Mexiko vede již přes 15 let válku proti drogovým kartelům. Počet mrtvých si nezadá s klasickou válkou

O brutalitě mexických drogových kartelů existuje nespočet důkazů. Bojují nejen s policií a armádou, ale často i mezi sebou nebo s civilisty.

i Zdroj fotografie: Uživatel MX / Creative Commons / CC BY-SA
i Zdroj fotografie: Diego Fernández ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Diego Fernández ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Immigration and Customs Enforcement ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Uživatel Sortica / Creative Commons / CC BY-SA
i Zdroj fotografie: Uživatel Zapata / Creative Commons / CC BY-SA
i Zdroj fotografie: Uživatel ProtoplasmaKid / Creative Commons / CC BY-SA
Další 3 fotografie
Další 3 fotografie
                   

Když v roce 2006 nastoupil k moci mexický prezident Felipe Calderón, rozhodl se, že vymýtí stále rostoucí moc místních drogových kartelů. Poslal proti nim policii a armádu a dostával k tomu i nemalou pomoc Spojených států amerických, do kterých z Mexika směřují tuny a tuny drog. Akce, která by měla být sérií policejních zásahů, se ale změnila v boj, který trvá dodnes. Vyžádal si už více než 300 tisíc lidských životů.

Mexičané zprvu pašovali marihuanu

Mexiko bylo dlouhá léta velkým producentem drog, především marihuany, které se pak vyvážely do USA. Ale ještě v 80. letech v něm neexistovaly žádné mocné drogové kartely jako v Kolumbii. Ta produkovala kokain pro americký trh a vytvořily se zde dva kartely. Medelínský pod vedením vedením Pabla Escobara a kartel Cali. Ty nakonec začaly využívat i zkušenosti mexických producentů drog, aby dostaly své produkty do USA.

iZdroj fotografie: Erik Fenderson ​/ Public Domain
Marihuana

Tím začaly drogové skupiny v Mexiku bohatnout a získávat stále větší moc. Když se v 90. letech kolumbijské vládě a Spojeným států podařilo Escobara zabít a kartel v Cali rozprášit, zaujali Mexičané jejich místo. Začali do USA vozit nejen kokain a marihuanu, ale i heroin, metamfetamin či fentanyl. Na začátku tisíciletí v Mexiku existovaly dvě silné skupiny – kartel v zálivu a kartel Sinaloa.

Fotografie Pabla Escobara iZdroj fotografie: Uživatel Exdopamine / Public Domain
Pablo Escobar

Válka kartelů v předvolební kampani

Mezi nimi se rozpoutal boj, který si jen v roce 2005 vyžádal více než 110 životů. V prezidentské kampani v roce 2006 se boj s kartely stal velkým politickým tématem, především pro vítěze voleb Felipe Calderóna. Ten krátce po svém zvolení poslal vojáky a policisty do Michoacánu, aby zde ukončili drogové násilí. Nerozpakovali se proti kartelům používat i těžkých pěchotních zbraní. V roce 2009 se zde vojákům podařilo zadržet jednoho z bossů Arnolda Rueda Medinu. Kartel v odplatě zaútočil a zabil tři policisty a dva vojáky.

iZdroj fotografie: Diego Fernández ​/ Public Domain
Vojáci v Michoacánu

Akce se nakonec rozšířily na celé území Mexika, nejvíce ale do oblastí přiléhajících k hranici Spojených států jako Ciudad Juárez, Tijuana a Matamoros. To rozpoutalo doslova vlnu násilí, při kterém vojáci a policisté útočili na představitele kartelů, ti zase na ně. Třeba v roce 2010 bylo jen v souvislosti s drogovou válkou zaznamenáno kolem 15 tisíc vražd. Jejich oběťmi byli nejen členové gangů, policisté a vojáci, ale i lidé, kteří jim pomáhali, případně náhodní svědci.

iZdroj fotografie: Diego Fernández ​/ Public Domain
Zatčení člena kartelu

Polovojenské jednotky

Ani po skončení Calderónova mandátu válka neustala. Protože drogové kartely disponovaly silnými jednotkami, pokusili se jim majitelé půdy hlavně na jihu Mexika bránit vlastními polovojenskými jednotkami. Ty ale nakonec začaly často bojovat i proti sobě. V roce 2014 se stal jeden z neznámějších incidentů drogové války, při kterém bylo místními policisty a kartelem Guerreros Unidos uneseno 43 levicově zaměřených studentů ve městě Iguala. Nakonec byli zavražděni.

