Perlový náhrdelník, snaha chránit obchod | ArmádníZpravodaj.cz

Je čínský Perlový náhrdelník nebezpečím pro Indii? Země draka si agresivně chrání své obchodní zájmy

Čína se snaží rozšířit svůj vliv v oblasti Indického oceánu. Řetězci přístavů ovládaných Čínou se říká Perlový náhrdelník

i Zdroj fotografie: Uživatel trey333 / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Indicko-čínský antagonismus je letitá záležitost, která se trvale projevuje rozmíškami na hranicích i na diplomatickém poli. Sporné hranice v oblasti Himalájí, kde obě země vedly otevřený konflikt v roce 1962 a jsou trvalým zdrojem napětí. Indie poskytla azyl tibetskému dalajlámovi, což je pro Čínu nepřijatelné. Globální čínská expanze se týká i Indického oceánu, který je strategicky důležitý pro druhou nejlidnatější zemi světa a zároveň důležitou oblastí námořního obchodu.




Čínská asertivita v oblasti Indického oceánu

Arabské jaro se zřejmě stalo pro Čínu varovným signálem ohledně ochrany svých zájmů a občanů v oblasti Středomoří a Adenského zálivu. Asijská velmoc měla v oblasti pouze jednu fregatu, která v žádném případě nebyla schopna evakuovat mj. 35 000 Číňanů z Lybie. V kombinaci s pirátskými útoky v oblasti Adenu, Somálska a části Indického oceánu, narostla čínská snaha o vybudování prstence námořních základen, tzv. Perlového náhrdelníku. Účelem je ochrana námořních tras a šíření čínského vlivu.

Doprovodná flotila 18. čínského námořnictva dokončila svou 772. misi k zajištění doprovodu dvou čínských rybářských člunů poblíž Bab al-Mandab, 21. října.

Zveřejnil(a) People’s Daily, Čína dne Středa 22. října 2014

V roce 2011 požádal Páksitán Čínu o vybudování námořní základny v Gvadáru, který se nachází blízko oblasti Ománského zálivu. Součástí nabídky bylo i využívání základny pro čínské válečné námořnictvo. Spojenectví mezi Čínou a Pákistánem je ryze pragmatického založení, při společném nepříteli, Indii. Jedná se o úplně první námořní základnu pro válečné lodi Číny v Indickém oceánu. Zároveň Čína vybudovala vojenskou základnu v Džibutsku, opět blízko horké oblasti průlivu Bab-al-Mandab v Adenském zálivu.

Čína podobné aktivity projevuje v celé oblasti Indického oceánu, především na Srí Lance. Zájmy ovšem sahají mnohem dále. Snaha vybudovat obchodní a bezpečný koridor z Afghánistánu a možnost přepravovat jeho nerostné bohatství. Tato asertivita čínského režimu dlouhodobě leží mimo zásadní oblast zájmu západních zemí i Indie. Snaha o zamezení čínského vlivu je minimální.

Indický přístup k čínské aktivitě

Z hlediska teorie mezinárodních vztahů je globálním hegemonem ten, kdo ovládá světové oceány. Zákonitě tedy Indický oceán patří k důležitým strategickým oblastem. Čínská strategie Perlového náhrdelníku nejprve v Indii vyvolala poplach. Proběhla řada důkladných analýz a postoj Indů se pomalu začal zklidňovat. Vzhledem k nepřátelským vztahům s Pákistánem i Čínou svou obrannou doktrínu nepodceňuje a projevuje trvalou snahu o posílení své armády, včetně válečného námořnictva.

Nejstarší letadlová loď indického námořnictva INS Viraat kotví ve Vizagu za účelem podpory cestovního ruchu po svém vyřazení z provozu.

Zveřejnil(a) Sobota 17. září 2016

Indičtí vojenští analytici dospěli k několika závěrům. Považují Indii za regionálního hegemona a čínské přístavy považují za odříznuté od mateřské země. V případě konfliktu by indické ozbrojené síly velmi rychle dosáhly převahy. Spoléhají se na to, že odvrácení případné čínské agrese je i v zájmu USA, Japonska a Austrálie a Indie vyvíjí značnou snahu o vytvoření koalic s těmito státy. Jako obranný perimetr považují jednotlivé perly náhrdelníku za velmi slabý a pro indickou armádu by neměl být problém je eliminovat.

Analytici se výrazně spoléhají na vlastní geografické postavení indických území, jako třeba na Andamanské a Nikobarské ostrovy, které mají klíčovou strategickou polohu v Indickém oceánu. Posledním faktorem je, že považují indické námořnictvo i letectvo za mnohem zkušenější, kdy například letadlové lodi provozují desítky let, na rozdíl od Číny. Ta v této chvíli zkušenosti v oblasti námořního letectva a letadlových lodí sbírá.

Podceňování čínského vlivu

Čína dlouhodobě posiluje svojí soft power v zemích třetího světa. Tato vytrvalá činnost uniká významným způsobem globálním médiím a zřejmě i částečně západním vojenským analytikům. Číňané rozsáhle investují v Africe, Jihovýchodní Asii a Jižní Americe. Vždy se jedná o velmi promyšlené investování. V drtivé většině případů do infrastruktury a strategických komodit jednotlivých zemí, nejčastěji energetických. Obecně si země Třetího světa zavazují takovým způsobem, že vytvářejí závislost těchto států na libovůli Číňanů.


iZdroj fotografie: Uživatel Tsui / Creative Commons / CC BY-SA

V takové chvíli ovšem nejsou jednotlivé perly ostrůvky v cizím prostředí, ale opěrné body, které mohou mít výraznou podporu vlád inkriminovaných zemí. Za takovýchto podmínek se Čína stává významným hráčem i v oblasti Indického oceánu. Jednotlivé perly mohou být pouze základem pro mnohem důraznější a agresivnější politiku komunistické velmoci v regionu. A je až příliš zjevné, že potenciální protivníci znovu podceňují sílu čínského vlivu a jeho nebezpečnost.

Zdroj: NationaInterest, autorský komentář Jaroslava Červenky

Diskuze Vstoupit do diskuze
119 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Omikron nastupuje. „Dva týdny budou prudce růst počty nakažených,“ říká Prymula. Kdy se situace uklidní?
VědaŽivě.cz
Co by se stalo, kdybyste přestali spát? Krátký nával energie by rychle přešel v halucinace a infarkt
JakZdravě.cz
Roztroušená skleróza je tichý zabiják. Někteří lidé ani netuší, že ji mají. Symptomy jsou zprvu nenápadné
adbz.cz
Stavba terasy s vhodným vybavením nemusí být tak složitá