Názor: žádný počet F-22 Raptor nemůže Americe pomoci vypořádat se s Ruskem v Sýrii, i když by ho mohlo „smazat“

Kontroverzní téma, které nemá jednoduché řešení. Jedním z míst, kde si mohou Rusko a Spojené státy vyřizovat účty, ale i poměřovat síly, je už nějakou dobu Sýrie, jejíž režim kdysi Vladimir Putin podržel. I když se o situaci v nám vzdálené zemi příliš nemluví, a boje v ní téměř zcela utichly, je stále zdrojem napětí, které může kdykoli eskalovat. Větší vliv v ní má jednoznačně Rusko, které je dodnes spojencem režimu tamního diktátora Bašára al-Asada; ovšem také Američané mají v Sýrii „své zájmy“, ale jejich základny na tom nejsou nejlépe.

D. Trump stáhl americké síly domů

V době bojů s Islámským státem byla přítomnost vojáků USA v Sýrii, hlavně tedy na kurdských územích, mnohem větší, jelikož přímo i nepřímo podporovali své spojence proti radikálům. Rusko ale naopak podalo pomocnou ruku Asadovi, jehož režim začal prohrávat v občanské válce. I po jejím konci, nebo spíše příměří mezi stranami, však vojáci největší země světa zůstali, a udělali ze Sýrie jakýsi opěrný bod, z něhož těží doteď.

Naproti tomu tehdejší americký prezident D. Trump rozhodl, že se v roce 2019 Američané (až na výjimky) stáhnou, a vyklidí tak pole Rusům, Íráncům nebo Turkům (všichni jmenovaní mají totiž o některá syrská území zájem). Nejspíše to ale byla chyba, kterou už je dnes nemožné napravit nějakou jednoduchou cestou, a vojenský střet si nikdo nepřeje (snad).

iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických

Situace v Sýrii se v poslední době vyostřuje, a dokonce je možné, že se budou síly podporované Íránem (a pravděpodobně i Ruskem) snažit Američany, kterých he v zemi asi jen 900, vyhnat. Jejich hlavní základnou je Al-Tanf, kde jednotky USA působí spolu se silami syrské demokratické opozice, ale až na ni jsou pro většinu stran nevítanými hosty – zvláště když ovládají ta nejcennější ropná pole. Nespokojenost dává najevo i Rusko, jehož letadla začala velmi pravidelně narušovat Američany ovládaný prostor, i jejich letadla.

F-22 Raptor je velmi silná „karta“

Ve snaze vyrovnat síly vsadili Američané na silnou kartu, která vskutku může stažení jednotek vykompenzovat. Na hlídku vyslaný asi nejsilnější stíhací letoun 5. generace současnosti, Lockheed Martin F-22 Raptor, je strojem, s nímž se nemohou rivalové v Sýrii rovnat. A vzhledem k tomu, že jich existuje jenom necelých 200, svědčí to o důležitosti, jakou oblasti přikládají. F-22 Raptor tam sice stojí proti ruským bojovým letounům Suchoj Su-35 Flanker-E, které jsou sice moderní, ale na americkou stíhačku nestačí. Už jenom proto, že je stealth.

Souboj jeden na jednoho má tak docela jasného vítěze, ovšem i přes nasazení těchto letadel zůstává největší vliv Rusku a Íránu, tedy zemím, které podporují tamní diktátorský režim, a nějaké slovo má rovněž Turecko okupující sever Sýrie. Ani jedna z jmenovaných zemí už si nejspíše proti takové síle netroufne, Američané ale na druhou stranu mohou spíše jenom udržovat status quo a doufat, že situace dále neeskaluje. Jejich armáda je sice silnější a technologicky vyspělejší, a v podstatě by dokázala odpor v Sýrii „smazat“, ale nedojde k tomu.

Nezáleží tedy, kolik moderních F-22 Raptor do země pošle, ani stovka jich v tuto chvíli nic nezmění. Důvodem je nejspíše možná nepopularita takového kroku, s níž se Spojené státy setkaly po invazi do Afghánistánu, kdy se ukázalo, že nakonec nebylo vše tak, jak se zdálo. A vedle toho Amerika téměř jistě nechce provokovat Rusko, s nímž je situace už tak extrémně napjatá kvůli válce na Ukrajině. Pro největší zemi světa je navíc Sýrie branou do Středomoří, takže se ho jistě nevzdá. F-22 Raptor by tak mohly alespoň zajistit přežití Kurdů.