Rusko vyrobilo papírově mocné zbraně jako raketu Sarmat a hypersonické střely Zircon, z nichž jedna nedávno neprošla testem, a u druhé jsou pochybnosti o přesnosti.
Ačkoliv Rusko za poslední rok světu ukázalo, že jeho ozbrojené síly nejsou druhou nejmocnější armádou světa – jak vycházelo z mnohých tvrzení i přesvědčení – stále má mít v rukávu několik es. Jedná se o technologicky vyspělé zbraně, jimiž se rád chlubí, a které ve skutečnosti existují (na rozdíl od jiných). Některé události však ukazují, že nemusí být tak mocné, jak je propaganda prezentuje, a navíc nikdo přesně neví, kolik takových zbraní je, nebo jestli fungují správně. V některých případech totiž evidentně selhaly.
Raketa Sarmat s neuvěřitelným doletem
Jednou ze superzbraní je balistická mezikontinentální raketa RS-28 Sarmat s doletem až 18 tisíc kilometrů, což je nejvíce na světě. Federaci by umožnila například zaútočit na nepřítele přes jižní pól a vyhnout se tak stávající protiraketové obraně. Schopna je nést až 15 návratových vozidel MIRV nebo 24 hypersonických kluzáků Avangard s jadernou hlavicí. Ani kluzáky by přitom současná obrana nedokázala zastavit.
Raketa byla otestována koncem února 2023, kdy Vladimir Putin oznamoval pozastavení smlouvy Nový START. Podle dostupných informací ale test selhal, což federace pochopitelně nikde nesděluje. Sarmaty už ale byly oficiálně zařazeny do služby v roce 2022 a první sériové kusy měly být hotové někdy na přelomu téhož roku. Kolik jich Rusko vlastně má, však v tuto chvíli není jasné, ale odhady hovoří maximálně o několika kusech. Poslední test navíc poukazuje na ne zrovna 100% spolehlivost, i když v minulosti byly rakety úspěšné.
Hypersonické Zirkony již má první loď na palubě
Velkou ruskou chloubou jsou i hypersonické protilodní střely Zirkon 3M22 určené pro odpalování z lodí a ponorek. Podle dostupných informací jde o střely pohybující se rychlostí Mach 9 a mají dosah až 1 500 kilometrů, přičemž bojová hlavice váží kolem 450 kilogramů. Díky své rychlosti by měly být nezastavitelné protiraketovou obranou plavidel, v důsledku čehož představují ohrožení i pro velké americké letadlové nosiče. Rusko pak v prosinci 2022 oznámilo, že fregata Admirál Groškov obdržela dodávku Zirkonů a vyrazila s nimi na moře.
V druhé polovině února se fregata účastnila velkého cvičení s čínskými plavidly a přítomny byly i některé jednotky jihoafrického námořnictva. Analytici očekávali, že se Rusko zbraní pochlubí, což by bylo i vzhledem k současné situaci logické. Zirkon však při cvičení odpálen nebyl, dle některých expertů mohou být důvodem problémy se zaměřováním, k němuž nelze použít běžné metody z důvodu vysoké teploty způsobené třením. Navíc je obtížné zasáhnout rychle plující loď na dlouhou vzdálenost a Rusko možná nechtělo riskovat fiasko.
Řada selhání a poloviční práce
Vývojáři ruské armády, eventuálně soukromých společností, které následně prodávají zbraně a další systémy státu, se snaží prezentovat třeba konstruováním různých dronů, ale výsledky často vzbuzují spíše rozpaky. Třeba jako v roce 2022 představený robopes, jehož zvedala střelba na zadní. V únoru 2023 se zase objevily záběry z veřejného předvádění pásového robota, který dostal do výbavy řadu zbraní. Ten ale nejenom selhal, dokonce přejel jednoho z předvádějících.
Několik neúspěchů pochopitelně nevypovídá o celkovém stavu ruské armády a ani nelze tvrdit, že by bylo „všechno špatné“. Naopak, nepřítele (v tomto případě jím je Ukrajině) není radno podceňovat. Jenom ustavičná snaha Rusů mít vše nejsilnější, nejlepší a bezkonkurenční, vede často k polovičatým řešením a ukvapeným závěrům, která vyvolávají spíše rozpaky než udivené reakce. Třeba jako ruský stíhací letoun Su-57, který propaganda prezentuje jako stealth, ačkoliv to už jenom z důvodu jeho „nehladké“ konstrukce a nevhodných materiálů není pravděpodobné.