Rusové již vystříleli většinu přesně naváděných raket, nové bez západních čipů nejsou s to vyrobit. Nakupují v Severní Koreji

Neschopnost zlikvidovat ukrajinskou protivzdušnou obranu Rusko přinutila během posledních měsíců vést bombardovací kampaň proti cílům ve vnitrozemí Ukrajiny jen za pomoci přesně naváděných zbraní. Vše naznačuje to, že se ale zásoby těchto střel Rusku začínají tenčit a není schopno je nahrazovat. Jedinou možnost, kterou má, je nakoupit od spřátelených států hloupé rakety nebo sebevražedné drony. Ty ale nemají takovou účinnost.

Arzenál vypadal hrozivě

Papírově mělo Rusko před válkou na Ukrajině široký arzenál přesně naváděných střel schopných zasahovat cíle na vzdálenost stovek i tisíc kilometrů. Šlo o systémy, které vzbuzovaly respekt i u západních armád. Například rakety Iskander, z lodí odpalované střely Kalibr, hypersonický Kinžál či střely s plochou drahou letu Ch-101 odpalované ze strategických bombardérů. Rusko je proti Ukrajině nasadilo a nasazuje, ale v čím dál tím menších počtech.

Podle amerických tajných služeb Rusko od začátku konfliktu použilo zhruba 3 600 těchto střel. To rozhodně není zanedbatelný počet a zásoby této munice se musí zákonitě tenčit. Nasvědčuje tomu stále menší počet těch nejmodernějších raket, které Rusko v posledních týdnech odpaluje. A skutečnost, že se je snaží nahrazovat systémy, jež k ničení pozemních cílů navržené nebyly, jako jsou protiletadlové S-300, systém pobřežní ochrany Bastion nebo protilodní střely. Případně nasazuje starší a méně přesné zbraně z doby SSSR.

Problémem Ruska je především skutečnost, že nejmodernější typy raket prostě nyní není schopno vyrobit. Nehledě na skutečnost, že nejsou levné, je největším zádrhelem nedostatek součástek. Především různé elektroniky a čipů, které Rusko v minulosti dováželo a ve svých zbraních používalo. Embargo, jež na něj západní země uvalily, znamená, že je dnes není schopno dovézt. Případně je schopno je získat pokoutným způsobem jen ve velmi omezeném množství nebo náhrady nedostatečné kvality. Samo je vyrobit nedokáže.

Severokorejci nemají pro Rusko chytrou munici

I proto se Rusko dnes snaží nakupovat munici u zemí, o kterých by se ještě před několika měsíci ani v nejhorším snu neuvažovalo. Například se v Severní Koreji dotazuje po dělostřelecké munici a raketách. Ty má diktátorský režim k dispozici a nejspíše je rád prodá, aby vylepšil svoji ekonomiku. Ale jde jen o hloupé nenaváděné systémy. Ty bude muset nasadit na frontě. V dostřelu přesných zbraních dodaných západem, jako jsou raketomety HIMARS či různé typy samohybných houfnic, do nichž lze použít i přesně naváděné granáty s dlouhým doletem.

Druhou možností jsou íránské drony. Ač ze začátku byly pochyby o jejich kvalitě, v posledních dnech se zdá, že jsou funkční. Rusko začalo nasazovat třeba sebevražedné Shahed-136 a dokázalo s nimi způsobit i nezanedbatelné škody. Ačkoli nelze popřít, že jde o efektivní zbraň a asi i ne extrémně drahou, nemohou mít drony tak silné hlavice jako řízené rakety. Dají se tedy použít jen na menší cíle. A také se proti nim dá snáze bránit, i když nikdy nebude nejspíše možné zabránit všem útokům.