Přehledná mapa míst, na která byly 24 hodin denně namířeny jaderné střely. Těmto lokacím se vyhněte obloukem

Jaderné velmoci se během studené války, ale i dnes, svým jaderným arzenálem vzájemně zastrašují. Prostě váš soupeř ví, že pokud by zkusil zaútočit některou ze svých jaderných bomb, okamžitě může očekávat ničivou odplatu. Toto jaderné odstrašení zatím funguje, až na dvě pumy svržené v roce 1945 na Japonsko tyto zbraně nikdy nepoužil. Otázkou samozřejmě je, kam by jaderné hlavice na raketách, ale i bomby nesené letouny, vlastně mířily, pokud by konflikt opravdu vypukl.

Cíle střel jsou zadané dopředu

I mezikontinentální rakety s jadernými hlavicemi, které musí překonat nejdelší vzdálenost a letěly by tedy nejdéle, jsou schopny zasáhnout svůj cíl v rámci desítek minut. Je tedy jasné, že v případě jaderného útoku je třeba protiútok provést okamžitě, protože jinak by vaše odvalovací stanoviště mohla být zničena dříve, než střely stihnou vylétnout. Není tedy čas na to, aby se cíle do střel nějak zadávaly, musí být logicky určené.

Kam dnes rakety přesně míří, je samozřejmě tajná informace. Ale cíle jde relativně jednoduše odhadnout. Stačí použít selský rozum. Půjde o strategická místa, jako jsou odpalovací rampy nepřátelských zbraní, velitelská stanoviště, místa protiraketové obrany, letiště, přístavy, vojenské základny a možné i místa klíčové infrastruktury zemí. Nějakou představu nám může dát mapa cílů amerických jaderných zbraní platná v roce 1956.

Vychází z odtajněných materiálů americké administrativy. Jde samozřejmě o údaje staré více než 60 let a mnohé se změnilo. Vyrostly nové základy, změnily se používané zbraně. Navíc některé místa bývalého Sovětského svazu a jeho spojenců patří zemím, které jsou blízkými spojenci USA. Na ně americké rakety s největší pravděpodobností nemíří, není k tomu důvod. Ale pro představu třeba v Moskvě to v roce 1956 byl Kreml, všechna letiště a několik důležitých objektů.

iZdroj fotografie: Piqsels

Od výbuchu je třeba být sedm kilometrů daleko

Je navíc třeba si uvědomit, že jaderné bomby mají velký plošný účinek, který dokáže pokrýt oblast mnoha kilometrů čtverečních. Záleží samozřejmě na síle jaderné hlavice a například tvaru terénu. Obecně ale platí, že šance na přežití dva kilometry od centra výbuchu je takřka nulová. Od dvou do sedmi kilometrů možná, ale můžete být popáleni, ozářeni nebo jinak zraněni. Ve vzdálenosti sedm kilometrů a více je šance přežít velmi vysoká.

Pokud se tedy účinku zbraní obáváte, vyhýbejte se místům, kde jsou strategické cíle, na které by mohly zbraně mířit. Samozřejmě ani to bezpečí nezaručí, nemusíte ani o tom, že je nějaký strategický cíl blízko, vědět. Navíc radioaktivní spad se může šířit velmi daleko. Nemluvě o tom, že by ho po nasazení velkého počtu jaderných zbraní bylo jistě obrovské množství. Hrozila by i takzvaná jaderná zima, které by zlikvidovala zemědělství a mnoho lidí by tak nejspíše zemřelo hladem a na různé nemoci

Jaké strategické cíle jsou v ČR a jeho okolí, na které by mohly mířit jaderné zbraně?

Zdroj: Techinsider