Na dně Lamanšského průlivu potápěči identifikovali ponorku HMS D1, první ponorku na světě, kterou chápeme jako moderní.
Ponorka HMS D1 patří mezi čtyři typy ponorek tzv. třídy D, které vyráběla Velká Británie na začátku 20. století. Na svoji dobu se jednalo o revoluční plavidla, která definovala směr vývoje ponorek následujících generací. Jednalo se o první plavidla vybavená bezdrátovou komunikací nebo torpédomety na přídi i na zádi. Vrak HMS D1 byl na dně Lamanškého průlivu objeven již před nějakou dobou, ale až donedávna se věřilo, že se jedná o německou ponorku.
Ve všech směrech revoluční
Velká Británie se dostala výrobou ponorek HMS D1 do obrovské výhody, neboť 49,7 metrů dlouhé plavidlo disponovalo technologiemi, o kterých si jeho konkurenti mohly nechat jen zdát. Ponorka byla celkově rychlejší, výkonnější, pokročilejší a ovladatelnější. HMS D1 byla navržena roku 1907, do provozu uvedena v roce 1909 a ve službách námořnictva „sloužila“ až do roku 1918, kdy byla potopena jako cvičný cíl během tréninku střelby na terč.
Mezi největší výhody ponorky patřila například možnost operování i mimo pobřeží, neboť zásoby paliva jí vydržely až na týden. HMS D1 tak mohla ničit nepřátelské lodě a nebyla odsouzena k pouhému střežení pobřeží. Výhodu poskytovalo i vybavení bezdrátovými komunikačními prostředky, nebo přidanými torpédomety na přídi i na zádi, které MHS D1 umožnily zasáhnout cíl, který se nacházel za ní, bez nutnosti otočení celého trupu.
Identifikace trvala roky
Kvůli složitému a nákladnému procesu pořizování fotografií a dokumentace, trvala identifikace vraku celé tři roky. Potápěči pořizovali snímky vraku v hloubce 50 metrů, které se následně předkládaly historikům, kteří je porovnávali s originálními nákresy a dokumentací plavidla. Historici nakonec určili britskou ponorku podle celkového uspořádání a charakteristických znaků, na jejichž základě začali vrak zkoumat podrobněji.
Vrak ponorky HMS D1 má historicky obrovský význam, jedná se totiž o jeden z nejlépe zachovaných vraků ponorek, které sloužily v první světové válce. Díky celkové zachovalosti navrhl veřejnoprávní subjekt Historic England jeho zápis do seznamu chráněných historických památek, který následně provedla britská vláda. HMS D1 je tedy nyní právně chráněna, ale zároveň „přístupna“ návštěvníkům.