Severní Koreu během desítek let opustilo mnoho lidí, kteří nakonec našli zázemí v Jižní Koreji. I když je zde svoboda a demokracie, mnozí z uprchlíků se nepřizpůsobili.
Poslední noc roku 2021 zaznamenali jihokorejští vojáci v demilitarizované zóně mezi jejich zemí a severním sousedem nezvyklý úkaz. Muže, který se přes toto přísně střežené území snažil dostat do totalitní Severní Koreji, což se mu nakonec povedlo. Byl to neobvyklý jev, protože překonat tuto hranici mezi státy, které jsou již přes 70 let ve válečném stavu, se lidé většinou snaží opačným směrem.
Mysleli si, že jde o špiona
Jihokorejští vojáci muže zaznamenali pozdě a nedokázali ho zadržet. Demilitarizovaná zóna navíc není příliš bezpečné území, mohou tu na vás nejen začít střílet, ale jsou zde i minová pole. Domnívali se proto, že se pravděpodobně jedná o nějakého severokorejského špiona, který se snaží dostat domů. K překvapení úřadů se ale zjistilo, že nejde o špiona, ale uprchlíka. Dle všeho se neuměl jihokorejskému stylu života přizpůsobit.
Během 70. let překročilo hranici směrem na jih více než 33 tisíc Severokorejců. Naopak přechodů opačným směrem bylo zaznamenáno asi tři desítky. Přecházet zde hranici je riskantní. Většina lidí, kteří ze Severní Koreje prchají, proto volí jednodušší cestu přes méně střeženou hranici s Čínou. Část jich zde i zůstává, další míří do jiných zemí, často právě na jih Korejského poloostrova, a část je repatriována.
Stížnosti na diskriminaci
Jihokorejská agentura Yonhap tvrdí, že jde o muže, který si v polovině roku 2021 stěžoval na zacházení ze strany jiných lidí. Ti se k němu prý nechovali dobře, protože je původem ze severu. Údajně se již v minulosti pokusil hranici překonat. Podle zjištění úřadů se většinou stranil lidí, neměl práci a žil ze sociálních dávek. Nedá se proto říci, že by strádal materiálně a neměl co jíst. Jeho problémy tak byly hlavně emocionální a nejspíše pramenily z toho, že se nedokázal přizpůsobit a uplatnit ve své nové domovině.
To je údajně velký problém mnoha severokorejských uprchlíků. Podle průzkumů jich 56 procent v Jižní Koreji patří k nižší sociální třídě a mají potíže s hledáním práce. Asi pětina z nich by se údajně byla ochotná vrátit domů. Většinou se to neodváží riskovat, protože takový návrat by pravděpodobně znamenal smrt, přinejlepším uvěznění v nějakém nápravném táboře. O osudu muže není nic známo. A je velmi nepravděpodobné, že se nějaké informace podaří zjistit.
Co podle vás Severokorejci udělali s uprchlíkem, který se vrátil?