Po vítězství komunistů v Číně se přívrženci Kuomintangu stáhli na Tchaj-wan. Čína ho považuje za své území, ačkoli se de facto chová jako nezávislá země.
Pro naprostou většinu států na Zemi je Tchaj-wan součástí Číny, i když ve skutečnosti pod jurisdikci Čínské lidové republiky nepodléhá, má svoje zákony a ústavu, vládu nebo zahraniční politiku. V Číně ale sílí hlasy, které říkají, aby si tento ostrov a další území vzala zpátky silou. Naopak naprostá většina Tchajwanců chce zůstat mimo vliv komunistické země a jsou ochotni si svobodu hájit. Spor může přerůst ve velký konflikt.
Nepoměr v počtu obyvatel a armády
Je samozřejmě nesporné, že kdyby Čína chtěla, a bylo to jen o sporu mezi ní a Tchaj-wanem, má na to, aby odbojný ostrov dobyla zpět. V její prospěch hraje už jen velikost a počet obyvatel, od čehož se odvíjí i velikost armád. Pevninská Čína má více než 1,4 miliardy obyvatel a přes dva miliony vojáků, kdežto Tchaj-wan jen necelých 23,5 milionů obyvatel. Stačilo by tedy jen nasadit dostatek sil, snášet ztráty a obsazení z čínského pohledu odbojného území by nic nebránilo.
Ovšem Čína v tak jednoduché pozici není a musí zvažovat řadu aspektů. Prvním faktem je, že veškeré ozbrojené síly do akce proti Tchaj-wanu prostě poslat nemůže. Není totiž zapojena v jediném potenciálním konfliktu. Značné síly musí udržovat například u indické hranice. S druhou nejlidnatější zemí světa má územní spory. Hodně napjaté jsou i vztahy s Vietnamem. Čína vede různé spory také v Jihočínském moři nebo s Japonskem a musí část sil udržovat i kvůli nim.
Pomoc slibují USA a nečekaný útok je nemožný
Druhým problémem (a možná tím největším) je deklarovaná ochota Spojených států přijít Tchaj-wanu na pomoc v případě napadení Čínou. Střet obou velmocí si nikdo na světě nepřeje a určitě by byl velmi zničující. Armáda USA, její námořnictvo a letectvo je podle odborníků silnější než čínské ozbrojené síly. V její neprospěch však hraje vzdálenost. V oblasti ale pravidelně operují svazy letadlových a výsadkových lodí USA, blízko jsou i základny třeba na Okinawě, Jižní Koreji nebo Guamu.
Podstatným problémem je, že pokud by chtěla Čína ostrov obsadit, musela by zde provést výsadkovou operaci. To je asi nejnáročnější druh velké vojenské operace a její rozsah by musel být srovnatelný třeba se spojeneckým vyloděním v Normandii. Čína by musela shromáždit nejen dostatek sil k útoku, ale i dostatek výsadkových plavidel a zásob. A hlavně zajistit logistiku, aby mohla z pevniny vojáky zásobovat na vzdálenost zhruba 150 kilometrů. Zároveň by si musela být vědoma, že tato plavidla se mohou stát cílem útoku.
Přípravy takové operace by nešlo v žádném případě utajit, i když je Čína uzavřený režim, který je schopen monitorovat pohyby svých obyvatel a jejich komunikaci. Byly by ale jistě viditelné z družic. Tchaj-wan i USA by o takovém chystaném útoku věděly minimálně několik týdnů dopředu. Je tedy téměř vyloučena možnost nějakého překvapujícího útoku, na který by Tchaj-wan a jeho spojenci nestačili reagovat.
I kdyby byl útok pro Američany překvapením, je zde další faktor, se kterým musí Čína ve svých plánech počítat. A tím je tchajwanská armáda, letectvo a námořnictvo. Země vždy měla relativně silné ozbrojené síly, ale v posledních letech je začala kvůli hrozbě z Číny výrazně posilovat a připravovat na obranu. Čína by nakonec mohla využít nadvládu ve vzduchu, a tím získat převahu, ale tu by si musela tvrdě vybojovat. To i přes to, že by určitě nasadila své rakety.
