Video: likvidace vojáků v zákopu není vždy snadná, ale „zasetí hrůzy“ dělostřelectvem těsně před útokem může boji zcela předejít

Zákopové boje jsou na ukrajinském bojišti na denním pořádku, protože se fronta již několik měsíců téměř nehýbe. Oběma stranám se daří postupovat jenom lokálně, a to většinou jenom o desítky nebo stovky metrů denně, neboť musí vojáci dobývat jeden zákop za druhým. Video zveřejněné batalionem K2, který spadá pod ukrajinskou 54. mechanizovanou brigádu, předvádí ukázkový a úspěšný boj o zákopy poblíž Bachmutu.

Dron nad zákopy ukázal přesné postavení Rusů

Pohled na zákopový boj je zajímavý především proto, že je komplexní, ukrajinská jednotka totiž poslala nad postavení zvané Cyclop dron, aby přesně věděla, kolik ruských nepřátel se tam nachází, co dělají, a jak celkově vypadá místo, na které chtějí útočit. Záběry tak ukazují ruské vojáky krčící se v úzkých zákopech, často se klikatících, což jim usnadňuje krytí především před různými střepinami. Vidět je také minimálně jeden vchod do maskované zemljanky.

Poté, co ukrajinský dron zkontroloval postavení Rusů, spustila ukrajinská armáda na zákopy dělostřeleckou, a pravděpodobně i minometnou palbu. Zde bylo vidět, nakolik jsou zákopy účinné coby kryty, protože mohutné (zjevně od těžkých dělostřeleckých projektilů) i mnohé menší výbuchy (což budu dopady minometných granátů) sice míří velmi blízko zákopům, ale obránci je vcelku dobře ustojí, potažmo neumírají.

V podobné situaci dokáže dobře skryté vojáky zneškodnit přímý zásah, s běžnou municí toho ale dosáhnout nelze, nebo jen velmi těžko. Přesto má i nepřímá palba dopady hlavně na morálku vojáků, v mnohých z nich probudí strach a vyřadí je tak z boje. Demoralizace a zasetí strachu je ostatně často účinnější než přímý boj. Z takových vojáků mohou být poměrně snadné cíle, případně se rozhodnou sami vzdát.

Útok začíná již v době bombardování

Další fází je potom přesnější bombardování z dronu, které dle všeho předchází útoku ukrajinské pěchoty. Může být přesnější než ostřelování dělostřelectvem, ukrajinští operátoři jsou v tomto doslova mistři, ale ani tak nelze všechny nepřátelské jednotky vždy zničit; někdy navíc granát shozený z dronu ani nebouchne. Již v době, kdy na ruské pozice dopadají granáty, jsou ukrajinští útočníci v pohybu. Vojáci se nedrží ale pohromadě, ale rozptýlí se, aby se mohli krýt a neposkytovali jeden velký cíl. Záběry ze vzduchu naznačují, že využívají i přírodních krytů.

I při vstupu do zákopu je vidět, že má boj určitá pravidla. Někteří z útočníků vstupují do „děr“ a snaží se postupovat, na každém rohu se samozřejmě kryjí. Další vojáci ale zůstávají nahoře, aby kryli své postupující kolegy z vyšších míst, a občas v té souvislosti pokryjí zákop palbou. Relativně rychle se ukázalo, že kombinace těžké dělostřelby a zahájení útoku přinesla ovoce, protože byl zákop prázdný. Ruští vojáci se evidentně stáhli – buď se jim nechtělo bojovat, anebo vyhodnotili, že by neměli šanci útok odrazit, tak raději ustoupili.