iZdroj fotografie: Uživatel Sortica / Creative Commons / CC BY-SA
Graffiti připomínající únos 43 studentů v Iguala

Do války proti kartelům byly intenzivně zapojeny i Spojené státy, především americká DEA, která se snaží zmírnit příliv drog z Mexika do země. USA Mexiku poskytly pomoc ve výši již několika miliard dolarů nebo řadu zpravodajských informací. Zatím bez valného výsledku. Mnoho kartelů a jejich představitelů se sice podařilo zadržet a zničit, ale na jejich místo většinou rychle nastoupí nové skupiny.

iZdroj fotografie: Immigration and Customs Enforcement ​/ Public Domain
Zatčený drogový boss Joaquín Guzmán

Chudoba a nízká vzdělanost

Situace v Mexiku jejich vzniku velmi nahrává. Zvláště na venkově a menších městech existuje velmi extrémní chudoba, která je v rozporu s majetkem bohatých Mexičanů. Členové chudých vrstev také mají jen omezené vzdělání. Práce pro drogové kartely je pro ně příležitost, jak se z chudoby dostat. V zemi také vládne obrovská míra korupce, a to jak na místní, tak vysoké úrovni. Kartely si často platí místní policisty a politiky, zkorumpovat se ale mnohdy nechají i politici na vysokých místech.

iZdroj fotografie: Uživatel Zapata / Creative Commons / CC BY-SA
Demonstrace Mexičanů proti drogovému násilí

V zemi je také relativně snadný přístup ke zbraním. Mexičané mají ústavní právo držet zbraň, ale zbraně pro kartely se sem dostávají především z USA nebo ze zemí střední Ameriky, kde ještě před nedávnem byly válečné konflikty. Gangy tak bývají vyzbrojeny útočnými puškami AR-15 nebo AK-47 či jejich odvozeninami. Kartely ale mají k dispozici i kulomety nebo granátomety M203, kterými útočí na vládní síly.

Vláda nemá rozsáhlá území Mexika pod kontrolou, vládnou v nich narkobaroni buď přímo, nebo skrz zkorumpované a zastrašené guvernéry jednotlivých států či vedoucí představitele měst. Korupce se rozšířila i do armády a v současnosti je v Mexiku jen minimum nezkorumpovaných bezpečnostních složek. Američané si stále jasněji uvědomují, že dokud bude poptávka, bude i nabídka a v Mexiku situaci nevyřeší. Sice se jim každoročně daří zabavit stovky až tisíce tun drog, ale vědí, že drtivá část jim unikne.

Mexico Drug War

Zveřejnil(a) Sebastian Parry dne Pátek 17. června 2011

Současný mexický prezident Andrés Manuel López Obrador po svém zvolení sliboval, že se pokusí válku mezi vládou a kartely vyřešit, v roce 2019 dokonce vyhlásil její konec. Faktem ale zůstává, že násilí v Mexiku se nijak nesnižuje a stále umírají tisíce lidí ročně. V současnosti je za nejsilnější kartel označována skupina CJNG, která se i na sociálních sítích opakovaně chlubila silou svých ozbrojenců. V roce 2015 zabila 15 mexických důstojníků a v roce 2020 se pokusila o atentát na šéfa policie v Mexiko city.

Jak by bylo podle vás možné ukončit řádění mexických drogových kartelů?

Zdroj: Cfr

Galerie

Další 3 fotografie
Další 3 fotografie
Diskuze Vstoupit do diskuze
88 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Poláci jsou na Čechy už vážně naštvaní: V obchodech mají kvůli nim prázdné regály
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Experimentální zbraň 2. sv. války: Pekelné kolo bylo tak nebezpečné, že raději skončilo už ve fázi testování
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Potraviny, které přirozeně překonají únavu aneb Energie na celý den a prospěšné látky k tomu
adbz.cz
adbz.cz
Skvrny od oleje a paliva je potřeba odstranit co nejdřív. Dají se vyčistit i bez námahy