Pentagon zpracovává plány vyzbrojení Ukrajiny: Firmy nestíhají plnit zakázky. Podporu dostává především výroba dronů

Ve snaze o zajištění rychlého vyzbrojení Ukrajiny proti agresivnímu Rusku vyhlásil Pentagon „zbrojní konkurz“, prostřednictvím něhož vyzval příslušné společnosti, aby nabídly své zbraně a systémy, jež by mohly být na Ukrajinu spěšně dodány. Toto opatření není jen pouhým nakročením k intenzivnější spolupráci mezi Pentagonem a zástupci zbrojního průmyslu, nýbrž především ukazatelem toho, jak náročné je v reakci na probíhající konflikt posílit zbrojařskou produkci. Na výzvu odpovědělo přes 300 firem. 

Potřeba naplnění strategických cílů

Dne 22. dubna zveřejnil americký Pentagon informační formulář s požadavky a kritérii, které musí být firmy schopny v rámci případné vzájemné spolupráce naplnit. Žádal v něm jednotlivé zbrojařské společnosti, zabývající se vývojem systémů protivzdušné obrany, bezpilotních letounů, komunikačních technologií a mnoho dalších, o poskytnutí informací potřebných k evaluaci jejich výrobních postupů a kapacit.

V důsledku pandemie se zbrojařské společnosti potýkají s řadou nadále přetrvávajících problémů, například s nedostatkem pracovních sil. V dodavatelském řetězci tak vznikají mezery, které je potřeba urychleně odstranit. Pentagon, jenž čelí náporu otázek, jak doplnit americké i spojenecké zbrojní zásoby, byl proto donucen přistoupit k realizaci zcela nového plánu.

V pátek 6. dubna vypršela dotázaným firmám lhůta pro předkládání jejich návrhů a nabídek. Představitelé Pentagonu tak nyní čeká náročné přezkoumání materiálů od více než 300 společností. Dle Billa LaPlante, šéfa akvizic Pentagonu, intenzivnější spolupráce se zbrojařským průmyslem významně urychlí výrobní linky a posune americké ministerstvo obrany o krok blíže k dosažení nynějších strategických cílů.

Z tohoto prohlášení vyplývá, že hlavním cílem Pentagonu je nyní především urychlení výroby a navýšení kapacit v rámci průmyslových zásob zbraní a dalšího vojenského vybavení. A to ideálně takového vybavení, které lze rychle exportovat a nasadit do boje bez nutnosti speciálního výcviku.

Společnosti tak musely ve formuláři uvést například časové rozmezí, v němž mohou být jejich systémy dodány, maximální měsíční produkci, i zda je možné omezit výrobu méně potřebných systémů ve prospěch těch nejnutnějších. Popřípadě také, co je potřeba k zahájení produkce zbraní, které nejsou momentálně ve výrobě, přestože by byly pro ukrajinské síly vhodné. K dotazu, kdy může ministerstvo začít zadávat zakázky, neposkytl mluvčí Pentagonu, John Kirby, žádné další podrobnosti.

Fond pro Ukrajinu se tenčí

Bill LaPlante rovněž uvedl, že ministerstvo obrany vyčerpalo již téměř 4,5 miliardy korun z finančních prostředků vyčleněných pro Iniciativu na podporu bezpečnosti na Ukrajině. To je více než polovina z celkové částky, jež byla pro tuto investiční kampaň vyhrazena (přes 7 miliard korun).

NEW: Biden officially announces $100 million more in military aid to Ukraine including artillery ammo, munitions, radars, and other equipment.

The move nearly exhausts Biden’s ability to give 🇺🇦 weapons from Pentagon stockpiles. The US has about $150 million left in that account pic.twitter.com/KAzWIEdQti

— Jack Detsch (@JackDetsch) May 6, 2022

Například samotná smlouva se společností AeroVironment na bezpilotní systém Switchblade má hodnotu téměř půl miliardy korun. V rámci ukrajinské iniciativy pak byla přidělena 1 miliarda korun na přepravu zbraní a téměř 1,5 miliardy korun na komunikační vybavení. Přes půl miliardy korun putovalo na střely krátkého dosahu Advanced Precision Kill System.

Dále pak půl miliardy korun na bezpilotní letoun Puma, 174 milionů korun na renovaci vozidel M1151 Humvee a 118 milionů korun na zdravotnické vybavení a zásoby. Částka 48 milionů korun byla vyhrazena pro nákup dalekohledů a 29 milionů korun na potraviny MRE. LaPlante v prohlášení uvedl, že ministerstvo obrany má již plány i pro zbývající finanční prostředky, podrobnosti ovšem neposkytl.

Je potřeba doplnit vlastní zásoby

Zatímco Pentagon spěšně zpracovává plány pro zásobování Ukrajiny potřebnými zbraňovými systémy, pozornost směřuje také k navýšení svých vlastních zásobních kapacit. V březnu tohoto roku schválil Kongres zákon o dodatečných rozpočtových prostředcích pro Ukrajinu ve výši 329 miliard korun. Ten mimo jiné zahrnoval také 85 miliard korun pro americké ministerstvo obrany. Peníze mají být využity právě k doplnění nezbytných rezerv.

Armáda rovněž aktivně jedná o smlouvách na rakety Stinger, vyráběné společností Raytheon. Očekává, že první zakázky by mohly být zadány ještě tento měsíc. Podle LaPlante je pak téměř „na spadnutí“ také zakázka na rakety Javelin z linek společnosti Lockheed Martin. Dosud disponovala americká armáda modely F, nyní budou navíc zbrojní sklady doplněny o novější model G. Podle Pentagonu je poskytování zbraní Ukrajině z vlastních zásob testem připravenosti, který pomůže odhalit veškeré nedostatky v obranyschopnosti země v rámci nečekaných krizí.

Spojené státy za druhé světové války předvedly neuvěřitelný výkon při přechodu svého průmyslu na válečnou výrobu. Jednalo se o jeden z důkazů, čeho je schopen tržní systém ve spojení s odhodláním lidí. Symbolem se staly nákladní lodě třídy Liberty, kterých se v letech 1941 až 45 vyrobily téměř tři tisíce. Prototyp byl spuštěn na vodu za pouhých 150 dní a výroba jednotky trvala i pouhých 120 hodin. Lodě měly zásadní vliv na průběh války. Američané jsou zřejmě opět odhodláni ukázat, co jejich průmysl dovede, když je potřeba.

Jak hodnotíte nový plán Pentagonu na dodávky zbraní na Ukrajinu?

Zdroj: DefenceNews