Ruský jaderný arzenál je největší na světě. Tvoří ho řada systémů a země má také obranu proti útoku nepřátel

Ruské šermování jadernými zbraněmi hlavně před svými západními soupeři se dá považovat za propagandistický kolorit. V ruské televizi mnohokrát z úst různých radikálů zaznělo, že by země měla někoho vymazat z mapy. Trochu jiným stupněm jsou zmínky o jaderném arzenálu Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině z řad ruského vedení. Ruský prezident Vladimir Putin již krátce po začátku války uvedl útočné i obranné síly do vyšší pohotovosti.

Rusko se často snaží zastrašovat

Otázkou samozřejmě je, co tato vyšší pohotovost znamená. Nejspíše si nelze představovat, že by na letištích stály bombardéry s nastartovanými motory plné jaderných pum nebo že by ruské obsluhy měly palec na odpalovací spoušti raket. Mnozí odborníci upozorňují, že toto mlžení je vlastně taktika Ruska, která má soupeře zastrašit. V mnoha případech může být určena hlavně pro veřejnost západních zemí s cílem vyvolat v ní obavy.

Každopádně Putin vyhlásil pohotovost dvěma oblastem. První jsou strategické útočné síly. Ty mají zahrnovat mezikontinentální raketové a letecké systémy, přesné zbraně dlouhého doletu jako součást strategických jaderných sil. A také strategické nejaderné síly jako síly dvojího účelu – formace části strategických bombardérů a bombardérů dlouhého doletu, ponorky, hladinové lodě a námořní letectvo přenášející rakety s přesnými zbraněmi dlouhého doletu.

Jde vlastně o systémy, které jsou nějakým způsobem schopny odpálit nebo svrhnout zbraně s jadernými hlavicemi. Odhaduje se, protože jde samozřejmě o utajované informace, že hlavic o různé síle má Rusko více než 6 tisíc, o několik set více než Spojené státy. To ale neznamená, že by všechny byly připraveny k okamžitému použití. Většinou je takto připraveno kolem 1 600 hlavic, ale není vyloučeno, že počet aktivních hlavic mohl mírně vzrůst.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Rusko, rakety, ponorky i bombardéry

Jedním ze způsobů, jak by Rusko mohlo zaútočit, jsou mezikontinentální balistické rakety. Těch má země několik typů. Nejnovější je RS-28 Sarmat s doletem až 18 tisíc kilometrů, která může nést až 15 hlavic. Začala být zaváděna do výzbroje v roce 2022. Rusko má tyto síly v silech, ale rakety má i mobilní. Druhou významnou silou jsou ponorky s balistickými střelami, z toho pět moderních ponorek třídy Borei s 16 raketami Bulava. Jaderné hlavice může nést třeba bombardér Tu-160 s přesně naváděnými střelami Ch-102. Jaderné hlavice mohou odpalovat třeba i některé lodě.

Druhou oblastí jsou strategické obranné síly. Ty tvoří systém varování před nepřátelskými jadernými zbraněmi, především tedy radary. A samozřejmě i obranné systémy, i když je otázka, jestli a jak silný útok by dokázaly zastavit. Kolem Moskvy má být rozmístěn protiraketový systém A-135. Uveden do provozu byl v roce 1995. Navíc Rusko tvrdí, že ochranu proti balistickým raketám by měly poskytovat i systémy S-400 a především S-500. Ten by měl být schopen zasahovat cíle do vzdálenosti až 500 kilometrů.