Silné námořnictvo již staletí znamená možnost prosazovat své zájmy ve světě. Mocnosti se bez něho neobejdou. Vyžaduje ale i bohatou ekonomiku.
Od druhé světové války vládly oceánům Spojené státy americké. Svoji sílu opíraly o flotilu letadlových lodí s moderními letouny a o ponorky s balistickými raketami. I tyto zbraně budou pravděpodobně klíčové pro posuzování síly všech námořních flotil v roce 2030 a po něm. Ale zatímco se v minulosti nejsilnější námořnictva plavila hlavně kolem Evropy, v poslední době se soustřeďují v mořích a oceánech omývajících Asii. A jak to bude asi vypadat za deset let?
Spojené státy americké
Američané budou kolem roku 2030 v polovině velkého plánu na modernizaci svého námořnictva. Ale zároveň pro pro ně bude kritické období, protože počty jejich plavidel mohou začít klesat, i když jejich cílem je mít více než 300 hladinových plavidel vzhledem v rostoucí síle Číny. V roce 2030 by měla výt v provozu již třetí letadlová loď třídy Gerald R. Ford, která nahrazuje současnou třídu Nimitz.
O rok později by měla být hotova i nová třída atomových ponorek nesoucích balistické střely, která by měla nahradit současné nosiče třídy Ohio. V příštích letech se ale plánuje i neustálá výstavba torpédoborců Arleigh Burke, kterých by mělo být postaveno více než 30.
Zvýšit se má i počet výsadkových plavidel, které kromě vrtulníků mohou nést i letouny F-35B. Předpokládá se, že na začátku příštího desetiletí by měl být znám i nástupce lodí Combat Ship Littoral.
Velká Británie
Ačkoli v příštích letech bude námořnictvo méně početné, než bývalo, bude paradoxně silnější než dosud. Hlavní roli v tom hrají dvě letadlové lodi třídy Queen Elizabeth s až 50 letadly F-35B na palubě. Navíc mohou sloužit i jako výsadková plavidla. Zmenší se ale počet torpédoborců ve službě.
V plánu je však stavba osmi raketových fregat třídy City. Britské námořnictvo předpokládá, že i nadále bude provozovat i čtyři ponorky s balistickými raketami a sedm útočných ponorek na jaderný pohon.
Rozrůstající se Čína
Stále sílící námořní velmocí je Čína. Již dnes je počtem lodí tím nejpočetnějším námořnictvem na světě, ale není tomu tak co do tonáže a třídy lodí. Nyní již země vlastní několik dobrých konstrukcí, kterými jsou torpédoborce Type 052D, fregaty Type 54A a korvety Type 056 a výsadkové lodě Type 071. V Jejich výstavbě bude pokračovat a v plánu jsou i další druhy těchto lodí, například torpédoborců Type 055.
Kolem roku 2030 by Čína měla mít ve výzbroji i čtyři letadlové lodě. Nyní provozuje dvě a ve výstavbě je třetí. Jejich velikost se postupně zvětšuje. Velké úsilí bude muset věnovat i svým ponorkám s balistickými raketami. Čína disponuje ponorkou Type 094 Jin. Ta se ale vyznačuje velkou hlučností, což nesvědčí o jejích kvalitách. Mluví se o moderním nástupci Type 096.
Stále silnější Indie
V posledních letech Indie pokračuje v ambiciózním program posilování svého námořnictva. Pokud budou plány Indie realizované, mohla by být kolem roku 2030 druhým nejpočetnějším námořnictvem na světě. Včetně tří letadlových lodí Vikramaditya (pokud nebude již vyřazena a nahrazena právě lodí Vishal, což je také diskutovaná varianta), Vikrant a Vishal, přičemž ve trojici by mohly nést spolu výrazně více než stovku letounů a vrtulníků.
Podle známých informací chce indické námořnictvo k nim mít devět torpédoborců. To je ale s ohledem na počet plánovaných letadlových lodí málo a Indie bude s největší pravděpodobností nucena jich postavit a do výzbroje zařadit mnohem více, aby byla schopna letadlové lodě efektivně chránit.
Totéž platí o fregatách pro boj s ponorkami, protože Pákistán velmi reálně uvažuje o stavbě vlastních ponorek s jadernými střelami. Minimálně tři ponorky s balistickými raketami chce mít i Indie, první z nich Arihant je již ve službě a další ve výstavbě.
Rusko je naopak stále slabší
Ambiciózní plány Ruska počítaly s velkou modernizací námořnictva, ale vzhledem k ekonomickým potížím země a dopadům ekonomických sankcí se je nedaří plnit. Hlavní sílu ruského námořnictva kolem roku 2030 bude tvořit osm ponorek třídy Borei s balistickými raketami. Pro nutné rekonstrukce, modernizace, ale i běžné údržbové práce a opravy u větších hladinových lodí v rozpočtu ruského námořnictva docházejí peníze.
BREAKING: a Russian MiG-29 jet fighter from the Admiral Kuznetsov air carrier reported crashed in the Mediterranian Sea
Zveřejnil(a) UKRAINE TODAY dne Pondělí 14. listopadu 2016
V reálu se tak počet aktivních lodí pomalu zmenšuje. Typickým příkladem je skutečnost, jak se v současnosti s technickými problémy potýká jediná ruská letadlová loď, která Rusku zbyla, Admirál Kuzněcov. Ta je již 30 let stará a v současné době mimo službu. Stojí v docích a probíhá na ní rozsáhlá oprava a přestavba po těžkém požáru, který ji v roce 2019 téměř zničil. Hotovo má být v roce 2022.
Stavba plánované nové letadlové lodi třídy Štorm je tak spíše z říše snů. Nedobře to vypadá i s projektem nových torpédoborců Líděr. Ale na druhou stranu není dobré Rusko v tomto ohledu příliš podceňovat, ruští konstruktéři vojenské techniky právě v takovýchto situacích uměli v minulosti poměrně často nalézt náhradní nová a často i levnější netradiční řešení, která jejich handicapy uměly alespoň zčásti eliminovat.
Které další námořnictvo byste zařadili mezi nejsilnější na světě?