Nová jaderná hrozba pro svět, nebo spíše pro Spojené státy? Čína násobně zvyšuje počet atomovek a mohla by se stát supervelmocí

Kromě Spojených států a Ruska, které mají 5 až 6 tisíc jaderných hlavic, udržují ostatní země jejich počty v řádech desítek, maximálně stovek kusů. Včetně nejlidnatější země světa Číny. Ta dle posledních odhadů Federace amerických vědců nyní vlastní kolem 350 hlavic. Ačkoli například na občasné ruské náznaky použití jaderných zbraní Čína reaguje velmi podrážděně, vše podle představitelů americké administrativy naznačuje, že se chystá jadernou rovnováhu ve světě významně změnit.

Počty zbraní byly dlouhodobě malé

První jaderný test provedli Číňané v roce 1964 a o tři roky později odpálili i vodíkovou pumu. Podle odhadů měla země v 80. až 90 letech minulého století 150, možná 200 jaderných hlavic. Existovaly však také spekulace, že jich je ve skutečnosti kolem 2 tisíc a jsou poschovávané v tajných tunelech a na dalších místech, což ale odborníci vyvracejí. A to i z důvodu, že neměla příliš možností, jak hlavice dopravit na dlouhé vzdálenosti, a měla jen velmi omezený počet mezikontinentálních raket. Většinou tak disponovala raketami kratšího doletu.

Situace se ale podle analýz Pentagonu začíná dramaticky měnit. Čína si je vědoma svého rostoucího vlivu a síly a její představitelé to hodlají přetavit i do počtu jaderných hlavic. Americká administrativa odhaduje, že v příštích letech by se počet čínských jaderných zbraní mohl zněkolikanásobit. V roce 2027 jich má být oproti současnosti dvojnásobek, na konci desetiletí pak přeskočí tisícovku, a v roce 2035 to může být kolem 1 500 kusů. Číslo však zdaleka nemusí být konečné.

Nejde ale jenom o počty, Čína významným způsobem zlepšuje a navyšuje své schopnosti v doručování hlavic, a to v celém spektru jaderné triády. Prvním je vývoj strategického bombardéru H-20, který by nahradil letité stroje v čínském arzenálu a bude se jednat o moderní stroj s vlastností stealth. Do výzbroje by měl být zařazen během několika let. Čína má také 3 moderní ponorky s balistickými raketami Type 094 a plánuje stavbu nové třídy Type 096 s ještě lepšími schopnostmi a novými odpalovači raket.

iZdroj fotografie: U.S. Naval Institute / Public Domain

Více balistických střel a hypersonické kluzáky

Významně se také mají navyšovat počty mezikontinentálních balistických raket. Nejnovější je typ DF-41 s doletem nejspíše až 15 tisíc kilometrů a schopností nést až 10 hlavic, země ji představila v roce 2019. Čína ale úspěšně pracuje i na hypersonických kluzácích jakým je například DF-ZF. Ty mají nahradit klasická návratová vozidla MIRV s hlavicemi a díky své rychlosti a schopnosti manévrování budou pronikat protiraketovou obranou.

Pokud se plány Číny ukáží být skutečné, je možné, že na ně začne americká administrativa reagovat (asi jako na vše). USA si mohou chtít udržet výraznou převahu, což by znamenalo nejen možné navýšení počtu jejich jaderných zbraní, ale třeba i vývoj nových balistických raket k nahrazení letitých Minuteman III. V podstatě by to mohlo odstartovat nové závody v jaderném zbrojení. Otázkou také zůstává, jak bude na čínské zbrojení reagovat její soused a další jaderná velmoc Indie.