Voda má zcela jiné fyzikální vlastnosti než vzduch, a dokáže tak projektil relativně rychle zastavit. Časté filmové mýty se rozhodl vyvrátit učitel fyziky jasnou demonstrací.
V některých akčních filmech se člověk ukryje před nepřátelskou palbou do vody, ale střely kolem něj obvykle „sviští“ i do několikametrové hloubky. Na efekt dobré, avšak takové záběry vytváří nesprávný dojem, že voda střely sice zastaví, ale až po docela dlouhé vzdálenosti – a ke všemu zasaženého často poraní úplně stejně, jako by byl na souši. Učitel fyziky Andreas Wahl se před několika lety rozhodl názorně předvést, nakolik efektivně dokáže voda člověka před střelbou ochránit. Nainstaloval pušku do bazénu a na vzdálenost několika metrů se postavil proti hlavni.
Učitel se proti hlavni pušky nebál
Že voda dokáže střely výrazně zpomalit a po chvíli zcela zastavit, je všeobecně známo. Ale pouze málo lidí opravdu ví, jak dlouhou vzdálenost mohou střely vlastně urazit a do kdy jsou nebezpečné. Nejvíce za to asi mohou různé akční filmy, kde záběry projektilů prorážejících vodu patří k těm oblíbeným. Ale zastavovací účinek vody způsobený její hustotou je nejspíše větší, než si většina lidí myslí. I proto se Wahl ve videu dostupném na sociálních sítích nebál, když se postavil doslova jenom pár metrů od ústí hlavně.
Zvolil přitom jednoduchou metodu – zbraň umístil v bazénu na stojan a do ruky si vzal provázek, aby za něj mohl zatáhnout, a stisknout tak spoušť. Ačkoliv záběry na videu nejsou zcela zřetelné, zvolenou zbraní bude pravděpodobně bojová puška Heckler & Koch G3. Do té jsou standardně využívány náboje ráže 7,62 x 51 milimetrů NATO. Jde o velmi silné střelivo, jaké lze použít i třeba v kulometech nebo některých odstřelovačských puškách.
Projektil urazil zhruba necelý metr
Zpomalené záběry z výstřelu ukazují, že učitel fyziky moc dobře věděl, co dělá – postavit se jen několik metrů od hlavně tak vlastně nijak nebezpečné nebylo. Cesta projektilu vodou je velmi dobře vidět, končí zhruba po uražení jednoho metru, poté se projektil zastaví a začne klesat ke dnu. U většiny střeliva opravdu platí, že po zhruba metru již není schopné člověku ublížit, silnější, jako jsou třeba střely do těžkého kulometu, možná pronikne o pár desítek centimetrů dále. Naopak projektily klasických pistolí mohou urazit nejvýše desítky centimetrů.
Omezení daná vodou ale neznamenají, že by neexistovaly zbraně se smrtící silou pod hladinou. Nejznámější z nich je ruská obojživelná puška ADS vyrobená tak, aby ji k boji pod vodou mohli používat vojenští potápěči. Využívá střelivo 5,45 x 39 milimetrů shodné třeba s AK-74 a na zemi má efektivní dostřel 500 metrů. Pod vodou je do ní ale třeba nabít speciální náboje, jejichž projektil je tvarovaný tak, aby snáze pronikal vodou. V hloubce 5 metrů má dosah 25 metrů, s přibývající hloubkou ale dostřel klesá.