Generální tajemník OSN před zahájením protijaderné konference v New Yorku varoval, že svět čelí ještě větší nukleární hrozbě než při vrcholné fázi studené války.
Pokud na Zemi vypukne ozbrojený konflikt, při němž budou použity i jaderné zbraně hromadného ničení, je dosti pravděpodobné, že válka takového kalibru nebude mít vítěze. A to jednoduše proto, že následky jaderného konfliktu budou pro celou plantu takřka neúnosné. Této nepříjemné skutečnosti jsou si vědomi nejen představitelé OSN, kteří nedávno jednali o možnostech omezení nukleárních zbraní, nýbrž také ruský prezident Vladimir Putin, jenž Západ ujistil, že nemá v úmyslu jaderné zbraně použít. Tedy alespoň ne jako první.
Jaderné odzbrojení je v nedohlednu
Abdulla Shaheed, předseda valného shromáždění, jež bylo zahájeno v pondělí 1. srpna v sídle OSN, se jako mnoho dalších přiklání k názoru, že globální jaderný konflikt nebude mít vítěze. A tudíž k němu nesmí za žádnou cenu dojít. Zasedání OSN se týká Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která je základním kamenem pro celosvětovou jadernou bezpečnost. Cílem smlouvy je dosáhnout úplného jaderného odzbrojení a zároveň přispět k rozvoji mírového využití jaderné energie.
S ohledem na rostoucí napětí mezi některými světovými mocnosti je dle Shaheeda nutné dosavadní úsilí o vytvoření světa bez jaderných zbraní přinejmenším zdvojnásobit. „To je poselství, které odhodlaně prosazuji,“ prohlásil předseda.
Do neoficiálního „jaderného klubu“ zemí, které disponují nukleárními zbraněmi, patří momentálně Rusko, Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Čína, Pákistán, Indie a Severní Korea. Někteří odborníci navíc předpokládají, že jaderné zbraně vlastní rovněž Izrael. Dle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která byla podepsána 1. července 1968 a následně vstoupila v platnost v roce 1970, pak jadernou pětku, jež zatím odmítá úplné odzbrojení, tvoří USA, Rusko, Francie, Čína a Velká Británie.
Ruský prezident Vladimir Putin před pár dny potvrdil, že k dosažení svých cílů nehodlá použít jaderné zbraně. Neboť si je dobře vědom veškerých rizik, která by s sebou jaderný konflikt přinesl. Zároveň se však nejvyšší představitelé Kremlu neostýchají pravidelně ohánět bezohlednými výhružkami o shození zbraní hromadného ničení na válkou zmítanou Ukrajinu.
Spojené státy naproti tomu opakovaně argumentují tím, že nukleární zbraně mají v rukou západních mocností především odstrašující roli. Dokud tedy bude jadernými zbraněmi disponovat Rusko či třeba Severní Korea, je velice nepravděpodobné, že by se Západ svého arzenálu vzdal. A to i přes to, že se k tomuto kroku jaderné mocnosti zavázaly.