Ačkoliv se jedná o desítky let starou zbraň, je i dnes velmi, velmi silná. Rusko ji má přitom v podstatném množství a vypálit dokáže i dvě po sobě ze stejného místa.
Federace hraje se zbytkem světa dlouhodobě jakousi psychologickou hru; její jaderný arzenál je ostatně asi to hlavní, čeho by se měli soupeři bát. Od ruských vrcholných politiků sice poslední dobou výhrůžky tolik nezní (resp. nějaké zmínky jsou, ale nevypadá to, že by chtěli atomovky nasadit k útoku), ale jaderné napětí je podstatně vyšší než dříve. Možná i proto Rusko „přátelsky“ připomíná, co má v arzenálu. Třeba takovou mezikontinentální balistickou raketu R-36M2 Vojvoda, která je na Západě známá pod označením SS-18 Mod 5 Satan.
Nová raketa řešila smlouvy o omezení jaderných zbraní
Ačkoliv jsou tyto střely už poměrně dlouho překonané modernějšími raketami (které jsou v ruské výzbroji rovněž zastoupeny), tvoří stále tvoří významnou část jeho jaderného arzenálu. Jde o poslední verzi sovětských mezikontinentálních raket R-36 a do výzbroje byly zařazeny v roce 1989, tedy po dohodě START, která měla omezovat jaderné zbraně zapojených zemí. Konstrukce „Satana“ přitom Sovětům umožnila zachování ničivého účinku i při splnění požadavků smlouvy.
Oproti předchozí verzi s 10 hlavicemi (stejný počet má mimochodem i R-36M2) mají tyto rakety mnohem větší sílu. Sovětské (a později u ruské) zdroje uvedly, že má každá z hlavic sílu 550 až 750 kilotun, ovšem Západní odhady mluví o 750 kilotunách až 1 megatuně. K tomu byla zvýšena i jejich přesnost, takže by měly hlavice dopadnout na cíl s odchylkou maximálně 500 metrů, což při jejich síle k silné destrukci velice dobře postačuje. Každá z hlavice může přitom mířit na jiný cíl. Co by zásah takové atomovky způsobil lze nasimulovat.
Dosah rakety Satan je až 16 tisíc kilometrů
SS-18 Mod 5 Satan je raketa odpalovaná výhradně z pozemního jaderného sila, a aby to bylo pěkně po vzoru Ruska, má opravdu velké rozměry. Její délka je 37,25 metrů a v průměru má kolem 3 metrů. Její hmotnost dosahuje 211 tun, největší část z toho přitom tvoří raketové palivo. Dosah hlavic nesených touto střelou může být až 16 tisíc kilometrů, a Západní experti odhadují, že může mít federace v současné době v provozu asi 50 sil s takovými raketami.
V Rusku známá jako R-36M měla jedno veliké vylepšení, které spočívalo ve speciálním kontejneru, s nímž je vložena do samotného odpalovacího sila. Kontejner funguje jako jakýsi minomet, takže při odpalu vymrští raketu ven ze sila, zatímco hlavní raketový motor se zažehne až mimo něj. Plameny tak silo nepoškodí a prázdný kontejner lze jednoduše vyndat a nahradit novým (i se střelou). Zkušená obsluha toho je schopna ještě před tím, než dorazí nepřátelské protistřely, takže může vypálit z jednoho sila i dva „Satany“.