Strategicky významné město Mariupol: Ukrajinské kulturní dědictví čelí vinou ruského bombardování zkáze

Dobytí přístavního města by Rusku umožnilo vytvořit pozemní koridor mezi oblastmi ovládanými proruskými separatisty na východě Ukrajiny a dříve anektovaným Krymem.

i Zdroj fotografie: Evgeniy Maloletka / Public Domain
                   

Založen v roce 1778, přístavní město Mariupol je jedním z největších měst Doněcké oblasti, nacházející se na severním pobřeží Azovského moře. Na mezinárodní scéně je město známé svým rychlým ekonomickým růstem a zároveň se jedná o kulturní a historické centrum regionu. Osud města jako předního centra metalurgie a strojírenství, v zemi s velkým hospodářským potenciálem, se však po agresivním ruském útoku rychle změnil. Po Mariupolu zůstala zející díra s nejasnou budoucností, v současnosti plná smrti, zkázy a zoufalství.

Pro Rusy je město strategicky výhodné

Mariupol patřil mezi významná ukrajinská města, turisty hojně navštěvován. Nebyly to však kulturní památky či bohatá historie města, které přitáhly pozornost ruského prezidenta. Jedná se o jedno z deseti největších měst na Ukrajině, významné obchodní, hospodářské a průmyslové centrum, které vyrostlo na břehu Azovského moře z malé kozácké osady.

Zveřejnil(a) Українська Православна Церква dne Pondělí 7. března 2022

Svůj název dostalo v roce 1779, a to na počest Marie Fjodorovny, která byla druhou manželkou korunního prince Pavla. Po přesídlení velkého počtu Řeků z Krymského poloostrova v roce 1780 se počet obyvatel města rapidně zvýšil. V 19. století pak bylo město propojeno železnicí s Doněckou kotlinou a postupně se rozvinulo ve významný regionální přístav.

Město s přibližně 450 000 obyvateli se nachází jen několik kilometrů od ruských hranic a stalo se ohniskem velké části ruské ofenzivy. Vyhlídka invaze však visela nad Mariupolem již od roku 2014, kdy se separatisté z nedalekého Doněcku chopili zbraní. Dobytí přístavního města Mariupol by Rusku umožnilo vytvořit pozemní koridor mezi oblastmi ovládanými proruskými separatisty na východě Ukrajiny a anektovaným Krymem. Moskva by si tak zajistila kontrolu nad ukrajinským pobřežím Azovského moře a Vladimir Putin by ovládl prakticky celé Azovské moře.

Jednotky přijdou o logistickou podporu

Pokud se Putin tohoto přístavního města zmocní, může výrazně upevnit svou dosavadní pozici na Krymu, který má Rusko pod kontrolou. Jak již bylo zmíněno, Mariupol je důležitým průmyslovým centrem, kde se nacházejí klíčové metalurgické podniky. Výroba oceli a železa v rámci podniků Illich Iron & Steel Works a Azovstal je pro Ukrajinu strategicky důležitá. Moskva si je dobře vědoma, že obsazení města a kontrola hlavního přístavu i důležitých průmyslových odvětví bude znamenat ekonomický tlak na ukrajinskou státní moc.

Zveřejnil(a) Українська Православна Церква dne Úterý 8. března 2022

Pro Ukrajinu je Mariupol rovněž klíčový z hlediska vojenských operací vedených na bývalé frontě, která byla před invazí linií četných střetů mezi ukrajinskými silami a separatistickými milicemi. Pokud by bylo město dobyto, ukrajinské síly, které se zde v současné době nacházejí, by čelily naprosté logistické izolaci. A pro Moskvu by to znamenalo, že bude schopna propojit Ruskem podporované povstalce na východě Ukrajiny se svými jednotkami na Krymu.