Silné letectvo
Tchajwanské letectvo je silné, má ve výzbroji kolem 300 stíhacích letounů. Jde o americké stroje F-16, část z nich v nejmodernější verzi Viper. Dále francouzské Mirage 2000 a domácí AIDC F-CK-1. To je samozřejmě mnohem méně, než má Čína, ale ta by všechny stíhačky nasadit nemohla. Čínská letadla by operovala v oblasti tchajwanské protiletadlové obrany. Tu tvoří například americké MIM-104 Patriot i kvalitní domácí protiletadlové systémy Tien Kung III. Armáda má asi 2 500 střel Stinger. Všechny tyto síly se vyrovnají všem čínským strojům 4. generace.
Tchaj-wan by byl nejspíše schopen způsobit Číně citelné ztráty i na moři, zvláště pokud by se zaměřil na výsadková plavidla. Na ně by samozřejmě mohla útočit letadla. Tchaj-wan navíc od USA kupuje pobřežní obranný systém vybavený raketami RGM-84 Harpoon, celkem by měl získat 100 odpalovacích zařízení. Ostrov má i vlastní protilodní rakety Hsiung Feng II a III, které mohou být odpalované z pevniny i letadel. Čína by tak musela nasadit dostatečný počet vojenských lodí s moderní protiraketovou obranou.
Na počet obyvatel je velmi silné i tchajwanské námořnictvo. I když jeho lodě jsou spíše starší modely, jsou často modernizované a disponují protilodními raketami. Celkem má námořnictvo čtyři torpédoborce a 22 fregat. Pět z nich vychází z francouzské třídy La Fayette. Početná je i flotila korvet, které také mají protilodní střely.
Tchaj-wan má přes tisíc tanků
Pokud by se čínské jednotky na ostrově nakonec vylodily, i tady je pravděpodobně čeká velmi tuhý odpor. Tchaj-wan má ve zbrani kolem 130 tisíc mužů a žen a dalších asi 10 tisíc příslušníků námořní pěchoty. Dá se předpokládat, že počet vojáků by při mobilizaci vzrostl. V letošním roce bude armáda vybavena více než stovkou amerických tanků Abrams. K dispozici má i 460 tanků M60 a 450 CM-11, které z předchozího typu vycházejí, a další.
Ve výzbroji najdete také přes dva tisíce obrněných transportérů. Některé domácí CM-32 jsou vlastně kolové tanky s dělem ráže 105 milimetrů. Tchaj-wan má i silné dělostřelectvo. Naposledy si objednal 40 moderních amerických houfnic M109A6 Paladin, má však i starší typy. Disponuje i 29 bitevními vrtulníky AH-64 Apache a 62 AH-1 SuperCobra. Ve výzbroji pěchoty najdete velký počet protitankových raket BGM-71 TOW a FGM-148 Javelin.
Tchajwanská armáda by tedy byla schopná té čínské způsobit velmi citelné ztráty a její postup minimálně několik dní zadržovat. I v případě překvapení by to mohlo USA poskytnout čas na vyslání pomoci. I když téměř okamžitě by nejspíše mohlo pomáhat námořní letectvo z letadlových lodí dislokovaných v oblasti. Právě kombinace těchto hrozeb nejspíše stále brání tomu, aby se Čína o útok pokoušela.
V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že nejde jen o případnou pomoc USA, ale i Japonska, Jižní Koreje či jiných států, v úvahu připadá Austrálie. Čínské ozbrojené síly řada odborníků považuje za silně přeceňované a mediálně nadhodnocené, byť třeba námořnictvo je skvěle uzpůsobeno pro boj v čínských teritoriálních vodách, kde je opravdu silné. Vzrůstající podpora Tchaj-wanu je v každém případě varovným znamením pro čínský režim, stejně jako současná západní podpora Kyjeva proti Rusku.
Jak moc je pravděpodobné, že by Čína v příštích 10 letech zaútočila na Tchaj-wan?
Zdroj: The Diplomat, autorský text Víta Lukáše
Události
|
PŘEČTENÍ: 32631
Události
|
PŘEČTENÍ: 33595
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 27712
