V zemích bývalého sovětského svazu existuje několik území, která nemají vlády dlouhodobě pod kontrolou. Ovládá je Rusko a mnozí z místních mají ruské občanství.
Osm let po okupaci Krymu Ruskem se situace na poloostrově zásadně změnila. Jeho obyvatelé si v referendu organizovaném okupační správou, o jehož korektnosti většina světa přinejmenším pochybuje, zvolili připojení k Rusku. Kdyby dnes Ukrajina získala území zpět, bude se muset vypořádat se zásadním problémem. Většina lidí bude mít ruské občanství a mnozí se sem z Ruska teprve nastěhovali.
Vyzkoušeno v Moldavsku i Gruzii
Takzvaná rusifikace je taktika, kterou Rusko zavedlo již od rozpadu Sovětského svazu. Mnozí lidé v nových státech měli ruské kořeny. Pocit sounáležitosti s Ruskem spolu s různou podporou, včetně vojenské, tak ruská vláda vždy velmi úspěšně využívala. Podobný scénář začala praktikovat v 90. letech v moldavském Podněstří nebo v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii. Také u toho vždy hřměly zbraně a umírali lidé.
Když v roce 2008 Rusko zaútočilo na Gruzii kvůli srážkám v Jižní Osetii, mohlo klidně tvrdit, že chrání občany Ruské federace. V předchozích letech totiž mnoha místním obyvatelům rozdalo ruské pasy. Ty jim umožnily cestovat po světě jako ruským občanů. Jihoosetké, abcházké nebo podněsterské pasy si tato území uznávají jen navzájem, ale nikdo jiný je nebere vážně. Lidé však zároveň nebyli vázáni k centrální vládě.
Rusifikace je historickým jevem uplatňovaným především v carském Rusku. Dodnes zajišťuje značnou nehomogennost obyvatelstva v Pobaltí nebo právě na Ukrajině či v Rusku. Celý proces měl vždy podtext v ideologii Velkoruska a snaze naplno pacifikovat jiné národy. Otázka zní, co by Ukrajinu čekalo v případě kapitulace a područí Ruska. Zřejmě něco podobného jako stěhování čínských Chanů do Tibetu.
Ukrajinci odešli, nahradili je ruští přistěhovalci
Podobný model začalo Rusko aplikovat po roce 2014 i na okupovaných územích Ukrajiny. Jak na Krymu, tak na separatistických územích Doněcka a Luhanska. Na Krymu, který se připojil k Rusku, to bylo téměř automatické. Před okupací zde žilo 2,3 milionu obyvatel. Kolem 180 tisíc Ukrajinců raději, než by byli okupování, Krym opustilo. Podle ukrajinských úřadů dnes na Krymu i přes to žije kolem 3,1 milionu obyvatel. Téměř milion se jich sem přistěhoval z Ruska a poloostrov úspěšně rusifikuje.
To samé udělalo Rusko i na Donbase. Podle odhadů ukrajinské strany zde mezi lety 2016 až 2020 získalo ruský pas téměř milion bývalých ukrajinských obyvatel. V loňském roce se počet ještě výrazně zvýšil. Rusko to zdůvodňovalo humanitární situací. Když letos v únoru zaútočilo na Ukrajinu, tvrdilo, že je to mimo jiné kvůli ochraně ruského obyvatelstva. Toho samého, které v uplynulých letech změnilo na své občany.
V souvislosti s tím je zajímavé, že Ruská federace již několik let vyplácí na Donbase sociální dávky a důchody. Celý region se automaticky stal naprosto závislý na penězích z Kremlu. Současné vyhlášení referenda o připojení k Rusku je tak trochu páchání sebevraždy. Pokud by region zůstal ruský, čekal by ho podobný osud jako v případě Krymu (v lepším případě) nebo Podněstří, které je označováno jako skanzen socialismu.
Jak hodnotíte taktiku rusifikace území obsazených Ruskem?