Írán vyzbrojuje teroristický Hizballáh, nyní dokonce Moskvu. Zbraně Teheránu stále více ovlivňují dění ve světě

Ačkoli Írán oficiálně žádnou válku již více než 30 let nevede, jeho zbraně často za asistence íránských bojovníků, hlavně z elitních revolučních gard, po světě zabíjely a zabíjejí. V současné době je známé nasazení íránských dronů v Rusku, kde údajně měli být i lektoři, či se Íránci na jejich pilotování možná i podíleli. Ale není to první případ, kdy je taková pomoc zaznamenána. Ačkoli se k ní Írán nehlásí, důkazy a konstrukce mluví proti němu.

Historie útoků je velmi dlouhá

Tato země nejspíše stojí i za útokem, při kterém v roce 2005 v Iráku zahynul britský desátník Lance Alan Blackenbury. Jeho vozidlo zasáhla improvizovaná nálož. To by nebylo nijak výjimečné, používaly se proti koaličním vojákům často, ale konstrukce zbraně byla speciální, obsahovala unikátní měděný penetrátor. Pocházela z Íránu a revoluční gardy ji dle všeho dodaly šíitským milicím. Stejně tak jako protilodní C-802 střelu, která v roce 2006 zasáhla izraelskou korvetu Spear.

Írán, který čelí technologickým embargům, dokázal kopírováním, vlastním umem a spoluprací s různými zeměmi vyvinout velmi zajímavé technologie, které mohou být použity k zákeřným útokům. Dodávky stovek a možná i více sebevražedných dronů Shahed 136, případně klasických Mohajer-6 do Ruska, jsou jen malým střípkem. Nyní se dokonce mluví o možných dodávkách balistických raket, jež jsou kupodivu velmi přesné.

S raketami má Írán velké zkušenosti. Považuje je za způsob, jak útočit na své soupeře, případně jak jimi vybavit své spojence, aby je mohli k takovým útokům použít. Příkladem může být Hizballáh, ten disponuje obrovským množstvím raket a do značné míry je Teheránu podřízen. Mnohé jsou neřízené, například Zelzal 2. Ale Írán vyvinul konverzní sady, jež z nich mohou udělat střely naváděné GPS. Jsou malé, převážejí se v kufříku. V případě Hizballáhu je jasné, že jsou určeny hlavně k útokům na Izrael. Hnutí Írán dodává i různé druhy dronů.

iZdroj fotografie: Fars Media Corporation / Creative Commons / CC BY

Útoky na ropnou infrastrukturu

Podobnou pomoc také poskytuje i hútijským bojovníkům v Jemenu. Ti disponují mnoha druhy dronů, včetně těch sebevražedných. Použity byly nejen k občanské válce, ale i na úspěšné útoky proti ropné infrastruktuře v Saudské Arábii. Jejich stopa opět vede do Íránu. Stejně tak jako původ raket Zelzal-2, které bojovníci používají. Podle všeho jde o odlehčenou verzi íránských Qiam 1. Nejsou sice naváděné, avšak díky velikému doletu mohou být velmi nebezpečné.

Aktivity Íránu napovídají, že rozhodně nehodlá od podobné praxe ustoupit. Stačí připomenout sérii nevyjasněných útoků na různé lodi v oblasti Perského zálivu, které jsou Íránu připisovány. Západní státy by se tedy měly připravit na to, že v případě nějakého konfliktu, hlavně v oblastech zájmů Íránu, by se jejich vojáci mohli s podobnými systémy setkat, a to ne v malých počtech. Proto je třeba proti nim mít vyvinutou i účinnou obranu a předejít zbytečným ztrátám.