Blesková válka aneb zabrání Polska během dvou týdnů. První „velké“ vítězství Nacistů

I když je tento termín připisován Adolfu Hitlerovi, ideologické počátky bleskové války vychází z principů pruského krále Fridricha II. Velikého, respektive z taktik švédského krále Gustava II. Adolfa. Podstata strategie je jednoduchá – co nejrychleji přemoci protivníka v překvapivém útoku. Moment překvapení se jeví jako zásadní, neboť zmatený nepřítel nedokáže vytvořit účinnou obranu a je snazší proniknout do jeho týlu.

Vývoj bleskového válečnictví

Příchod tanků v první světové válce přinesl nové taktické možnosti. I když měli Němci méně tanků než Dohoda, podařilo se je maximálně využít. Propojení techniky a pěchoty se osvědčilo jako účinný nástroj pro rychlé překonávání zákopů. Nově vzniklá komanda Stosstruppen se objevila v roce 1917 na východní frontě.

I přes jejich efektivitu a velkou roli na západní frontě ale nedokázala zvrátit průběh války. Myšlenku využití tanku jako hlavní úderné složky dále během války zkoumal britský důstojník J. F. C. Fuller, který plánoval zapojení rychlých tanků pro obchvatné útoky přímo do srdce nepřítele.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Klíčovou osobností za vznikem vrcholného blitzkriegu byl Heinz Guderian. Hned po převzetí úřadu vrchního velitele obrněných vojsk se německá mechanizovaná armáda v meziválečném období dočkala řádné modernizace. Guderian si byl vědom ohromného potenciálu tanků při ofenzivách, ale zároveň věděl, že je nelze vyslat do boje bez podpory pěchoty.

Háček byl v rozdílu rychlosti posunu obou subjektů. Požadoval tedy vytvoření tankových divizí, kde měly být všechny úderné složky motorizovány a zároveň chráněny pancířem. Guderian se ve svých úvahách taktéž zmiňuje o důležitosti přesné tankové střelby před „masivním odstřelováním s plýtváním munice“ za pomocí dělostřelectva. Zastával se pravidla „neklepat, ale bušit“.

Polsko jako testovací panák

V brzkých ranních hodinách 1. září 1939 německé tanky překročily hranici Polska a největší konflikt v dějinách odstartoval. Cílem Německa bylo v bleskové válce obklíčit celou polskou armádu pomocí dvou armád Fedora von Bocka a Karla von Rundstedta. Do akce byly v omezené míře nasazeny i nejnovější tanky – Panzery III a IV. Obrněné sbory se rychle probíjely vpřed a nepřátelské jednotky nechávaly napospas motorizované pěchotě, která měla za úkol čistit místa odporu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Polská strategie spočívala v zabránění zničení všech svých jednotek do doby než přislíbená pomoc Francouzů a Britů podnikne protiútok. Poláci zaostávali po všech stránkách, zejména ve výzbroji a výcviku. Ačkoliv měli k dispozici dvě mechanizované brigády s rotou několika šestitunových tanků Vickers a rotou tančíků TK, stále se nemohly rovnat přesile 10 německých tankových divizí. Jedinou útěchou mohla být 37 mm protitanková děla, která zaznamenala mimořádný úspěch, kdy během jednoho dne zničila 30 německých tanků. To významně přispělo k navýšení morálky Poláků.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Cílem bleskové války bylo nejen zlomit protivníka na bojišti, ale také pomocí psychologie. K tomu mimo jiné sloužily střemhlavé bombardovací letouny s pevným podvozkem Junkers Ju 87 zvané Štuky, které se osvědčily už ve válce na španělské půdě. Hlasitý řev motoru a vestavěná siréna při každém náletu vyvolávaly u vojáků panický strach. Pro zajímavost, sestup ze 4 500 m do výšky 900 m, ve které se vypouštěly bomby, zabralo Štuce jen asi půl minuty.

Napospas černému orlu i medvědovi

Ofenziva probíhala podle plánu a během 18 dní bylo takřka rozhodnuto. I přes odhodlanost Poláků, kteří se urputně bránili, byla naprostá většina jejich sil do té doby zničena. Němci se přesouvali příliš rychle a prostor pro obranné manévry zkrátka nebyl. Nejdéle se držela Varšava, která vzdorovala až do 27. září. Spojenci do invaze nikdy nezasáhli a tajná dohoda Hitlera se Sovětským svazem zpečetila osud Polska. Sověti se vřítili do Polska z druhé strany a svou půlku území zabrali prakticky bez boje.

iZdroj fotografie: Depositphotos

I když na úspěchu tažení měla největší podíl obrněná technika, nutno podotknout, že velké zásluhy patřily i Luftwaffe. Německé letectvo mělo vzdušný prostor jako na dlani a narušování zásobování a komunikační sítě zapříčinilo hladký postup operace. Díky tomu tak Guderianův sbor mohl urazil během 28 dní přibližně 640 km, čímž se jednalo o nejdelší postup mechanizovaných jednotek, jaký byl do té doby zaznamenán.

Zdroj: Autorský text