Spekulace o větší čínské vojenské pomoci Rusku jsou nesmyslné. Peking by byl sám proti sobě, nepotřebuje Moskvu silnou

Média od počátku konfliktu spekulují o pomoci Rusku ze strany Číny. Peking doposud neodsoudil ruskou agresi a západní sankce nepodporuje. Čínská vyjádření jsou zdrženlivá a je znát i obrovský vliv asijské velmoci v OSN. Veškeré spekulace ovšem pozbývají smyslu, podíváme-li se na problém čistě z faktických hledisek. Vlažná čínská vyjádření příliš jasně naznačují, že Rusku se čínské pomoci nedostane. I Peking je nepochybně překvapený tím, co se na Ukrajině děje.

Pro Čínu je mnohem důležitější Hedvábná stezka

Ukrajina je součástí obřího čínského projektu Hedvábná stezka, Peking investoval na Ukrajině přes osm miliard dolarů (180 miliard korun) a, na rozdíl třeba právě od České republiky, je v Kyjevě skutečně důležitým investorem. V zemi pracuje několik tisíc Číňanů, což samo o sobě při trvalém ostřelování ukrajinských měst nese velká rizika diplomatické roztržky. Kyjev je strategickým partnerem pro Čínu a ta o tuto válku jistě nestojí.

Je vysoce pravděpodobné, že při setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina na olympijských hrách oba vůdci neřešili hokej. Čína pravděpodobně byla informována o chystané invazi, ale ani ona jistě neměla představu, jak se konflikt zvrhne, o čemž svědčí i počáteční mlčení čínských úřadů k dění na Ukrajině. Je-li pravda, že Rusko požádalo své čínské „přátele“ o vojenskou pomoc, bude tato žádost s největší pravděpodobností oslyšena.

Již teď se dá těžko odhadnout, jaké škody utrpěly rozsáhlé čínské investice. V rámci budování Hedvábné stezky totiž Čína investuje do vystavění přístavních terminálů a logistických sítí na Ukrajině, především do železnice. Ruská agrese tuto činnost poškozuje a hlavně brzdí. Důležitým článkem Hedvábné stezky se stalo Polsko, ale to teď bude s Ruskem a Běloruskem spolupracovat na budování železnice asi těžko. Zbývá Ukrajina.

Peking je pomalu tlačený k výraznější reakci

Během včerejška proběhla sedmihodinová diplomatická schůzka mezi Čínou a USA, navíc Biden bude telefonicky hovořit se Si Ťin-pchingem. Nepřinesla výrazné změny v postoji Číny, ale ty se již dají vysledovat. Před několika dny dvě významné čínské banky zpřísnily úvěrový přístup Ruska. Pochopitelně se nejedná o nijak zásadní krok, ale samo o sobě to o lecčems svědčí. Navíc čínský velvyslanec v USA Čchin Kang již deklaroval čínskou ekonomickou pomoc Ukrajině.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyslal Číně jasný vzkaz, pomůže-li Rusku vojensky, výrazně to pocítí. Navíc dle amerického zpravodajství se výše zmíněná sedmihodinová schůzka týkala především Tchaj-wanu, což jasně hovoří o prioritách obou zemí. Sporný status Čínské republiky jasně naznačuje, že ani pro Čínu není Rusko až tak důležité. Čínská rétorika se navíc postupně mění.

Kang při jednání jasně řekl, že Ukrajina je suverénní země, zatímco Formosa je čínské teritorium. Ministr zahraničí Číny, Wang I, již v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině použil slovo válka. To je v ostrém kontrastu s děním na počátku, kdy Čínou ovládaná OSN údajně měla zakazovat svým úředníkům toto slovo v souvislosti s konfliktem používat. Je až příliš zjevné, že mezinárodní postavení Ruska je kritické a Peking si je toho velmi dobře vědom.

Čína by podporou Ruska byla sama proti sobě

Všechny výše zmíněné argumenty jsou spíše sekundárního charakteru v porovnání s logikou situace. Splní-li Evropská unie svůj závazek a zbaví se závislosti na ruském plynu a ropě, bude to mít dalekosáhlé důsledky. Ruský rozpočet tím přijde o čtyřicet procent svých příjmů. To samo o sobě povede jen k jedné věci – totálnímu kolapsu východního obra. Ve finále to přinese markantní snížení cen ropy a plynu, což je voda na čínský mlýn.

Ruský ropovod a plynovod Sibiř, který dopravuje obě komodity do Číny, již teď kapacitně nestačí a Rusové se zavázali, že kapacitu zvýší. Otázka zní: Jak – s prázdnou kapsou? Navíc se dá předpokládat rozsáhlá mezinárodní izolace Ruska, která se již pomalu stává skutečností. A lavírování Číňanů svědčí jen o jedné věci, snaze si zachovat obchodní vztahy s Ruskem. Rusko na nich závislé je splněný čínský sen a přesně tam dění vede.

Pokud by Putin za čínské vojenské pomoci na Ukrajině zvítězil, i sama Čína by si zřejmě zásadně obchodně uškodila a o to Číňanům především jde, o obchod. Slabé Rusko, závislé na Číně, by jen posílilo velmocenské postavení asijského obra. Nutnost shánět suroviny po celém světě by se značně snížila a při potenciálním poklesu cen komodit by na tom země jedině vydělala. Kdežto se silným Ruskem by to měli Číňané značně složitější.

Je jasné, že geopolitická situace se kvůli konfliktu na Ukrajině změní. Dá se říci, že když se dva perou, třetí se směje – a ten třetí v tomto případě může být Čína. Udrží-li vztahy s Ruskem a zároveň pomůže ekonomicky Ukrajině, její vliv se jen rozšíří. EU až příliš často zapomíná na důležité postavení Polska v rámci Hedvábné stezky a nedělá nic pro zamezení sílícího čínského vlivu. Unie se bude prát s Green Dealem a potížemi s odstřihnutím se od ruských dodávek plynu a ropy, zatímco Čína z toho bude těžit.

Proč by teď Čína měla Rusku pomáhat?

Zdroj: Autorský komentář Jaroslava Červenky