Mnohé postkomunistické státy se potýkají s problémem zastaralosti techniky. V 90. letech musely transformovat ekonomiky, zůstala jim sovětská výzbroj.
Jednou z nejsilnějších armád v Evropě je dnes ta polská. Země, která má historicky špatné zkušenosti s okupací svého území a musela se opakovaně prát za svoji nezávislost, se obává především Ruska, se kterým na severu (Kaliningradská enkláva) přímo sousedí. Ačkoli již řadu let například oproti Česku dává do armády velké množství prostředků, čeká ji ještě celá řada dalších modernizačních kroků.
Počty vojáků mají růst
Polsko má nyní ve zbrani kolem 160 tisíc mužů a žen, což je na evropské poměry velmi úctyhodné číslo. Hlavně kvůli nebezpečí ze strany Ruska, případně ruského spojence Běloruska, ale polská vláda nehodlá zaspat. Počet vojáků chce v dalších letech navýšit až na čtvrt milionu. Je také jednou z mála zemí NATO, která do armády dává více než dvě procenta svého HDP.
I přes to, že jde o velmi vysoké částky, polská armáda stále stojí před úkolem své síly i nadále rozsáhle modernizovat. Povedlo se jí to jen v některých oblastech. Avšak armádní velitelé v Polsku vědí, že některé jimi používané systémy jsou i 40 let staré a pocházejí ještě ze sovětské éry. Laicky řečeno jsou dnes takřka nepoužitelné, případně proti moderním zbraním málo účinné.
Jedním z příkladů může být tankové vojsko. Většinu tanků ve výzbroji Polska tvoří T-72, případně jejich polská modernizace PT-91. Tyto tanky jsou zastaralé a proti moderním soupeřům nemají šanci. Poláci již v minulosti část tanků nahradili, a to konkrétně německými Leopard 2, i když ne všechny jsou modernizované. Proto se Polsko také rozhodlo zakoupit americké tanky Abrams v nejnovější verzi M1A2 SEPv3.
Volba tanku není bez rizika
Jde bezpochyby o silné stroje, jedny z nejlepších na světě, ale otázkou je, zda si tím země nepřidělala jen problémy. Bude totiž vyzbrojena hned třemi typy MBT o jiné hmotnosti. Bude tedy potřebovat součástky na tyto tanky, speciální vyprošťovací vozidla a další vybavení. Pravdou zůstává, že v minulosti podle mnoha odborníků byla řada zbrojních polských rozhodnutí přinejmenším kontroverzních.
Polsko ale potřebuje například nová bojová vozidla pěchoty, protože stále využívá stará BMP-1. Chtělo by je nahradit například svým vyvíjeným strojem Borsuk. Moderní ve smyslu splnění dnešních požadavků na tyto vozidla má jen obrněné transportéry typu Rosomák, což je odvozenina od finského stroje Patria XC-360. Naopak se daří modernizovat dělostřelectvo houfnicemi Krab. Polsko má objednáno i 20 raketových systémů M142 HIMARS.
Investice se soustředily i do protiletadlové a protiraketové obrany. Zatím má země objednané dvě baterie amerických střel Patriot, mluví se o pořízení dalších šesti. Pro protiletadlovou obranu krátkého dosahu mají sloužit systémy Poprad, jehož komplex tvoří sedm vozidel 4×4 Zubr, z toho čtyři vybavené čtyřraketovými dálkově ovládanými věžemi s raketami Piorun, jedním Zubrem s radarem N-26, velitelským vozidlem a posledním s úlohou spojovacího vozidla. I když část protiletadlové obrany je v polské armádě ještě dnes stále závislá na systémech z dob SSSR.
Polsko nakoupí F-35
I letectvo má země modernizované jen napůl a chystá se to radikálně změnit. Jeho oporou jsou stíhací letouny F-16. Ale ve výzbroji má stále MiG-29 nebo Su-22. Proto se Polsko rozhodlo objednat si 36 letadel páté generace F-35, která mají stárnoucí, zejména ruské stroje, nahradit. Pro své letouny kupuje i speciální sekundární podvěsnou výzbroj. Je jedním z provozovatelů střel s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM a zvažuje i koupi varianty s prodlouženým doletem přes 900 kilometrů.
Například ve vrtulníkovém letectvu se Polsko ale stále spoléhá na staré ruské bitevní stroje Mi-24. V transportním má své vrtulníky Sokol, ale i řadu ruských typů. Mělo v minulosti velký podnik schopný vrtulníky vyvíjet ve špičkové světové úrovni, ale v nepodařené privatizaci o tyto kapacity přišlo. A tak se ruské vrtulníky již léta snaží nahradit alespoň dovozem, ale výběrová řízení provázely nejasnosti a stále se je dotáhnout nedaří. Pro speciální síly má objednány alespoň čtyři americké Black Hawk.
Velký úkol stojí i před námořnictvem. To se opírá o dvojici postarších amerických raketových fregat třídy Oliver Hazard Perry a ponorku Orzel ruské třídy Kilo. V roce 2021 Polsko vybralo konsorcium, které by pro něj mělo postavit nové fregaty Miecznik, ale program se stále mění. V plánu je také pořídit si tři útočné ponorky s „pohonem nezávislým na vzduchu“. I nad tímto programem je řada nejasností.
Jak hodnotíte sílu polské armády?
Zdroj: FPRI
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 17938
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 12774
