Použití drog ve válečných konfliktech má dlouhou historii. Často bývaly distribuovány i oficiálně, aby vojáky zbavily únavy i strachu vrhnout se vstříc smrti.
Po mnoha letech občanské války se jedním z nejrozvinutějších ekonomických odvětví v Sýrii stal narkobyznys. Točí se v něm miliardy dolarů a podle investigativních reportérů je do něho přímo zapojena syrská armáda, vládní činitelé i různé militantní skupiny. Drogy navíc užívají ve velkém i mnozí vojáci nebo bojovníci téměř všech stran konfliktu. Výnosy z jejich prodeje financují nejen luxusní život, ale i přísun zbraní a vlastní vojáky. Vše se točí kolem drogy známé jako captagon.
Droga míří hlavně do arabských zemí
V Evropě není příliš známá, i když se na některých místech také objevila. Jejími hlavními odběrateli jsou uživatelé v zemích Blízkého a Středního východu, kde se bere jako relaxační droga v klubech, ale slouží i jako bojová droga v místních konfliktech, protože dokáže odbourávat únavu či potlačit strach. O tom, jaký je to problém, svědčí občasné zprávy o zabavení milionů kusů tablet captagonu. Je jasné, že jde jen o špičku ledovce.
Captagon je obchodní jméno látky fenetylin. Jde o mírnější alternativu amfetaminu objevenou na začátku 60. let. Používal se například při poruchách pozornosti a dalších indikacích, i když jeho účinky jsou sporné. V 80. letech začal být jako nebezpečná droga regulován a zakazován. Jeho největším odbytištěm je Saudská Arábie a další arabské země, kde je užíván v klubech. Ale zásilky captagonu byly zabavené i v Řecku nebo Itálii.
Opravdová epidemie captagonu začala s válkou v Sýrii. Kvůli zničené ekonomice všechny strany konfliktu hledaly možnosti, kde získat prostředky pro vedení bojů. Právě výroba nelegální drogy se ukázala jako jedna z nejsnazších. Do její produkce a distribuce se zapojily téměř všechny strany konfliktu, včetně Islámského státu, který jinak proti drogám vedl nekompromisní tažení. Příležitost získat větší množství peněz ale převládla.
Zabaveny byly miliony kusů tabletek
Odborníci odhadují, že současná výše obchodu s captagonem dosahuje minimálně pěti miliard dolarů (119 miliard korun) za rok. Například syrské úřady v červnu oznámily, že se jim podařilo zabavit obří zásilku 249 kilogramů pilulek. Na celém Blízkém východě jich jen v první polovině roku 2022 bylo zabaveno kolem 145 milionů kusů. Přesto půjde jen o menší část drog, které se nakonec dostanou na trh.
Hlášení syrských úřadů o boji s captagonem působí trochu komicky, protože podle zjištění investigativních reportérů z New York Times jsou to právě syrští vládní představitelé, kdo se v největší míře na narkobyznysu podílí. Drogy se vyrábějí v jednoduchých laboratořích a jsou pod dohledem syrských vojáků. Největší podíl na této činnosti má mít 4. obrněná divize, v jejímž čele stojí bratr syrského prezidenta Maher al-Assad. Ten je označován za jednoho z nejmocnějších mužů v zemi.
Zapojení vojáků a Hizballáhu
Pod dohledem vojáků mají být drogy nejen vyráběny, ale i schovávány do různých produktů od krabiček s čajem až po nábytek, které pak proudí do světa. Většinou z přístavu Lakátie. Další pašeráckou a distribuční síť zajišťuje hnutí Hizballáh, které se syrským režimem dlouhodobě spolupracuje a jehož bojovníci bojují po boku syrské armády. Hizballáh využívá kontaktů v řadě arabských zemí k pašování a ze zisků financuje svoji činnost.
Dalším nebezpečím rostoucí oblíbenosti captagonu, kromě financování syrského režimu a mnoha konfliktů či zbraní na Blízkém a Středním východě, je fakt, že se objevuje stále větší množství falešných pilulek. Kromě fenytylinu obsahují různé směsi jiných amfetaminů, kofeinu a dalších látek, které často mají mnohem silnější účinky než původní droga a mohou vést i k různým záchvatům a dalším negativním jevům. Ačkoli se úřady postižených zemí snaží s problémem něco dělat, zatím se zdá, že jsou spíše bezmocné.
Jsou drogy i běžným jevem ve válce na Ukrajině?