Filipíny – problém s islámskými radikály přetrvává, Duterte ukončil krvavý boj proti drogám, nepomohlo to

Ostrovní země má velký spor s Čínou o oblasti v Jihočínském moři. Komunistická velmoc nerespektuje ani rozhodnutí mezinárodní arbitráže.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Více než stomilionové Filipíny bývaly v posledních letech označovány za kandidáta na další vlnu takzvaných asijských tygrů. Jejich ekonomika až do příchodu koronaviru rostla kolem šesti až sedmi procent ročně. Země se ale potýká s řadou problémů, a to včetně bezpečnostních a teritoriálních. I proto v posledních letech zvyšuje výdaje na ozbrojené síly a snaží se je modernizovat. Na jaře letošního roku čekají zemi prezidentské volby, které ukončí éru kontroverzního prezidenta Rodriga Duterteho.

Krvavá válka proti drogám

V Evropě nejznámějším problémem Filipín je asi jejich válka proti drogám. Když Duterte v polovině roku 2016 nastoupil k moci, prohlásil, že do půl roku vyřeší problém drog, především metamfetaminu. Policii, ale i obyvatele vyzval, aby byli vůči drogám nemilosrdní. Výsledkem byly tisíce zabitých lidí, odhaduje se kolem deseti tisíc obětí. Zastřelili je policisté při zásazích a jejich tvrzení, že se jen bránili, nikdo neprošetřoval. Případně byli zabiti neznámými pachateli, kteří je nechali ležet na ulici s cedulí drogový lord. Nikdo taková úmrtí nevyšetřoval.

Mariza Hamoy continues to seek justice for her son, Darwin, who was killed in President Rodrigo Duterte’s war on…

Zveřejnil(a) Rappler dne Středa 19. ledna 2022

Po půl roce bylo jasné, že tažení nepřineslo výsledky a drogy v zemi stále existují. Po mezinárodní kritice, kterou Duterte i nevybíravě odrážel, se excesy postupně utlumily. Drogová scéna v zemi přetrvává, ale je více skrytá. I přes tisíce zabitých, mezi nimiž bylo i několik jasně nevinných, popularita prezidenta zůstala vysoká. Duterteho začal vyšetřovat i mezinárodní soudní tribunál. Filipíny s ním odmítly spolupracovat. Zároveň přijaly několik zákonů, které umožnily stíhání mladších lidí nebo dlouhé zadržování podezřelých z terorismu.

Boj s ISIS o Marawi

Druhou významnou událostí posledních let byl problém Islámského státu. V roce 2017 asi tisíc bojovníků hlásících se k ISIS obsadilo dvou set tisícové město Marawi na jihu Filipín. Armádě trvalo pět měsíců, než je ve městě definitivně porazila, což poukázalo na její evidentní slabost. Problém s radikálními muslimskými skupinami na jihovýchodě jinak křesťanských Filipín přetrvává. Umírnění muslimové se již před lety dohodli na autonomii, radikální skupiny ale ovládají některá území. Opakovaně zde v minulosti unesly zahraniční rukojmí.

iZdroj fotografie: Philippines Information Agency ​/ Public Domain
Filipínští vojáci u Marawi

Dalším bezpečnostním problémem je rozsáhlá aktivita komunistické NPA v mnoha filipínských provinciích. Je označována za teroristickou organizaci. Působí hlavně v odlehlých oblastech, někdy má i správu nad některými vesnicemi. Soustředí se ale především na občasné útoky na vojáky, policisty, případně politiky. Duterteho administrativa se snažila zasednout s komunistickými povstalci k jednacímu stolu, ale nikam to zatím nevedlo.

