V Somálsku warlordi vytrvale bojují proti sobě. Bitva o Mogadišu problémy země ukázala světu

Somálsko je v České republice známé jako velmi problematické území. Především díky filmu Černý jestřáb sestřelen je vnímáno jako země, kde vládnou warlordi a kde neuspěly ani USA. Je známo, že zde byl obrovský hladomor, kterému podlehly statisíce obyvatel. A že somálští piráti brutálně přepadali a unášeli lodě. To je ale jen špička ledovce, země je semeništěm problémů již od svého vzniku.

Spojení italské a britské kolonie

Dnešní Somálsko původně tvořily kolonie pod správou Velké Británie a Itálie. Ty získaly nezávislost v roce 1960 a vznikla Somálská republika. Ta i přes mnohé potíže nějakým způsobem fungovala, ale v roce 1969 byl zastřelen prezident Abdirashid Ali Shermarke, následoval vojenský puč a moci se chopil Mohamed Siad Barre, podporovaný armádou. Ten postupně lavíroval mezi komunismem a západními zeměmi a jeho vláda měla na zemi velmi negativní dopad.

iZdroj fotografie: Rumunský národní archiv / Public Domain

V roce 1977 Somálsko zaútočilo na Etiopii s cílem získat region Obaden. Zprvu se mu dařilo, ale nakonec se od Barreho odvrátili Sověti a podpořili Etiopii. Do té dorazili i vojáci z Kuby a Somálsko konflikt prohrálo. Na začátku 80. let ale byli obyvatelé s vojenskou juntou natolik nespokojeni, že se začali bouřit. Na konci 80. let již různé armádní jednotky podporovaly i některé skupiny povstalců. V roce 1991 přišel Barre o moc a vláda se zhroutila.

Mocní warlordové

V mocenském vakuu proti sobě začalo v zemi působit mnoho skupin takzvaných warlordů, které měly pod svojí správou různá území Somálska. Výjimkou byla severozápadní část, která v minulosti patřila Velké Británii. Ta vyhlásila vlastní stát Somaliland, jenž ale jiné vlády dodnes neuznávají, i když funguje nezávisle na vládách v Mogadišu. Vlivem dlouhotrvajícího sucha a bojů v zemi vypukl hladomor, který si vyžádal velké množství životů.

Neutěšenou situaci v zemi se rozhodla řešit OSN, která do Somálska v roce 1992 poslala svoji misi. Ta se pokoušela eliminovat odpor některých ozbrojených skupin, poskytnout potravinovou pomoc a zprostředkovat nějakou dohodu na budoucí vládě, což se dařilo jen částečně. Nejsilnější frakce vedli Mohamed Farrah Aidid a Ali Mahdi Mohamed. Druhý byl jmenován prezidentem, ale s Aididem, který měl větší síly, opakovaně bojoval o moc.

Černý jestřáb sestřelen

Aidid také útočil na jednotky OSN a stal se v zemi nejhledanějším mužem. Američané 3. října 1993 zajali v Mogadišu představitele jeho vlády, to vedlo k útoku na americké vojáky a sestřelení dvou vrtulníků. Událost dala vzniknout slavnému filmu Černý jestřáb sestřelen. Bitva v Mogadišu stála život 19 amerických a jednoho pákistánského vojáka. Kolik bylo zabito Somálců, se přesně neví, odhady hovoří až o 3 000 mrtvých. OSN v roce 1995 ze země odešla.

Po sestřelení druhého vrtulníku se nabídli dva členové Delta Force, že se nechají vysadit na místě a zajistí místo havárie. Žádost byla dvakrát zamítnuta, ale nakonec byli oba vysazeni. Po velmi tvrdém boji oba speciálové přišli o život. Dav jejich těla svlékl do naha a vláčel ulicemi Mogadiša. Gary Gordon a Randy Shughart byli prvními vojáky od války ve Vietnamu, kteří byli vyznamenáni Medailí za statečnost in memoriam.

iZdroj fotografie: U.S. AIr Force / Public Domain

V zemi nadále probíhaly boje mezi různými skupinami. V roce 2000 byla zformována přechodná vláda nazvaná TNG a snažila se v zemi obnovit pořádek. Jejím soupeřem byla opozice, která vytvořila Svaz islámských soudů, který prosazoval právo šaría. Zmocnil se i vlády nad Mogadišem. Teprve až zásah etiopské armády a letecká pomoc USA v roce 2007 znamenaly, že TNG získala kontrolu nad velkou částí země a Mogadišem.

iZdroj fotografie: AMISOM Public Information / Creative Commons / CC0

Ovšem v roce 2009 se vytvořila radikální teroristická organizace aš-Šabáb, která začala proti vládě bojovat. Na nějakou dobu dostala pod kontrolu významné části země, než se je podařilo s pomocí některých afrických zemí osvobodit. Činnost skupiny ale v Somálsku neustále přetrvává a její útoky a atentáty si ročně vyžádají až několik tisíc obětí. Útočí ale na území i některých dalších států.

Piráti unášeli lodě a chtěli výkupné

V té době se celosvětovým problémem stali piráti, kteří ze somálského pobřeží začali útočit na obchodní lodě, případně turistické jachty, a unášet je. To se dělo i v minulosti, ale v roce 2009 jejich činnost dosáhla extrémních rozměrů. Většinou za zadržené lodě a posádky požadovali mnohamilionové výkupné. Situace se postupně stabilizovala v okamžiku, kdy do oblasti řada států vyslala svá válečná plavidla a ta začala proti pirátům velmi tvrdě zasahovat.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

V roce 2012 byl zvolen nový federální parlament a situace se v Somálsku začala částečně uklidňovat. Vláda za pomoci jiných států postupně likvidovala ohniska různých povstalců na venkově, ale neustávaly její srážky s aš-Šabáb, která sahá i k taktice sebevražedných atentátů. Ovšem podle mnoha nevládních organizací zde dochází k velkému porušování lidských práv a práv žen.

Na začátku roku 2021 měl skončit mandát prezidenta Mohameda Abdullaha Farmaaja. Ovšem volby byly odloženy, což vedlo k napětí a politické nestabilitě. Konají se nyní nepřímo po dobu několika měsíců a měly by skončit 25. února 2022. Humanitární organizace upozorňují, že globální změny klimatu velmi tvrdě dopadají na místní zemědělský sektor. Není vyloučeno, že by v zemi mohl vypuknout další hladomor.

Co myslíte, má Somálsko vůbec naději na konsolidaci a stabilizaci?

Zdroj: Britannica