Mezikontinentální rakety nelze běžně zachytit, jelikož létají příliš vysoko; nějaké způsoby sice existují, nejsou ale 100% a už vůbec je nemůže mít každý.
Jaderné zbraně jsou spjaté s takzvanou jadernou triádou, což jsou způsoby, jak k nepříteli dopravovat jaderné hlavice a pumy – jedná se o letadla, střely odpalované z ponorek, a mezikontinentální balistické rakety. Obrana proti nim přitom není vůbec jednoduchá, a jako první (a jediní) ji měli pouze Američané a Rusové, i když je u obou zemí otázkou, nakolik je v praxi funkční. Toto „trio“ by mohla uzavřít třetí nejsilnější jaderná mocnost světa, Čína.
Mezikontinentální rakety stoupají vysoko
Zachycení mezikontinentálních střel není snadné, při jejich dosahu se totiž dostanou až do vesmíru, a některé se mohou pohybovat až 1 200 kilometrů nad povrchem Země. A jelikož je technicky nemožné zachytit je při startu (není na to čas a jejich sila či odpalovací systémy jsou daleko), lze to udělat až ve střední nebo závěrečné fázi letu. Rusko při obraně Moskvy volí systém zachycení v atmosféře, Američané naopak mimo ni ve střední části letu.
#Military: A recent discussion under ballistic missile defense, the notable Ground-Based Midcourse Defense (GDM). pic.twitter.com/2ep4XfQdgw
— Global: Military-Info (@Global_Mil_Info) October 26, 2017
Podobný systém jako Amerika zvolila podle zpráv z čínských médií také Čína, která už měla otestovat zachycení odpálené balistické rakety právě ve střední části letu. Test přitom dopadl podle tvrzení tamní vlády velice dobře, ale ministerstvo obrany k němu neuvedlo žádné podrobnosti. Není tedy jasné, kolik protistřel musel systém na zneškodnění balistické rakety použít, ani jaký způsob zachycení byl vlastně zvolen.
Protistřely jsou odpalované ze země
Z dostupných údajů vyplývá, že se čínský systém skládá ze sítě radarů, díky nimž je schopen odpálení mezikontinentální balistické rakety zaregistrovat. Následně proti ní vyšle protistřely odpálené ze země, přičemž jsou řízené pokročilými navigačními systémy. Jde o velmi komplikovanou technologii a je obtížné soudit, jak se čínským technikům podařilo překonat všechny problémy. Například Američané při výstavbě svého systému GMD zaznamenali mnoho neúspěšných testů, z cenzurované Číny však žádné takové zprávy nejsou.
Další otázkou také je, nakolik je čínský systém robustní, pravděpodobně ale bude schopen – stejně jako americký – zachytit jenom jednotlivé střely, nikoliv však nějaký větší útok. Pro představu, americký sytém GMD má k dispozici jen 44 protiraket, ačkoliv se mluví o jejich navýšení o dalších 20. Při vystřelení jedné protistřely je úspěšnost zásahu 56 procent, při vystřelení 4 pak 97 procent. Z toho tedy plyne, že dokáže americký systém účinně zastavit jenom asi 11 balistických raket, takže by proti jiné velké mocnosti evidentně neobstál.