Ruská ponorka zaútočila na výcvikové středisko ve Lvově: Nečekaný útok Černomořské flotily podtrhává nedostatek pozemní munice

Podle informací zveřejněných ukrajinskými představiteli vypálil ruský operativně-strategický námořní útvar Černomořské flotily v neděli 15. května několik raket dlouhého doletu. Střely, pravděpodobně odpálené ze sovětské ponorky třídy Kilo, zasáhly vojenské výcvikové středisko nacházející se ve Lvově. Pokud přihlédneme ke geografické poloze města Lvov, jedná se ze strany ruské armády o nelogický, až téměř zoufalý krok, který potvrzuje množící se domněnky a teorie týkající se ruského nedostatku munice pro pozemní zbraňové systémy.

Útok ruského námořnictva na pozemní cíle

V pondělí 16. května potvrdil útok na ukrajinské výcvikové středisko americký Pentagon. Zda se však opravdu jednalo o rakety odpálené z ruských ponorek, to nebyli představitelé Pentagonu schopni nezávisle ověřit. Samotné Rusko přitom již dříve uvedlo, že vypálilo na ukrajinské pozemní cíle střely Kalibr s plochou dráhou letu, odpalované z ponorek. 

Podle zprávy ukrajinského ministerstva obrany způsobil ruský útok drobné škody na několika budovách, přičemž dvě z raket byly zachyceny protiraketovými systémy ještě před dopadem na cíl. Moskva má v Černém moři na půl tuctu ponorek třídy Kilo, za Sovětů označovaných jako Projekt 877. Ty jsou primárně využívány pro protilodní a protiponorkové operace. Případně pak také pro pobřežní hlídkování.  

I když rakety odpalované z ponorek na pevninu mohou v některých případech značně zkrátit reakční dobu napadené strany, pro útok na Lvov, jenž se zrovna v blízkosti pobřeží nenachází, přece jen nejsou ponorky tak úplně vhodné. Rozhodně tedy ne tak jako suchozemské dělostřelectvo, které má Moskva rozmístěné na Krymu. Nabízí se proto jen jedna možnost, proč by se ruské síly uchýlily k tomuto netypickému útoku: ruské muniční zásoby se tenčí.

Ruským jednotkám dochází munice 

Na tuto, pro ruské síly ne zrovna pozitivní skutečnost, upozorňují představitelé Pentagonu již několik týdnů. Zářným příkladem je například město Mariupol, kde Rusové postupně upouštěli od používání naváděných raket a uchylovali se k odpalování neřízených střel nebo hloupých bomb, které jsou obvykle shazovány z letadel bez naváděcích systémů. Jedná se o naslepo shazované bomby, jež jednoduše padají po balistické trajektorii a s jejichž použitím roste riziko zasažení civilních objektů mílovými skoky.

Je proto velmi pravděpodobné, že se tvrdé západní sankce podepisují jak na doplňování frontových zásob, tak na dovozu munice. Abychom byli přesnější, samotný dovoz na frontu by asi zas takový problém nebyl, kdyby tedy byly ruské síly schopny korigovat management rotací zásob na frontě. To je ale téma pro jinou diskuzi, zde se bavíme spíše o samotné výrobě naváděné munice.

🇷🇺🇺🇦 | A fire at the Yavoriv military training ground in the Lviv region as a result of a Russian missile attack. It is reported that 4 missiles hit.

#Russia #Ukraine #Russia #Ukraine #Россия #Украина #UkraineWar pic.twitter.com/UEObCoE2LM

— Franklin_QZ (@franklin_qz) May 15, 2022

Ta bude totiž do budoucna v důsledku sankcí čím dál tím složitější, jelikož ruský zbrojní průmysl jednoduše nebude mít přístup k potřebným komponentům pro výrobu raket. A čím déle se konflikt potáhne, tím těžší bude pro Rusko byť jen držet krok se Západem zásobovanou Ukrajinou.

Také proto jsou stabilní dodávky zbraní pro Ukrajinu tak důležité. Rusko disponuje obrovským arzenálem, a i když se jeho vojenské zásoby budou v důsledku sankcí a ztrát na bitevním poli postupně tenčit, stejně tak se budou tenčit i ukrajinské vojenské prostředky, které navíc těm ruským nesahají ani po paty. Západní dodávky zbraní jsou proto naprosto nezbytné. Jedině tak zůstane poměr sil na obou stranách vyrovnaný a možná se časem překlene i na stranu Ukrajinců.

Ruské letectvo obsadilo vzdušný prostor Ukrajiny

Poslední zprávy naznačují, že ruské síly pokračují v agresivní ofenzívě na východu Ukrajiny, zatímco se snaží udržet na živu i ostatní frontové linie. V posledních týdnech pak klade Rusko důraz také na zajištění vzdušného prostoru na Ukrajině. Znatelně zintenzivněn byl letecký průzkum a do ruského hledáčku se dostaly například ukrajinské drony. Systematickým náletům jsou navíc vystavovány nejen vojenské, ale také civilní cíle. Což potvrzuje nezanedbatelné množství fotografií a videí na sociálních sítích.   

Sankce uvalené Západem tedy možná nebyly schopny Putinovu vojenskou agresi na Ukrajině zastavit, ovšem dodávky potřebných komponentů pro výrobu munice, zbraní či na opravu vojenských obrněnců a zbraňových systémů, byly zcela jistě ovlivněny. Vzhledem k mohutnosti ruského arzenálu se tato skutečnost pravděpodobně neprojeví hned, i když bychom si to asi přáli, avšak značné ztráty na bojišti a celkový ekonomický úpadek Ruska nebude Putin schopen skrývat donekonečna. 

Jaké zbraně by měl Západ nyní dodávat Ukrajině?

Zdroj: DefenseOne, 19FortyFive