Ohrožena kultura i paměť národa

Ruská invaze na Ukrajinu přináší drásavé obrazy tragických lidských osudů. Tisíce mrtvých a zraněných civilistů, rozdělené rodiny, kdy matky s dětmi opouštějí Ukrajinu v naději, že najdou bezpečné útočiště. Zatímco otcové a ostatní muži zůstávají, aby svou zemi bránili. Spolu s tímto lidským utrpením se však do popředí dostává i jiná pohroma, a to zničení samotné kultury země. Po celé Ukrajině jsou desítky historických budov, muzeí, neocenitelných uměleckých děl a významných náměstí, které se pod náporem ruských raket potupně mění v pouhé trosky.

Přestože je Mariupol především hutním a přístavním městem, památky města by dříve zaujaly nejednoho nadšence historie. Významná jsou především městská muzea, jako například Mariupolské vlastivědné muzeum či Muzeum historie a etnografie Řeků u Azovského moře. Obě muzea podle všeho nepřátelským útokům prozatím odolávají.

Zveřejnil(a) Українська Православна Церква dne Středa 2. března 2022

V důsledku ruské invaze však bylo téměř kompletně zničeno mariupolské pohřebiště, významné naleziště starověkých artefaktů, objevené při stavbě elektrárny Azovstal a datované do 3. tisíciletí př. n. l. Nejen kulturní odkaz města Mariupol je však vážně ohrožen. Nemilosrdně ničeny jsou památky napříč celou Ukrajinou. Památky, jež jsou důležitou součástí ukrajinské národní identity.

Světové dědictví UNESCO

Na seznamu světového dědictví UNESCO je v současné době sedm památek roztroušených po celé Ukrajině, z nichž všechny jsou zjevně ve vážném ohrožení. Zatímco mnoho dalších významných památek již bylo poškozeno, ne-li zcela zničeno. Například mezinárodně uznávaný památník v Babi Jaru, rokli nacházející se nedaleko Kyjeva, kde nacisté v roce 1941 během dvou dnů zmasakrovali více než 33 000 Židů, a v následujících letech desítky tisíc dalších, se nachází v blízkosti místa, kde 1. března došlo k ruskému útoku.

Také v severovýchodním Charkově zasáhli ruské jednotky několik pamětihodností, včetně rozlehlého náměstí Svobody, kde se nachází Derzhprom neboli Průmyslový palác, úchvatná konstruktivistická stavba z roku 1928. Z nedalekého Charkovského státního akademického divadla opery a baletu a sousední Charkovské filharmonie zbyly pouze ruiny.

Zveřejnil(a) Українська Православна Церква dne Pátek 11. března 2022

Po celé Ukrajině závodí skupiny profesionálů i dobrovolníků s časem a ve snaze ochránit významné památky, nasazují své životy. Socha Ježíše Krista, která se datuje do období středověku, byla vyjmuta z arménské katedrály ve Lvově, což se stalo pravděpodobně poprvé od druhé světové války, a opatrně převezena do protiatomového krytu. Další sochy v historickém centru Lvova byly zabaleny do ohnivzdorné folie.

Dne 28. února informovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, že bylo zničeno muzeum v Ivankivu, městě severozápadně od Kyjeva, a to včetně asi 25 obrazů slavné malířky Marie Pyrimačenkové. O týden později byl pak vážně poškozen kostel Nanebevstoupení Páně v obci Bobryk nedaleko Kyjeva. K dnešnímu dni již bylo poškozeno několik stěžejních symbolů nesoucích ukrajinskou historii, kulturu a národní paměť. A bohužel lze předpokládat, že další budou následovat.

Zdroj: Britannica, TheConversation, TheTimes

Diskuze Vstoupit do diskuze
52 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Špatná zpráva pro Putina: Tisíce Rusů si dobrovolně volají s Ukrajinci a prosí je o pomoc
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč je ženám pořád zima? Pro zimomřivost je více předpokladů, problém spočívá v hormonech
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Babská rada nad zlato: Nápoj se skořicí a zázvorem pročistí střeva během 3 dnů. Kromě toho začne ubývat tuku na břiše
adbz.cz
adbz.cz
Luštěniny ani kyselé zelí nemusí nadýmat. Klíč je ve správné přípravě