Prezident Putin vyhrožuje jadernými zbraněmi. Jejich použití může mít několik podob a každá znamená nezměrné riziko

Rusko v konfliktu na Ukrajině, který se mu podle všech náznaků nedaří podle jeho plánů, vsadilo na další kartu. Je jím hrozba jadernými zbraněmi. Že se je chystá použít, nezaznělo přímo, ale ruský prezident Vladimir Putin je uvedl do nejvyšší bojové pohotovosti. Svět nyní spekuluje o tom, co jeho rozhodnutí vlastně znamená, a pokud by je Rusko použilo, tak jakým způsobem. Možností je několik, stejně jako možností reakcí světa.

Putinova formulace je nejasná

První otázkou je, co vlastně tato výhrůžka znamená. Putin prohlásil, že jaderné síly uvádí do zvláštního režimu bojové pohotovosti. To samozřejmě může znamenat, že může být více jaderných zbraní připraveno k odpálení než v případě běžného stavu. Ale i během něho mají státy možnost řádově v minutách odpovědět na jaderný útok, i když samozřejmě ne veškerým arzenálem. Západ tyto výhrůžky odmítl.

Podle dostupných údajů Ruská federace disponuje více než šesti tisíci jadernými hlavicemi. Ale nemůže je všechny hned nasadit, protože jen zhruba 1 500 jich je v aktivním stavu. Ale ani v tomto případě si nelze představit, že jsou všechny osazeny na nosičích či uvnitř strategických bombardérů a vojáci jen čekají na rozkaz k jejich použití. Ovšem příkaz Putina může znamenat, že připraveno jich může být více, než je obvyklé, a další hlavice se aktivují.

Ruská jaderná doktrína říká, že by země svými zbraněmi reagovala na jaderný útok na svoje území, případně by je mohla použít, kdyby byla existence země ohrožena konvenčním útokem. Je tedy otázkou, zda jako takový útok vnímá i ekonomické sankce Západu. Jelikož jaderné velmoci jako USA, Velká Británie či Francie se na Rusko nechystají vypustit jaderné zbraně a ani na něj útočit, odmítají dokonce zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou, jen aby se síly NATO nedostaly do střetu s ruskou armádou, je tedy otázka, co má Rusko v plánu.

Výhrůžka s cílem zastřašit

Může jít samozřejmě o hrozbu, takzvanou eskalaci k deeskalaci, kdy jedna strana pohrozí jadernou zbraní a chce, aby se druhá strana zalekla a místo zostřování konfliktu začala couvat. Což může být v situaci, kdy se Rusku na Ukrajině nedaří a Západ zostřuje sankce proti němu, reálné. Případně by tím Rusko chtělo západní státy přimět k menší podpoře Ukrajiny a například k tomu, aby ji nezásobovaly moderními zbraněmi.

iZdroj fotografie: Vladislav Falšivomonetčik / Creative Commons / CC BY-SA

Pokud se ale Rusku nebude dařit jeho postup na Ukrajině, je tu i reálná možnost, že se Putin může rozhodnout jadernou zbraň nasadit zde. Nejednalo by se o mezikontinentální střelu, ale o druh taktické zbraně s „omezeným“ výkonem, srovnatelným například s Hirošimou. Ta by byla pro velké město smrtelná, ale spíše by mohla být nasazena proti soustředění vojsk. Cílem by bylo je zničit a zároveň nepřítele zastrašit. Výkonné zbraně jsou s velkou pravděpodobností vyloučeny, protože by zamořily velkou část území, možná i toho ruského.

Otázkou je, jak by v tomto případě reagovaly ostatní jaderné velmoci, protože i takové použití jaderné zbraně by bylo v rozporu s veškerými pravidly a mezinárodními dohodami. Teoreticky by nemusely reagovat vojensky nijak a soustředit se jen na sankce, čímž by Rusko, a nejenom Rusko, jen utvrdily v tom, že takovéto omezené použití zbraní je téměř beztrestné. Mohly by samozřejmě použít své jaderné zbraně s rizikem další jaderné eskalace. Obě možnosti jsou špatné a je otázka, zda existuje něco mezi nimi.

Málo uvažovaná alternativa jaderného útoku

Téměř nikdo ale nezvažuje ještě jednu možnost. Putin je sankcemi zahnán do kouta. Pravděpodobně velkým problémem je pro něj blokace ruského majetku v zahraničí a především majetku ruských oligarchů, kteří mohou na toto jednání světových velmocí a organizací reagovat i snahou odstranit Putina z vedení Ruska a nějak se se Západem dohodnout. Tohoto si je ruský prezident podle všeho také dobře vědom.

Je si také vědom toho, že v historii veškeré finanční prostředky takzvaně zablokované v rámci sankcí nikdy nebyly dotyčným zemím a jejich občanům vráceny a de facto došlo k jejich odcizení. Příklady Srbska, Iráku, Sýrie a jiných zemí jsou dostatečně výmluvné. A tak je na zvážení ještě jeden jeho možný postup. Putin může například někdy v nejbližší budoucnosti svým prohlášením veřejně požadovat navrácení ruského majetku a majetku ruských občanů v zahraničí do nějakého termínu, protože to vzhledem k historickým faktům považuje za krádež.

Tím by také do jisté míry eliminoval rozhořčení ruských oligarchů nad jejich ztrátami kvůli sankcím. Svůj takto formulovaný možný požadavek by pak mohl podpořit prohlášením, že v případě nevrácení takto dle něj odcizených majetků Ruska a jeho občanů provede jeden demonstrativní atomový úder na vybranou část světové ekonomické infrastruktury s cílem způsobit větší škody, než je objem podle něj ukradených prostředků.

Zřejmě by zdůrazňoval, že by šlo o dopředu avizovaný a jediný úder, který by podle něj nebyl zahájením atomové války. Šílený je na to dost a v rámci své vlastní logiky by to v jeho očích mohlo mít smysl. Představte si třeba, co by to se světovou a americkou ekonomikou udělalo, kdyby byl zničen například Panamský průplav.

Poslední možností je použití většího počtu jaderných zbraní Ruskem, na který by musely velmoci pravděpodobně reagovat jistě. Tento scénář je ale téměř nepředstavitelný. Země světa disponují tak velkým počtem hlavic, že by takový konflikt s největší pravděpodobností znamenal zánik civilizace v současné podobě, ne-li veškerého lidstva.

Co je podle vás cílem Putina, když straší jadernými zbraněmi?

Zdroj: NationalWorld