Během Euromajdanu v roce 2014 Čornovolová údajně napadla proruské představitele a podněcovala demonstranty, aby do kanceláře Janukovyčovy strany házeli zápalné lahve.
Bývalá investigativní novinářka a protivládní aktivistka Tetjana Čornovolová se v roce 2012 proslavila zdokumentováním bohatství přísně střeženého komplexu prezidenta Viktora F. Janukovyče. Bývalá poslankyně ukrajinského parlamentu a matka dvou dětí se v posledních dvou desetiletích díky svým suverénním reportážím a ostrým politickým názorům, za které byla brutálně zbita, stala veřejně známou osobností, jež svou neskutečnou odvahou oslnila svět. V boji proti ruským separatistům ztratila manžela, což ji však neodradilo – nyní se sama nachází v prvních liniích, kde ze zákopů operuje protitankovou zbraň Stugna-P.
Ostře odsuzovala Janukovyčovu vládu
Stejně jako svými investigativními reportážemi o vládní korupci, ve kterých si s ukrajinskými představiteli opravdu nebrala servítky, se Čornovolová na Ukrajině proslavila také svým ostrým aktivismem. V roce 2001 se na protestu proti zatýkání nacionalistických aktivistů připoutala řetězem k železniční trati. A v roce 2012 byla zatčena za čmárání graffiti, které názorově oponovalo rozhodnutí prokremelského prezidenta Viktora Janukovyče, jenž chtěl v některých částech Ukrajiny učinit z ruštiny úřední jazyk.
Ačkoli se Čornovolová po boku vysoce postavených aktivistů podílela na celé řadě politických afér, nejvíce ji proslavil incident ze srpna 2012. Novinářka přelezla zeď Janukovyčova rezidenčního komplexu, který se rozkládá na 345 akrech (139,6 ha) zalesněných kopců podél řeky Dněpr, a honosné sídlo, jež bylo veřejnosti lživě prezentováno jako skromné, natočila. Komplex se nazývá Mežihirja, podle parku, ve kterém se nachází.
Zveřejnil(a) Euromaidan Press dne Středa 26. února 2014
Její novinářští kolegové objevili důkazy o tom, že dům tehdejšího prezidenta byl nezákonně zprivatizován společnostmi, které byly různě napojeny právě na Janukovyče. Přičemž park byl poté pronajat vládě.
Přestože Janukovyč líčil během oficiálních prohlídek pro novináře dům jako skromný, veřejnost mohla díky Čornovolové a dalším novinářům nahlédnout i za onu vyumělkovanou politickou oponu. Snímky, které novinářka pořídila, odhalovaly velkolepost a prestiž prezidentského sídla. Nechyběly mramorové sloupy, přistávací plochy pro vrtulníky, nebo dokonce ohrada pro domestikované pštrosy.
Za odhalování vládních lží byla těžce zbita
O Vánocích v roce 2013 byla mladá novinářka přepadena, násilně vytažena z auta a brutálně zbita. V důsledku útoku utrpěla matka dvou malých dětí zlomeninu nosu, četné pohmožděniny a těžký otřes mozku. Jen několik málo hodin před tím, než se stala obětí tohoto přepadení, zveřejnila Čornovolová na svém blogu příspěvek o údajně „venkovském sídle“, které se stavělo pro tehdejšího ukrajinského ministra vnitra, Vitalije Zacharčenka, ve vesnici Pidhirky.
K útoku na novinářku došlo v době, kdy byly demonstrace na kyjevském náměstí Nezávislosti, kde se lidé shromáždili v hněvu nad Janukovyčovým rozhodnutím odstoupit od rozsáhlých politických dohod o volném obchodu s Evropskou unií, stále v plném proudu.
V reakci na napadení Čornovolové se mezi protestanty a vysoce postavenými aktivisty zvedla vlna nevole. Brutální útok na tehdy 34letou aktivistku, k němuž došlo nedaleko Kyjeva, byl jedním z posledních útoků na veřejně známé protivládní aktivisty, kteří se účastnili vytrvalých protestů. Protestů, jež otřásly celou zemí.
Dnes operuje protitankovou zbraň
Na začátku roku 2014 byla Čornovolová zatčena a obviněna z vraždy. A to na základě obvinění z útoku zápalnými lahvemi. Čornovolová však veškerá obvinění popřela a soudní proces označila za „vykonstruovaný“. Dodnes není jasné, jak to vlastně bylo, neboť celá situace byla velmi složitá, nepřehledná a poněkud vyhrocená.
Krátce poté, co nepokoje vyvrcholily svržením ukrajinské vlády, následovala ruská anexe Krymu. Manžel Čornovolové, Mykola Berezovij, byl během ostrých bojů na východě Ukrajiny zabit. Sloužil jako dobrovolník u krajně pravicového praporu Azov.
Zveřejnil(a) Bill Both dne Úterý 22. března 2022
Po divokých událostech Euromajdanu odložila Čornovolová novinařinu stranou a v roce 2014 vstoupila do politiky. Byla zvolena do ukrajinského parlamentu, a to za nacionalistickou a konzervativní Lidovou stranu. V tentýž rok byla rovněž jmenována šéfkou ukrajinského Národního protikorupčního výboru. Po necelých pěti měsících však na tomto postu rezignovala. A to s tím, že Ukrajina ještě není dostatečně silná a vůle lidu vést rozsáhlejší boj proti korupci je stále nedostačující.
S rostoucí hrozbou ruské invaze se bývalá novinářka a politička přihlásila do ukrajinské armády. Absolvovala krátký výcvik jako operátorka protitankových řízených střel Stugna-P – na své konto si od začátku ruské invaze již připsala i několik zásahů. Čornovolová rovněž potvrdila, že v boji proti ruským silám jí po boku asistuje manželova AK-47. Její jednotka, jedna z mnoha umístěných severně od hlavního města Kyjev, má za úkol likvidovat ruské tanky a obrněná vozidla. Ideálně s cílem zastavit, nebo alespoň zpomalit postup ruské armády směrem k hlavnímu městu.
Jak se budou podle Vás vyvíjet další mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem?