Budoucnost armády může být v elektromobilitě. Nikoli bateriové, vodíkové palivové články se jeví mnohem výhodnější

Elektromobilita je trend, na který se stále častěji soustřeďují vyspělé státy. Ovšem dopravní vozidla se nevyužívají jen v osobní a nákladní dopravě, mnoho jich mají i vojáci.

i Zdroj fotografie: Artur Braun / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Vozidla na elektrický pohon jsou stále rozšířenější, Evropská unie dokonce plánuje, že by v příštím desetiletí mohla zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Vozy s elektrickým pohonem už začínají fungovat dokonce i v nákladní dopravě. Ovšem vozidla potřebují i ozbrojené síly a je dost nepravděpodobné, že by jim současný trend vozidel na baterie příliš vyhovoval. Avšak existují varianty, na které se mohou armády soustředit, a tím civilnímu sektoru vlastně pomoci.

Neohrabané baterie a pomalé nabíjení

Proč jsou elektromobily na baterie, ale například i obrněné vozy nebo vrtulníky s bateriovým pohonem pro armádu nevhodné, je dost zřejmé. Nabytí baterie nějakou dobu trvá a rozhodně se nedá srovnat s několikaminutovým natankováním nádrže. Armádní vozidla musí být vždy co nejrychleji připravena k akci. Vyřešit by se to asi dost dobře nedalo ani systémem výměny baterií, protože to by bylo logisticky velmi náročné. Přesto však vojáci elektromobily nezavrhují. Ovšem takové, které by si vyráběly elektřinu samy.

iZdroj fotografie: Uživatel Youngjin / Creative Commons / CC BY-SA
Vodíkový autobus v Soulu

Asi nejpřijatelnějším řešením je vodíkový palivový článek. Tuto technologii používali Američané již v programu Apollo a byla i příčinou známé havárie kosmické lodi Apollo 13. Tenkrát ale nešlo o primární závadu palivového článku, ale použitého elektrického ventilu, který byl vadný již při instalaci do rakety. Dnešní palivový článek má za pomoci vodíku z nádrže automobilu vyrobit naprosto bezpečně elektřinu a ta pak může pohánět elektromotor vozidla.

Jde vlastně o obrácenou elektrolýzu. Jeden článek produkuje elektřinu o napětí cca 0,6–0,8 V, tudíž je nutné mnoho malých článků spojit do série, abychom dosáhly potřebného napětí například 150 V. Ke všem článkům je třeba dopravit vodík jako palivo. Cílem je, aby celý proces probíhal víceméně automaticky a aby se například stlačený plynný vodík dal jednoduše natankovat do nádrže vozidla podobně jako třeba benzín nebo LPG.

Nejde jen o auta

Má to samozřejmě pár háčků. Například u stlačeného vodíku je na závadu přibližně 24x nižší výhřevnost, než lze dosáhnout ze stejného objemu fosilních paliv. V kapalné formě zase potřebuje vodík nádrže a veškeré přívody vodíku ke článku silně tepelně izolované a velice pevné. Nicméně technologie palivových článků pro vozidla je úspěšně zvládnuta a automobilky jako Toyota nebo Honda již vyvinuly auta, u nichž dokládají, že mají stejný nebo lepší výkon než auta poháněná plynem.

Položka 8: Pásový sklápěč Yanmar CR80-2 8 tun Pásový sklápěč Yanmar CR80-2 8 tun. Yanmar CR80-2 – 8t pásový sklápěč….

Zveřejnil(a) Aukce BPI dne Středa 3. května 2017

Toyota a výrobce těžkých strojů Yanmar chtějí také brzy postavit loď s palivovými vodíkovými články a Airbus do roku 2035 komerční dopravní letadlo. Existují i generátory na vodík, ale i zde je háček. Mnozí odborníci říkají, že vodík je palivo energeticky neutrální neboli že jeho výroba spotřebuje tolik energie, kolik jí je potom samotný vodík schopný vyprodukovat.

A proces jeho extrakce ze stávajících fosilních paliv není bezodpadová technologie, i když při jejím použití vznikne řádově mnohem méně škodlivin než vyrobí spalovací motory. Jde navíc o proces pomalý a zařízení k výrobě vodíku z fosilních paliv je velice těžké a relativně složité.

Jedno palivo úplně na vše

Vodík by mohl pro armádu, pokud by se technologie ještě zdokonalily, znamenat mnoho výhod. Mohl by se stát jediným univerzálním palivem pro všechny stroje. Bylo by tedy jedno, zda byste tankovali osobní vůz generála, bojové vozidlo pěchoty, tank nebo vrtulník. Vždy by se používal ten samý vodík, což by nesmírně zjednodušilo logistiku. Navíc ty tam jsou doby, kdy se bylo třeba vodíku bát. Moderní systémy v podstatě eliminují havárie, jako byla ta vzducholodi Hindenburg, na riziko srovnatelné s dnes používanými palivy.

iZdroj fotografie: GM Media team / Creative Commons / CC BY-SA
Chevrolet Colorado ZH2

Americká armáda už možnost použití vozidla na vodíkový pohon zkoumala. Konkrétně v roce 2017 to byly 75. pluk rangers a tři skupiny speciálních sil, které testovaly a vyhodnocovaly velký pick-up Chevrolet Colorado ZH2 přestavěný na pohon palivovými články na vodík. Vojáci si ho v mnoha ohledech pochvalovali. Je tišší než auta se spalovacími motory, takže umožňuje se nepozorovaně přiblížit k cíli. I jeho tepelná stopa byla zřetelně menší než u klasických aut.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
Dron Hybrid Tiger s vodíkovým palivovým článkem

V loňském roce pak Námořní výzkumná laboratoř provedla porovnávací test s drony Hybrid Tiger na baterie a s vodíkovým článkem. Druhý stroj ve vzduchu vydržel plných 24 hodin. Test byl proveden za extrémních podmínek a stroj obstál. Technologie vodíkových článků se neustále vyvíjí a očekávání progresu jsou velká.

Pokud do vodíkové technologie bude investovat i zbrojní průmysl, dá se očekávat zrychlení vývoje. To by mohlo znamenat nejen brzké využití vodíkových technologií v armádách, ale možné využití výsledků výzkumu i v civilním sektoru.

Který druh pohonu budou podle vás armády v budoucnu používat?

Zdroj: Wearethemighty

Diskuze Vstoupit do diskuze
126 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články