V nejlidnatější muslimské zemi armáda dlouho dominovala. V Indonésii si drží vliv i dnes a bude kupovat francouzské Rafale

Ačkoli se o Indonésii v Česku příliš nemluví, faktem zůstává, že je se svými 279 miliony obyvatel čtvrtou nejlidnatější zemí světa a nejlidnatější zemí, jejíž hlavním náboženstvím je islám. Její velikosti samozřejmě odpovídá i velikost ozbrojených sil. V pacificko-indickém regionu je proto považována ze jednu z místních regionálních velmocí. Velký vliv na politiku moderní země měla a částečně dosud má indonéská armáda.

K nezávislosti pomohla japonská okupace

Indonésie vznikla po druhé světové válce tím, že se vzepřela obnovení holandské kolonizace, kterou ukončila okupace Japonskem. Nizozemí se sice snažilo ji obnovit, ale po odporu místních obyvatel a tlaku mezinárodního společenství nakonec ustoupilo. Prezidentem země se stal Sukarno, který lavíroval mezi podporou armády a komunistů.

Zároveň musel řešit řadu odštěpeneckých tendencí v zemi s mnoha etniky a jazyky. Využil tehdejší mezinárodní situace a mimo jiné získal velké množství výzbroje a letadel z tehdejšího Československa a celá řada vojáků z Indonésie prošla výcvikem v ČSR. Spolupráce s naší zemí však nejpozději v polovině 60. let minulého století zcela ustala.

V roce 1962 se Indonésie dostala opět do konfliktu s Nizozemím a nakonec obsadila západní část Nové Guineji. Poté se angažovala, včetně různých vojenských operací, proti snaze Velké Británie o vytvoření nezávislé Malajsie, což se jí nepovedlo. V roce 1965 proběhl v Indonésii pokus o státní převrat a svržení Sukarna. Nepovedl se a armáda z něho později obvinila místní komunisty a zahájila proti nim čistky, při nichž zabila až milion lidí.

Krize v zemi výrazně oslabila prezidenta a jeho funkci nakonec převzal v roce 1968 velitel armády Suharto. Ten zavedl politiku Nového řádu, ve kterém tvrdě potlačoval komunisty, ale i separatistické tendence. Orientoval se na západní země a ty ho i přes porušování lidských práv, rozsáhlou korupci a další nešvary podporovaly a země začala ekonomicky rychle růst.

Okupace Východního Timoru

V roce 1975 indonéské armáda provedla svoji největší vojenskou operaci historie, když okupovala Východní Timor. Místní obyvatelé se okupaci násilně bránili. Odhaduje se, že do roku 1999, kdy Východní Timor opět získal nezávislost, konfliktu na obou stranách podlehlo více než 100 tisíc lidí. Další boje vedla armáda do roku 2005 i v odštěpenecké provincii Ačeh, kde lidé vyznávají konzervativní odnož islámu.

V roce 1997 byla Indonésie velmi zasažena asijskou finanční krizí. Nespokojenost obyvatel vedla k sesazení Suharta, omezení vlivu armády a posílení demokratických institucí. Armáda přišla o místa v zákonodárném sboru, ale nepřímý vliv si stále zachovává. Po potlačení celé řady vnitřních konfliktů se země musela vypořádat i s nárůstem islámského terorismu, v čemž byla poměrně úspěšná.

Ekonomika země se po finanční krizi ozdravila a ve 21. století zažívala i růst. Bohužel krize předtím zastavila mnoho programů spolupráce s jinými zeměmi, mimo jiné i s Českou republikou v oblasti leteckého průmyslu, na což nebyla česká strana dobře připravena a stálo ji to značné ztráty. V Indonésii se díky krizi změnila i struktura ekonomiky.

Z hlavně zemědělské ekonomiky se stala smíšená s relativně velkým podílem průmyslu. Indonésie ale disponuje i velkým nerostným bohatstvím, které se nyní snaží využít. Rozvoj ekonomiky s sebou přinesl ale i řadu problémů, hlavně v oblasti ekologie. Stále významnější roli také hraje turistický ruch.

Velká armáda s vlastními příjmy

Indonéské ozbrojené síly skládající se především z pozemní armády, námořnictva a letectva mají kolem 400 tisíc vojáků. Podle oficiálních údajů jde na obranu jen 0,7 procenta HDP. Jedná se však o zkreslené číslo, protože armáda vyvíjí rozsáhlé hospodářské aktivity. Zisky z nich ale nejsou započítávány na konto obranného rozpočtu. Někteří analytici tvrdí, že celkově může mít indonéská armáda k dispozici až čtyři procenta HDP.

Hlavně výzbroj pozemní armády je dodnes velmi roztříštěná, disponuje neuvěřitelným počtem různých vojenských zbraňových systémů z celého světa. Například hlavním bojovým tankem je německý Leopard 2, ale ve výzbroji má i francouzské AMX-13 či britské FV101 Scorpion a další. Disponuje i celou řadou obrněných vozidel včetně českých Pandur II, Patriot I nebo nákladních vozů Tatra. Speciální jednotky používají i české útočné pušky CZ805 Bren.

Hlavním bojovým letounem indonéského letectva jsou americké stíhačky F-16. Ale disponuje i ruskými Su-27 nebo Su-30. Indonésie chce letectvo modernizovat a pokukovala po ruských Su-35. Před několika týdny ale oznámila, že od nákupu těchto letounů ustupuje a zřejmě koupí francouzské Rafale. Podílí se i na vývoji jihokorejské stíhačky. Mix najdete i ve vrtulníkovém bitevním letectvu. To disponuje jak americkými AH-64 Apache, tak ruskými Mi-35 Hind.

Indonésie jako země, která je tvořena více než 17 tisíci ostrovy, potřebuje i silné námořnictvo. To se opírá o flotilu sedmi fregat dvou tříd nizozemského původu disponujících protilodními raketami. Ve výzbroji má ale i řadu korvet, raketových člunů a dalších hlídkových plavidel. Dále tu najdete i tři ponorky třídy Nagapasa jihokorejského původu, další tři si chce pořídit. A jednu ponorku třídy Cakra. Druhé plavidlo stejné třídy s názvem Nangalla se ale v roce 2021 potopilo i s 53 členy posádky u Bali.

Jak hodnotíte praxi, kdy armáda vydělává podnikáním na svůj provoz?

Zdroj: Britannica