Rozhodovací systém EU je složitý, instituci navíc brzdí přebujelá byrokracie

Názory na Evropskou unii jsou v Česku velmi vyhraněné. Část lidí členství v ní vítá a vidí ho jako příležitost především pro ekonomický a demokratický rozvoj státu. Druhá skupina ji vnímá jako instituci, která Česku sebrala suverenitu a nařizuje mu něco, co si lidé vlastně vůbec nepřejí. Faktem ale zůstává, že mezi lidmi koluje o EU mnoho polopravd a mýtů, které se často šíří po sociálních sítí.

Evropská unie vznikla v 90. letech

Samotná Evropská unie vznikla v roce 1993, když vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva. To ale neznamená, že by před tím v západní Evropě nějaká forma integrace neexistovala. Ta začala hlavně na ekonomické bázi již v roce 1951, kdy byla přijata dohoda o Evropském společenství uhlí a oceli. Smluv bylo poté ještě několik a těsně před vznikem EU existoval útvar nazývaný Evropské hospodářské společenství (EHS). I po roce 1993 se EU vyvíjela, nejvýznamnější změnou byla Lisabonská smlouva.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

V současné době tvoří unii 27 evropských států. Bylo jich 28, ale Velká Británie se v referendu rozhodla ze svazku odejít a přestala být jejím členem 31. ledna 2020. Ve státech EU žije 447 milionů lidí, což je necelých 6 procent světové populace. Společenství je druhou největší ekonomikou světa, a to jak nominálně, tak co do parity kupní síly. Několik zemí se snaží do EU vstoupit, jiné mají řadu smluv, například Norsko či Švýcarsko, které jim umožňují využívat mnohých výhod.

EU má tří základní pilíře, které byly sice Lisabonskou smlouvou zrušeny, ale z jejich principu se stále vychází. První je Evropské společenství, jež se soustředí na společnou zemědělskou politiku, hospodářství, cla, jednotný trh, sociální věci, ekologii či azylovou a přistěhovaleckou oblast. Druhý se týká zahraniční politiky a bezpečnosti, sem patří třeba oblast lidských práv nebo rozvojová pomoc. Poslední pilíř se týká kriminality, hlavně v oblastech drog, organizovaného zločinu, terorismu a dalších.

Lidé volí poslance

Voleným legislativním orgánem EU je Evropský parlament. Do něho se volí v každé zemi zvlášť a je stanovený počet poslanců, kteří jsou v dané zemi voleni. Ten záleží především na počtu obyvatel a velikosti země. V současné době má 705 poslanců, 21 jich je z ČR. Spolupodílí se na legislativním procesu, společně s Radou EU spolurozhoduje o rozpočtu EU. Poslanci schvalují předsedu Evropské komise a vedou slyšení o každém z komisařů.

iZdroj fotografie: Uživatel Diliff / Creative Commons / CC BY-SA

Zásadní slovo v legislativě a pravidlech fungování EU má Rada EU. Každou zemi zde zastupuje jeden zástupce. Jde o ministra, který má v dané zemi na starosti problematiku, jíž se rada právě zabývá. Některá rozhodnutí musí být přijata jednomyslně, hlavně v oblasti zahraniční politiky a daní. Nejčastěji bývá využívána kvalifikované většina. Pro přijetí pak musí hlasovat alespoň 15 států. Musí ale reprezentovat minimálně 65 procent obyvatel EU. Alespoň 4 státy, které reprezentují minimálně 35 % obyvatel, mohou rozhodnutí zablokovat.

Komise je výkonnou mocí

Jakousi vládou EU je Evropská komise, v jejímž čele stojí předseda. Tou je Ursula von der Leyenová. Komise má 27 členů, z každé členské země pochází jeden a jeho povinností je být nezávislý. Komisaře jmenuje Evropská rada, resorty jim přiděluje předseda komise, který ale musí získat nadpoloviční počet hlasů poslanců Evropského parlamentu. Komise spravuje rozpočet, dohlíží na dodržování evropských předpisů a pravidel, podílí se na tvorbě legislativy, vykonává pravomoci v přenesené působnosti a zastupuje EU navenek.

Nejvyšším orgánem EU je Evropská rada, kterou tvoří hlavy členských států jako prezidenti nebo premiéři. Neschvaluje právní předpisy, ale rozhoduje o směřování EU a o těch nejzávažnějších prioritách v politické a ekonomické oblasti. Nominuje předsedu komise, kterého ale musí poté schválit parlament, a komisaře. Hlasuje na principu konsensu. Existují i zásadní rozhodnutí, která musí být učiněna jednomyslně.

iZdroj fotografie: Petr Vodička / Creative Commons / CC BY-SA

Důležitým orgánem je Soudní dvůr Evropské unie, který rozhoduje spory uvnitř EU a dbá na jednotný výklad evropského práva. Tvoří ho 27 soudců, každý z jedné země – musí se jednat o některého z vyšších soudců dané země. Jejich funkční období je šest let. Soud rozhoduje především spory mezi orgány EU či mezi jednotlivými zeměmi. Příkladem může být žaloba, kterou ČR podala na Polsko v souvislosti s dolem Turów.

Jak EU ovlivňuje život a dění v České republice?

Zdroj: Evropský parlament