Video: ruská BVP úmyslně najížděla na miny, dokud nezbylo ani jedno. Ukazuje to na nekompetentnost vojáků a možná i tresty smrti

Podle mnohých analytiků se „ve stínu bojů o Bachmut“ v únoru 2023 odehrála u Vuhledaru asi 3týdenní bitva, do níž bylo zapojeno nespočet tanků a obrněných vozidel. Někteří ji označují za dosud největší svého druhu ve válce na Ukrajině. Ruské obrněné kolony měly přitom v řadě případů zbytečné ztráty, třeba kdy se snažily prorazit do města, ale zastavila je rozsáhlá minová pole. Ukrajinci kladli nálože velmi sofistikovaně, ovšem ruští vojáci, jak ukazují videa, se chovali neprosto nepochopitelně až hloupě, a ztratili až 130 obrněnců.

Ruská vozidla se snažila projet minovým polem

Video natočené 10. února 2023 ukazuje kolonu nejméně 4 obrněných vozidel, dle všeho sestávající z tanku a BVP, neohroženě se ženoucích kupředu po jedné z cest. Když ale najelo první vozidlo na minu, ostatní nezastavila, ale snažila se ho opakovaně objet. Netrvalo dlouho a na minu narazil další obrněnec, a zbylá vozidla ho nepoučitelně následovala. Nakonec si tak ruští vojáci zničili všechna vozidla sami; a podobných videí lze najít na sociálních sítí více, nad ruskou „taktikou“ někdy až zůstává rozum stát.

Ukrajinci zvolili v přehledném terénu kolem Vuhledaru taktiku zaminování prostoru a ponechali průchodné jenom některé koridory. Do těch pak soustředili obranu s cílem zničit více nepřátel na jednom místě. Zaminované oblasti přitom neustále měnili, a hlavně obnovovali ty staré. Využívali k tou hlavně taktiku dálkového zaminování pomocí dělostřelectva nebo raketometů, kdy jde vlastně o vystřelování projektilů obsahujících schránku s minami, které se rozprostřou nad cílovou oblastí.

Podobných systémů existuje více, umí to například původně sovětské salvové raketomety, ale Ukrajina měla dostat i minimálně 10 tisíc kusů amerických dělostřeleckých granátů RAAMS do Západních houfnic ráže 155 milimetrů. Dosah takové munice je od 4 do 17,6 kilometrů, v každém projektilu je přitom 9 protitankových min. Vybaveny jsou rovněž systémem autodestrukce, takže se nejpozději do 24 hodin po rozmístění samy zneškodní. Oblast tak do budoucna zanechají čistou, bez min.

Ruské velení musí taktiku zaminování znát

Je až s podivem, že Rusové nedokázali na taktiku dálkového zaminování reagovat, protože sami podobné zbraně ve výzbroji mají a používají je. Třeba už sovětská armáda tuto taktiku často používala v Afghánistánu, kdy minami obklopovala oddíly mudžahedínů; ruští velitelé by ji tedy měli velmi dobře znát. Podle některých odborníků a Ukrajinců, kteří vychází přímo z informací od zajatců, se ale zdá, že většinu jednotek u Vuhledaru tvořili na podzim 2022 mobilizovaní vojáci s nedostatkem zkušeností. Je tedy možné, že prostě zazmatkovali.

Federace navíc za rok války n Ukrajině přišla o mnoho zkušených frontových důstojníků, v důsledku čehož nemá vojáky ani kdo koordinovat. Jednotky tak měly rovněž problém už s kvalitním průzkumem. Další možností je, že vojáci dostali rozkaz postupovat bez ohledu na ztráty. Ruská armáda údajně na Ukrajině čím dál častěji používá protiústupové jednotky střílející do případných ustupujících vojáků. Je tedy možné, že pro útočící Rusy byla cesta vpřed jedinou alternativou bez ohledu na miny a vysoké ztráty.