Převratný vědecký objev: Utajovaný vojenský projekt by mohl poodhalit pravdu o tání ledovců

Roku 1960 napětí mezi USA a Sovětským svazem rostlo. Pokud by vypukla jaderná válka, USA chtěly být dostatečně blízko, aby zasáhly SSSR raketami středního doletu i ze základen, které by SSSR nedetekoval. Jedním z vybraných míst pro vybudování takovéto tajné raketové základny byl i ledovec na ostrově Grónsko

Úchvatný nález

Přísně tajný projekt byl ale zastaven poté, co vědci zjistili, že i led „teče“, a ledová pokrývka ostrova Grónsko se pohybuje příliš rychle. Experimenty prokázaly, že během dvou let by byly jakékoli vybudované dutiny v ledovci zničeny pouhým driftováním ledovcové pokrývky ostrova, a i kdyby byly vnitřní konstrukce v ledovci sebelépe pevnostně dimenzovány, obrovským tlakům pohybující se masy ledu nemohly nikdy odolat.

Práce však k něčemu nakonec přece jen byla, protože geologové při sondování masy ledovce získali i vzorky původního povrchu ostrova před zaledněním. Jejich vrtné sondy se dostaly až pod samotné těleso dnešního grónského ledovce zhruba 4500 stop pod současným povrchem ledu.

Takto získané kousky půdy byly stále zmrzlé uloženy ve skleněných dózách na sušenky po několik desetiletí v speciálních chladících boxech, poté se vědci z Vermontské univerzity rozhodli tyto zmrzlé kousky půdy rozmrazit, pak je rozmělnit v nádobě s čistou vodou a poté prozkoumat vzniklý sediment v laboratoři.

iZdroj fotografie: Andrew Christ / Public Domain

Při proplachování vzorku odebrané zeminy zpod grónského ledovce se jeden z vědců náhle obrátil na svého kolegu a šokovaně se ho zeptal „Co je to za věc, která plave ve vodě?“ Jeho kolega nasál plovoucí věc pipetou a umístil ji pod mikroskop. „Je to úžasné“ prohlásil. Jsou to jemné malé větvičky a lístky, které se začaly rozvíjet, když se dostaly do vodní lázně. Jsou tak zachovalé, že vypadají, jako by uvadly včera“.

Období bez ledu poskytlo rostlinám růst

Vědci věděli, že jakýkoli růst rostlin v okamžiku, kdy se v jejich životním prostředí vyskytuje voda v podobě ledu a sněhové pokrývky, je vyloučen. A teď najednou měli pod mikroskopem důkaz, že na povrchu Grónska rostliny v minulosti skutečně rostly. Nikoli tedy jen na pobřeží a mimo velký vnitrozemní ledovec, jako tomu bylo za éry Vikingů, kteří kdysi dali ostrovu jméno „Greenland“ – Zelený ostrov.

Tady měli vědci najednou vzorky půdy z míst, které i staří Vikingové znali jen jako zemi ledu a sněhu. Vědci tedy zjistili stáří vyzvednutých vzorků materiálů metodou vyčíslení rychlosti rozpadu vybraných izotopů prvků obsažených v půdě. A čekalo je další překvapení. Jejich výsledky naznačily, že Grónsko muselo projít obdobími bez ledové pokrývky ledovcem daleko častěji a naposledy relativně nedávno, než si původně mysleli.

iZdroj fotografie: Christine Zenino / Creative Commons / CC BY

Studie tedy naznačily, že grónský ledový příkrov roztál a obnovil se alespoň jednou za milion let. Vědci poprvé shromáždili vzorky zmrzlé půdy zpod velkého ledovce ze severozápadu Grónska v roce 1966. V té době tyto vzorky umožnily výzkumníkům dosud neviděný pohled na starověké klima země. „To bylo poprvé, co někdo předtím vrtal tak hluboko do ledového příkrovu, bez toho, aby zničil něco na dně.“ uvedl jeden z vědců.

Nepatrná změna klimatu by zničila ledovec

Vědci se shodli, že je možné, že ledovcová pokrývka v Grónsku zmizela vícekrát, než jednou za 3 miliony let, jak tvrdily dosud platné teorie. „Stále máme 12 kubických stop (zhruba dva decilitry) této půdy k analýze. To by nám mohlo poskytnout více informací o tom, jestli a kolikrát v historii zmizel led z této části Grónska“ prohlásili. Dodali, že už jejich prvotní studie ukazuje, že grónský ledovec je velmi citlivý na relativně malé změny klimatu.

Nyní se ledový příkrov Grónska začíná opět zmenšovat. Sněžení již nestačí na to, aby drželo krok s tempem tání, což znamená, že ledový příkrov může zmizet, i když globální teploty přestanou růst. Do roku 2100 by roztátý pevninský led z povrchu Grónska mohl zvýšit hladinu moří až o 7 palců, tj. téměř 18 centimetrů. Když zkamenělé rostliny ve vzorcích poprvé vykvetly, byla koncentrace oxidu v atmosféře v průměru pouhých 230 ppm.

iZdroj fotografie: Cristine Zenino / Creative Commons / CC BY

Ještě v době, kdy byly v polovině 60. let odebírány vzorky ledu, atmosférické koncentrace oxidu uhličitého stále ještě tuto hranici výrazně nepřekračovaly. Dnes ale v atmosféře tyto koncentrace dosahují nad 410 ppm, ale i když jsou důležitým zdrojem výživy zelených rostlin na celé zeměkouli, tak mnoho vědců tvrdí, že jejich negativní vliv na klima je nepopiratelný. Roztátí grónského ledovce by mohla být obrovská změna v relativně krátkém čase.

Vědci, kteří zkoumali výše popsané vzorky, se skutečně obávají, že jsme se dostali velice blízko k okamžiku, kdy grónský ledovcový štít začne rychle tát a následně výrazně přispěje ke znatelnému zvýšení hladiny moří. Pokud by i veškerá pevninská ledová pokrývka na Zemi po vzoru grónského ledovce úplně roztála, což někteří vědci kladou již do příštího tisíciletí, oceán by pohltil šelfové pobřeží a celou řadu ostrovů po celé zeměkouli. Postihlo by to miliardy lidí. Je však na místě se ptát po skutečné příčině. Je opravdu na vině působení skleníkových plynů v atmosféře Země, když ty tvoří sotva 2% jejího objemu, a z celého objemu skleníkových plynů podíl dnes proskribovaného kysličníku uhličitého tvoří 3,62 %? A to se jedná o veškerý kysličník uhličitý v atmosféře, přitom podíl CO2 vzniklého lidskou činností je v rámci celého jeho objemu v atmosféře doloženě pouhých 3,4%!

A jaký máte na globální oteplování a tání ledovců názor vy?

Zdroj: Wearethemighty

Galerie