vycházejícího slunce vyhlásily dříve. V roce 1942 pak ještě následovalo americké vyhlášení války dalším tehdejším německým spojencům, a sice Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

1950 – válka v Koreji

Nevyhlášená válka, jejímž důvodem byla invaze Severní Koreje na území jižního souseda. V tomto případě však nebylo nutné nějakou válku vyhlašovat, protože se jednalo o misi posvěcenou Radou bezpečnosti OSN. A když potom na pomoc Severní Koreji vystoupila Čína, uvízla nakonec válka na mrtvém bodě a strany se v roce 1953 dohodly na příměří, které trvá dodnes, byť Severokorejci průběžně vyvíjí jistý tlak nejenom na Jižní Koreu.

1964 – válka ve Vietnamu

Ani v tomto případě nedošlo k oficiálnímu vyhlášení války, neboť se jednalo o operaci na podporu spojence, tedy Jižního Vietnamu napadaného Severním Vietnamem, který byl podporován partyzány. Kongres tehdy schválil rezoluci, která umožnila vládě zasáhnout v případě ohrožení spojenců komunismem, přičemž se záminkou pro vpád do země stal nesprávně interpretovaný incident mezi americkými a severokorejskými loděmi v Tonkinském zálivu. USA se však nakonec v 70. letech 20. století z Vietnamu stáhly, načež Jižní Vietnam konflikt prohrál.

1991 – válka v Perském zálivu

V roce 1990 byl Kuvajt okupován Irákem a koalice vedená USA ho vyzvala, aby se stáhl. Ten ale na nereagoval „dle představ“, pročež Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci pro vojenský zásah. Koalice následně zaútočila na iráckou infrastrukturu a nakonec i na samotné vojenské jednotky. Úder byl tak mohutný, že Irák utrpěl během několika desítek hodin zdrcující porážku; koaliční vojska však do nitra Iráku nepokračovala a tato „malá válka“ pro ně skončila.

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

2001 – Invaze do Afghánistánu

Záminkou invaze do Iráku, což byla opět nevyhlášená válka, se stalo ukrývání teroristů odpovědných za útoky 11. září 2001, jimž padla za oběť „dvojčata“ (dodnes však vyvolává pochyby zřícení budovy přesně v jejím půdorysu). Vojenské jednotky USA spolu s tamními spojenci nakonec bojovníky vládnoucího hnutí Tálibán porazily, a následně v zemi vznikla vláda podporovaná Američany a dalšími západními zeměmi. Hnutí Tálibán se však nikdy zcela zničit nepodařilo. Spojené státy se pak v roce 2021 stáhli a Tálibán během krátké doby zemi opět ovládl.

2003 – invaze do Iráku

Další nevyhlášená válka, jejíž záminkou se stalo údajné vlastnictví zbraní hromadného ničení iráckým režimem, což se později ukázalo jako lež. Po několika týdnech Američané zemi ovládli, ale neustále se potýkali s různým odporem. Nakonec se podařilo sestavit pevnou vládu a okupační síly se z Iráku v roce 2011 stáhly, ačkoliv v něm nadále nějaké jednotky působily a působí – například jako pomoc v boji s Islámským státem.

2022 – válka na Ukrajině

Ačkoliv se Spojené státy americké neúčastní konfliktu přímo, potažmo nevysílají do oblasti své jednotky, ve válce de facto zapojeny jsou – stejně jako mnoho evropských a asijských zemí. Bez podpory Západu by totiž Ukrajina s největší pravděpodobností už dávno prohrála, ale díky humanitární, vojenské (tedy pokud jde o zbraně, techniku apod.) i jiné podpoře se jí daří útočníka odrážet. Přímému vstupu do války se přitom snaží všichni předejít.