Je Putin schopen použít jaderné zbraně v případě kolapsu na Ukrajině? Jak velké nebezpečí znamená největší jaderná elektrárna v Evropě?

Jaderné zbraně lidstvo nasadilo v konfliktu jenom jednou, po strašlivých následcích si to již nikdo nedovolil. Ale to neznamená, že nebezpečí neexistuje.

Odpal rakety Iskander-M i Zdroj fotografie: Alexej Ivanov / Creative Commons / CC BY
                   

V konfliktu na Ukrajině se v posledních týdnech začíná skloňovat jedna otázka, a to jaderné nebezpečí. Jedním faktorem je Rusko, které by se mohlo, pokud opravdu začne výrazně v konfliktu ztrácet, uchýlit k využití jaderných zbraní, aby odvrátilo porážku či pád celého režimu. Ukrajina je nemá, vzdala se jich za garance své suverenity, mimo jiné ze strany Ruska, jež slib svým útokem flagrantně porušilo. Avšak nebezpečím mohou být jaderné reaktory nacházející se na jejím území.

Jaderné elektrárny jsou riziko

O nebezpečí jaderných zbraní na Ukrajině se mluví již od zahájení ruského útoku. V některých ruských médiích se několikrát objevily úvahy o tom, zda by Ukrajina mohla tyto zbraně získat a použít, ale v tomto případě jde jednoznačně o propagandu. Něco takového by jen vedlo ke ztrátě její podpory. Ovšem faktem zůstává, že možností je více. Jednou z nich je zasažení některé z ukrajinských jaderných elektráren. Nejčastěji se mluví o Záporoží, kde byli i inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Komplex na počátku konfliktu obsadilo Rusko. Již tehdy na něho vystřelilo, ale nyní se chová jednoznačně nezodpovědně. Podle důkazů i inspektorů do elektrárny navezlo vojáky a zbraně. Důvod může být jediný. Technika je zde proto, aby na ni nikdo nestřílel. Rusko tak jaderné reaktory využívá jako štít a bere si jako rukojmí tisíce obyvatel žijících v okolí. I proto zní z OSN hlasy o demilitarizaci elektrárny.

Na elektrárnu v uplynulých týdnech dopadaly střely. Z palby se obviňují obě strany navzájem, ale jednoznačné důkazy neexistují. Obě strany mohou mít důvod, proč sem střílet, a také mnoho důvodů, proč to nedělat. Bez nezávislého posouzení nelze říci, kdo za vším stojí. I když je kryt reaktorů silný, takovéto nezodpovědné chování může způsobit nehodu. Co dokáže, to má svět v paměti od dob nehody jaderné elektrárny v Černobylu. Záporoží je největší jaderná elektrárna v Evropě, má celých šest velkých reaktorů.

Rusko již jádrem nepřímo hrozilo

Otazníky nyní visí nad tím, co se stane, když Ukrajinci začínají přecházet od ofenzívy, ve které mohou i uspět. Série porážek by mohla být pro ruskou armádu, ale hlavně pro režim Vladimira Putina, velmi zdrcující. Ten totiž léta buduje neohroženou pověst ruských ozbrojených sil. I když se Rusku nedaří již půl roku, zatím šlo neúspěchy překrývat propagandou. Pokud by však začala armáda ustupovat ve velkém, bude se neúspěch zakrývat těžko. Každopádně i Putin často neopomene jaderné zbraně nějak zmínit.

Otázkou je, kde by byla ta červená linie, kdy by kremelský režim mohl k jaderným zbraním sáhnout. Určitě útok a obsazení území Ruska. K tomu se ale Ukrajina dle všeho nechystá. Ovšem problémem zůstává Krym, který je Ukrajiny, ale Rusko ho považuje za svůj. A pak budoucnost Putina jako nezpochybnitelného vládce Ruska. Pokud by mu opravdu teklo do bot a šlo o život, je velkou neznámou, k čemu by se mohl uchýlit. Je otázka, zda v Rusku existuje síla rozumu, která by jej dokázala zastavit.

Jak moc je reálná jaderná hrozba na Ukrajině?

Zdroj: TechInsider
Diskuze Vstoupit do diskuze
122 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články