Jak moc je „špinavá bomba“ nebezpečná? Moc lidí by zřejmě nezabila, měla by však úplně jiný efekt než klasická jaderná

Špinavá bomba šíří po vypuštění nebezpečnou radioaktivitu a v poslední dob se o ní hodně mluvilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Federace totiž opakovaně vypouštěla do světa zprávy, že se ji právě Ukrajina chystá použít, což ale napadená země odmítla jako naprostý nesmysl. Špinavá bomba je každopádně strašák obcházející svět již dlouhá desetiletí, protože by mohla radioaktivitou zamořit relativně velké území.

Špinavá bomba není jaderná zbraň

Pod pojmem špinavá bomba se rozumí zařízení, které dokáže výbuchem do svého okolí rozšířit nějaký radioaktivní materiál. Nejde tedy o žádnou jadernou bombu využívající štěpení jader atomů a energie tím uvolněnou. Zdrojem exploze v takzvané špinavé bombě může být jakákoliv výbušnina, například běžné TNT i řada dalších. Zdrojem radioaktivity pak jakýkoli radioaktivní materiál. Příkladem může být cesium-137, ale existuje samozřejmě mnoho jiných.

Jeho obstarání není ani pro chudý stát ničím obtížným, protože jsou takové materiály využívány v mnoha odvětvích. Nejde tedy jen o výrobu jaderných zbraní nebo energie v jaderných elektrárnách, ale také lékařství, vědu, průmysl nebo i potravinářství. Třeba v roce 1987 dvojice zlodějů kovů nevědomky v Brazílii odcizila kapsle s cesiem-137 a kontaminováno jím bylo minimálně 249 lidí, 20 z nich vážně a 5 jich nakonec zemřelo.

Špinavou bombu lze vyrobit snadno

Sestrojit takové zařízení je vlastně jednoduché, protože stačí jen výbušnina a nějaká nádrž s radioaktivním materiálem. I přes hrůzu, který pojem špinavá bomba mezi lidmi vyvolává, naznačují simulace provedené americkým ministerstvem energetiky, že by nejspíše nezabila příliš velký počet lidí. Částečky radioaktivního prachu jsou totiž relativně těžké a nemohly by se tak výrazně šířit. A ani radioaktivita by nejspíše nebyla na nějakém velkém prostoru smrtelně nebezpečná.

Neznamená to ovšem, že by špinavá bomba nebyla nebezpečná. Ubližovat i zabíjet dokáže, záleží však na okolnostech. Po jejím vypuštění by navíc bylo potřeba dekontaminovat okolí, což může být například v případě měst velmi nákladná a komplikovaná operace. Odborníci se shodují, že největším nebezpečím by nejspíše byla panika mezi lidmi, kterou by použití špinavé bomby vyvolalo. Je totiž skvělým prostředkem vedení psychologické války kvůli obavám, jaké jenom vyslovení jejího jména vyvolává.

Ačkoli ji nikdo nikdy nepoužil, byly zaznamenány minimálně dva pokusy o její sestrojení, a to v roce 1995 a 1997 čečenskými separatisty. Odborníci na terorismus přitom nevylučují, že by se o sestrojení takové zbraně mohla v budoucnu pokusit právě nějaká teroristická skupina s cílem vyvolat paniku. Naopak jako zbraň ve vojenském konfliktu se tato konstrukce jeví jako naprosto neúčinná a rozhodně ji nelze srovnávat třeba s taktickou jadernou hlavicí. Typově bližší by pak mohla být špinavé bombě chemická nebo biologická zbraň.