Čína neuznala arbitráž

Na začátku své vlády se Duterte snažil vylepšit vztahy s Ruskem a především s Čínou, která má v zemi rozsáhlé podnikatelské aktivity. I mnozí filipínští podnikatelé mají čínské kořeny a jsou na komunistickou zemi navázáni. Vřelost vztahů Duterteho a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ale kalí rozpínavost Číny v Jihočínském moři, především na Spratlyho ostrovech. Mezinárodní arbitráž sice řekla, že území je Filipín, avšak Čína výsledek neuznává, buduje zde umělé ostrovy. Jen desítky kilometrů od Filipín asertivně operují čínská válečná plavidla.

iZdroj fotografie: Philippine Presidential Communications Operations Office ​/ Public Domain
Filipínský prezident Rodrigo Duterte s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

I z těchto důvodů začala vláda dávat do podfinancovaných ozbrojených sil více peněz. Duterte výrazně zvedl platy členům armády, policie, námořnictva a letectva. Země začala nakupovat některé moderní zbrojní systémy, i když vetšinou jen v malých počtech. Například letectvo dostalo po letech první nadzvukové letouny, jihokorejské Fa-50. Jde o militarizované cvičné stroje, ale letectvo nyní chce koupit 12 plnohodnotných stíhačů. Nově obdrželo i izraelské drony Hermes 900. Z Turecka pak kupuje bitevní vrtulníky T129 ATAK.

K posílení své obrany pobřeží se Filipíny dohodly s Indií na dodávce tří baterií nadzvukových protilodních střel Brahmos s dostřelem 290 kilometrů, které by mohly držet čínská plavidla dále od pobřeží. Filipínské námořnictvo také z Jižní Koreje pořídilo dvě moderní fregaty třídy Jose Rizal vybavené raketami. Nová plavidla z Francie a Japonska dostala i pobřežní stráž.

iZdroj fotografie: Uživatel One half 3544 ​/ Public Domain

Vzdušný prostor země pak nově chrání tři baterie izraelského systému SPYDER-ER, tedy podobný systém, jaký pořizuje ČR, jen s kratším dosahem. Z Izraele pochází i nové lehké tanky, některé na podvozku ASCOD a kolové na podvozku Pandur II z České republiky. Z Izraele Filipíny kupují i samohybné houfnice ATMOS.

Velké budování infrastruktury

V posledních letech se v zemi rozeběhla také řada infrastrukturních projektů. Pro příklad nadzemní dálnice z jihu na sever hlavního města, v němž se buduje i nové metro. V zemi vyrostlo mnoho nových silnic a mostů. Na hlavním ostrově začalo rozšiřování železniční sítě. Země se ale potýká s vysokou nezaměstnaností, bez práce je přes čtyři miliony Filipínců. Do statistik ale nejsou započítány třeba ženy, z nichž většina starších 30 let vůbec nepracuje. Velmi rozšířená je práce a podnikání načerno.

iZdroj fotografie: Philippine Presidential Communications Operations Office ​/ Public Domain
Prezident Rodrigo Duterte se svými příznivci

Rozvoji podnikání brání rozbujelá byrokracie a korupce, nepružný bankovní systém a pomalé internetové připojení. Velkou část ekonomiky táhnou peníze od milionů Filipínců pracujících v zahraničí, ale i z callcenter, v nichž v zemi pracují statisíce lidí, protože zde většina obyvatel alespoň částečně ovládá angličtinu. Naopak dva roky stojí cestovní ruch, který tvořil přes 12 procent HDP. Filipíny od března 2020 zatím hranice zahraničním turistům kvůli pandemii covid-19 neotevřely.

Jak vidíte ekonomickou a vojenskou budoucnost Filipín?

Zdroj: Autorský text Víta Lukáše

Diskuze Vstoupit do diskuze
128 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Špatná zpráva pro Putina: Tisíce Rusů si dobrovolně volají s Ukrajinci a prosí je o pomoc
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč je ženám pořád zima? Pro zimomřivost je více předpokladů, problém spočívá v hormonech
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Babská rada nad zlato: Nápoj se skořicí a zázvorem pročistí střeva během 3 dnů. Kromě toho začne ubývat tuku na břiše
adbz.cz
adbz.cz
Luštěniny ani kyselé zelí nemusí nadýmat. Klíč je ve správné přípravě