Síla armády nějaké země závisí na množství peněz, které je do ní ochotna dávat. Podfinancované vojenské síly nejsou schopny plnit na ně kladené požadavky.
Prezident Vladimir Putin svým útokem na Ukrajinu možná odstartoval něco, co si ani on sám nepřál. Dosud velmi pacifistické a na svoji armádu příliš nehledící Německo jakoby najednou otevřelo oči a pod vlivem bojů na Ukrajině se rozhodlo zbrojit. Vzhledem k ekonomické síle země, její HDP je čtvrtý největší na světě, půjde o zásadní změnu ve vojenských kapacitách, které zajišťují bezpečnost Evropy, ale nejspíše i světa.
Po studené válce byly zbrojní výdaje brutálně zkráceny
Německo samozřejmě svoje ozbrojené síly s názvem Bundeswehr má. Ovšem po skončení studené války a sjednocení země, kdy skončilo ohrožení ze strany komunistického východu, se rozhodlo svoje ozbrojené síly redukovat. Vzhledem k historické skutečnosti nechtělo disponovat obrovskou armádou, ani posílat jednotky někam do zahraničí. Výsledkem je nedobrý stav německých ozbrojených sil.
Škrcení vojenského rozpočtu některými německými politiky, jako byla třeba dnešní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (kdysi ministryně obrany Německa), vedlo doslova k pádu bojeschopnosti Bundeswehru. Došlo to až k extrémnímu stavu, kdy například velká část obrněné techniky byla často i nepojízdná a piloti Luftwaffe si museli zkracovat počet nalétaných hodin tak, že to ohrožovalo nejen jejich schopnost se svým strojem ve vzduchu bojovat, ale i jejich bezpečnost při pouhém letu.
Již několik let se v Německu ozývaly hlasy, že vzhledem k podfinacování dochází v Bundeswehru například ke kanibalizování techniky, aby se alespoň část mohla udržet funkční. Známé jsou i historky, kdy na cvičení měli němečtí vojáci na svých vozech místo kulometů jen násady na košťata. Stav se projevil i na mnoha armádních objektech, které jsou doslova v dezolátním stavu.
Okamžitý nákup moderních letadel
V posledních letech, především po kritice z USA, se situace začínala pomalu měnit a země začala na obranu dávat více. Ale zdaleka ne 2 % HDP, jak doporučuje NATO, to však i mnoho dalších zemí v NATO včetně ČR neplní. V roce 2021 byl rozpočet na obranu 47 miliard eur (1,15 bilionu Kč), což bylo 1,53 % HDP. Nynější rozhodnutí německé vlády dát 2 % znamená nárůst téměř o čtvrtinu. Navíc se rozhodla dát okamžitě 100 miliard eur (2,25 bilionu Kč) na řešení palčivých problémů.
Německo se tak skokem stalo zemí s třetím nejvyšším obranným rozpočtem pro letošní rok za USA a Čínou. První viditelný výsledek se již dostavil. Je jím rozhodnutí o nákupu 35 stíhacích letounů F-35, které by měly nahradit letadla Panavia Tornado ze 70. let minulého století. Německá vláda přitom s nákupem dlouho váhala a vůbec nebyl jistý.
Nové stroje mají nejen schopnost stealth a jsou s výjimkou F-22 nejmodernějším stíhacím letounem NATO, ale mohou nést i jaderné zbraně, což by mělo být mimo jiné jejich úkolem. Krom toho Německo objednalo i dalších 15 stíhacích letadel Eurofighter, které už v menším počtu ve výzbroji má.
Chybí bojové zkušenosti
Podle expertů čeká německé ozbrojené síly řada úkolů, které nepůjdou zvládnout okamžitě, i když navýšení prostředků tomu pomůže. Bundeswehr například potřebuje doplnit stavy munice a zásob ve skladech. Malé zásoby chytré munice se například ukazují jako velká slabina Ruska na Ukrajině. Odhaduje se, že jen tato část znovuzrození německých ozbrojených sil může stát 20 miliard eur (491 miliard Kč).
Známé jsou i další bezprostřední problémy, jež je třeba vyřešit. Jedním z nich je modernizace německé protivzdušné obrany, to může stát 10 miliard eur (246 miliard Kč), nebo nákup těžkých transportních vrtulníků, které také vyjdou na miliardy. Dalším úkolem je posílení námořnictva novými ponorkami a fregatami, což jsou nákladná plavidla. Německo se sice spolu s Francií a Španělskem dnes podílí na vývoji nového evropského stíhacího letounu, ale tato spolupráce bude jistě zintenzivněna.
Probudit, obnovit a nově vyzbrojit německé ozbrojené síly tak, aby dokázaly dostatečně účinně a aktivně plnit úkoly, které v Evropě po vypuknutí bojů na Ukrajině mnohem zřetelněji před ozbrojenými silami zemí NATO vyvstaly, to je úkol na řadu let. A nelze též zapomenout, že i přes masivní plánované investice do výzbroje a dalšího vybavení se budou muset německé ozbrojené síly vypořádat i s něčím, co se za peníze koupit nedá.
Jsou to bojové zkušenosti. Ani sebelepší cvičení nepřipraví vojáky na boj tak, jako nasazení ve skutečné akci. Pokud chce Německo zvýšené investice efektivně využít, zcela otevřeně lze očekávat, že bude nasazovat své vojáky v různých misích po boku spojenců NATO mnohem častěji.
Jak silné mohou za několik let být německé ozbrojené síly?
Zdroj: Army-technology
Výcvik a cvičení
|
PŘEČTENÍ: 24082
Události
|
PŘEČTENÍ: 23312
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 22208
